Ředitel pražského vzdělávacího institutu CEMI Štěpán Mika
Sdílet
Vzdělání je v dnešní době jedním ze stavebních kamenů pohodlného života. Nejenže přináší daleko vyšší šance v uplatnění na trhu práce a otevírá brány do určitých druhů zaměstnání, ale zároveň formuje i naše vlastní já. Znalosti nabyté hlavně vysokoškolským studiem formují naši morálku, dávají nám větší svobodu ducha a kultivují naši osobnost. Ne nadarmo se říká, že nejlepší investice je právě ta do vzdělání.
Dle statistik se v roce 2017 mohlo vysokoškolským titulem pochlubit 20 procent populace České republiky ve věku od 15 do 74 let. To je o téměř 7,9 procentního bodu více, než tomu bylo před deseti lety. I přesto jsme v tomto ohledu za Evropskou unií, kde oproti celounijnímu průměru zaostáváme o 6,4 procenta.
Podle ČSÚ obdrželo v minulém roce čerstvý vysokoškolský diplom více než 68 tisíc absolventů, z toho 60 tisíc na veřejných vysokých školách a přes 8 tisíc ze škol soukromých. Je tedy patrné, že si Češi začínají uvědomovat důležitost vzdělání, s čímž jde ruku v ruce i fakt, že jeden akademický titul již nepředstavuje tak velkou výhodu na trhu práce, jak tomu bylo dříve.
Foto: CEMI
Institut CEMI nabízí MBA studium
Proto se objevuje stále více studentů, kteří využívají možnosti celoživotního vzdělávání, tedy studentů, kteří již mají standardní akademický titul z vysoké školy, ale i nadále si rozšiřují své znalostní obzory či se ve svém oboru úzce profilují. K tomu slouží například studium MBA, BBA či DBA, tedy neakademické profesní studium, které dále rozšiřují vysokoškolské vzdělání aspirantů na manažerské pozice či osob, které jako manažeři již působí.
Titul MBA, tedy Master of Business Administration, je mezinárodně uznávaným titulem, který je v USA či Velké Británii ekvivalentem k inženýrskému studiu z ekonomických fakult našich vysokých škol. V České republice má však charakter profesního titulu a je synonymem pro komplexní manažerské vzdělání. Studium pro dosažení tohoto titulu probíhá zpravidla rok až dva a vyznačuje se co největším důrazem na praktičnost.
Tento titul může být vyžadován v mnoha podnicích především mezinárodního charakteru a svému držiteli může přinést i povýšení či zlepšení platových podmínek. Například průměrné roční zvýšení platů držitelů titulu MBA z pražského Institutu CEMI podle průzkumů agentury STEM/MARK činí téměř 39 tisíc korun a u manažerských pozic dokonce až 66 tisíc korun. Drtivá většina studentů pak v průzkumu sdělila, že se jim investice do titulu, jehož studium je na všech školách zpoplatněno, vyplatila.
Jedna z největších škol je v Praze
Konkrétně pražský Institut CEMI, za kterým stojí Štěpán Mika, patří mezi soukromé vzdělávací instituce, nabízející možnost získání titulů MBA a LLM. V České republice působí od roku 2011 a za tu dobu prošlo jeho vzdělávacím programem 1 662 studentů, přičemž v právě probíhajících programech je 184 studentů.
Podle statistik je nejvíce studentů ve věku mezi 30 až 50 lety, kteří jsou již úspěšnými absolventy některého z magisterských či inženýrských oborů. U CEMI jsou klienty zaměstnanci z firem jako Coca-Cola, Philips nebo lékáren Dr. Max. Pro většinu z nich je motivací k dosažení titulu MBA získání praktických dovedností, konkurenční výhoda na trhu práce a také kariérní postup.
Výuka probíhá převážně online formou, v rámci které jsou pod vedením lektorů zpracovávané prakticky orientované seminární práce z jednotlivých studijních modulů. A to v rámci e-learningového prostředí systému iTutor, který se pro studenta stává jakousi online školní budovou, kam dochází, aby splnil veškeré studijní povinnosti.
Online výuka MBA v CEMI
Celý MBA program je ve finále ukončen úspěšným obhájením napsané diplomové práce. Cena studia pak začíná na necelých 75 tisících korun. Výdaje na studium MBA může navíc zaměstnavatel uplatnit v základu daně z příjmu jako výdaje na odborný rozvoj zaměstnanců.
Výukové programy MBA studia na CEMI samozřejmě nabízejí možnost úzké specializace. Obsah prvního semestru je sice pro všechny studenty stejný, ovšem ve druhém semestru si lze vybírat z osmi specializovaných MBA oborů, jako je například management zdravotnictví či HR management. V rámci všech specializací si lze navíc vybírat i volitelné předměty dle vlastního zájmu.
Už od útlého věku prováděl dnes devatenáctiletý Jan Sláma první podnikatelské pokusy. Obchodoval s akciemi, vytvářel první weby a aplikace a v šestnácti letech se nechal soudně zplnoletnit. Už na základní škole zprovoznil vlastní studentské vývojářské studio a dnes je známou tváří mezi mladými podnikateli.
Podnikat jen tak ale nechtěl. Sláma chtěl i pomáhat, a tak se dnes ve své brněnské kanceláři každý den potýká s vážnými případy šikany, proti které se rozhodl v Česku i ve světě bojovat. Nově jeho aplikaci používají i na škole, ze které kdysi právě kvůli šikaně odešel vizionář a šéf Tesly Elon Musk.
Jan Sláma ostatně šikanu ve škole pocítil na vlastní kůži, a to zejména z pozice mlčící většiny. Když se pak snažil zasáhnout, sám se stával obětí. „Snažil jsem se podporovat oběti šikany, jedna spolužačka mi dokonce řekla, že kdybych ve třídě nebyl, tak už tam nechodí,“ vzpomíná dnes na zážitky ze školních lavic, které Slámu ovlivnily natolik, až se nakonec rozhodl se svými parťáky Davidem Špunarem a Pavlem Ihmem založit projekt s názvem Nenech to být (NNTB).
Úvodní stránka projektu NNTB
NNTB dnes žákům dovoluje anonymně a pomocí jednoduchého formuláře upozornit na to, kdo se ve škole necítí dobře. Sláma často zdůrazňuje, že aplikace se úmyslně neptá na agresora, ale na oběť šikany, a cílí na mlčící většinu, která šikaně ve třídách často jen přihlíží. Nahlásit, že se děje něco nekalého, tak nemusí vždy jen ten, který je šikanován.
Nenech to být se nakonec zalíbilo i Ministerstvu školství, které projektu poskytlo záštitu, a i díky velké publicitě se rozšířil do stovek škol. Zasadil se o to i sám Sláma, který se svým nápadem objel většinu krajů a českých měst nad 25 tisíc obyvatel.
Mezitím sám přešel ve škole na individuální studijní plán, později na brněnském gymnáziu Vídeňská kvůli množství práce skončil úplně. Už několik let vtipkuje o tom, že letos už určitě odmaturuje. Chybějící maturita mu ale paradoxně nezabránila v tom, aby byl vyhlášen nejaktivnějším středoškolákem Česka.
Jakmile se Nenech to být uchytilo a rozjelo, rozhodl se Sláma celý neziskový projekt usadit pod firmu FaceUp Technology, kterou před více než dvěma lety založil a drží v ní aktuálně necelých 36 procent. FaceUp Technology dnes aktivity NNTB zastřešuje a má ambici pomáhat se šikanou také v zahraničí, přičemž už funguje i placený produkt.
Právě podnikání se sociálním přesahem a dopadem – kdy jde sice o komerční byznys, ale zároveň se snaží řešit nějaký problém ve společnosti – chtěl Sláma od začátku dělat.
Přes 1 500 zapojených škol
Prémiová verze NNTB, která vznikla ve spolupráci se vzdělávací společností Scio, obsahuje přehlednou správu všech upozornění na šikanu, přímý kontakt pro školy na psycholožku z týmu NNTB, možnost individuální odpovědi nebo přístup k rozsáhlé databázi metodických pomůcek.
Služeb startupu už využívá přes 1 500 škol v Česku a povedlo se díky nim shromáždit více než 4 000 upozornění na šikanu, sexuální obtěžování, vylučování z kolektivu, hrozících sebevražd či sebepoškozování.
„Bojí se svých spolužaček, smějí se jí, když se bouchne, nebo nemůže najít přezůvky, které jí někdo v šatně rozkopal, ostatním spolužákům říkají, ať s ní nekamarádí,“ říká jedno z mnoha anonymních upozornění v aplikaci NNTB.
Některá jsou ale ještě více šokující: „Neustále na mě nadává spolužák ? furt mě osahává, sahá mi na intimní místa atd. ? nevím co mám dělat.“ Nezřídka hovoří i o pokusech o sebevraždy.
Pomoc i za hranicemi Česka
Pod globální značkou FaceUp.com se šikanou bojují už desítky škol v několika státech světa. Startup totiž už nepůsobí jen v Česku, ale také na Slovensku, v Polsku, ve Švýcarsku, USA, Indii, Singapuru, Brazílii, Kolumbii, Austrálii a nově také v Zimbabwe, Vietnamu a Ománu.
Foto: FaceUp.com
Zakladatelé NNTB Pavel Ihm, Jan Sláma a David Špunar
„Se zájmem jsme se setkali i na Ukrajině, v Japonsku, Rusku a dalších státech,“ dodává spoluzakladatel startupu David Špunar, který má ve firmě téměř 23 procent. Vzdělávací systém je však v každé zemi jiný, a tak se týmu dlouho nedařilo přijít s produktem, který by vyhovoval všem. Mladí podnikatelé proto změnili byznys model a místo toho, aby nabízeli zahraničním školám svůj produkt přímo, pro každý z trhů nachází partnera.
V červenci se tak FaceUp.com dostal i do daleké Jihoafrické republiky. Nové školy se zde registrují každý týden a jednou z nich je i Bryanston Highschool. Na tu v 80. letech chodíval i vizionář Elon Musk, ale odešel z ní právě kvůli brutální šikaně. Muskův otec později vypověděl, že jeho syna, který dnes šéfuje Tesle nebo SpaceX, na škole jednou tak zbili, že ho na klinice sám nepoznal.
V Jihoafrické republice má FaceUp.com své opodstatnění. Podle Cayles Jorgensenové, která v Bryanstonu aplikaci řídí, nejde každý den v Jihoafrické republice do školy stěží uvěřitelných 160 tisíc dětí, protože se bojí šikany. Další kvůli ní mění školy. Sláma ostatně dodává, že každý měsíc jen z JAR registrují až dvě stovky upozornění.
Foto: FaceUp.com
Takto vypadá leták se kterým Slámův tým rozšiřuje povědomí o FaceUp v Jihoafrické republice
Ukázalo se také, že žáci v každé ze zemi mohou používat NNTB odlišněji. „V Jihoafrické republice například registrujeme hodně upozornění na sebepoškozování a psychické problémy,“ říká Sláma. Ředitel školy v Bryanstonu například žáky přímo vyzval, aby upozorňovali, pokud mají podezření, že někdo má zbraň nebo drogy.
Pomoc v práci i se šikanou ve sportovních klubech
Slámův tým však během rozšiřování narazil i na jiný druh šikany. O aplikace totiž nově mají zájem i firemní zákazníci v Singapuru a potenciál vidí FaceUp.com také ve sportovních klubech, kde se šikana objevuje.
„U firem se nejedná o typickou šikanu ze školy, ale jiné problémy, se kterými se potkávají. V každém pracovním kolektivu jsou problémy, o kterých se zaměstnancům nechce mluvit s vedením osobně, ale kolegové je vidí. Typicky vyhoření nebo celková nespokojenost v práci,“ říká Sláma.
Verzi aplikace pro firmy už ve spolupráci s partnerem připravuje a první průzkumy prý ukázaly, že je na takový produkt na trhu místo. Členové týmů tak budou moci přes aplikaci na problém upozornit a vedení ho může podchytit rychleji, než například o daného zaměstnance přijde. Produkt by se měl obecně zaměřovat na tzv. well-being zaměstnanců.
Foto: FaceUp.com
Jan Sláma a David Špunar v Singapuru s tamní manažerkou FaceUp.com Michaelou Hrnčířovou
Ve sportovních klubech jde zase naopak o typickou šikanu. Nově se na toto téma snaží upozornit například film Smečka režiséra Tomáše Polenského. “Obvykle se o šikaně hovoří pouze v souvislosti se školstvím, ze své zkušenosti však vím, že mládežnické sportovní kolektivy jsou šikany plné a často je tam mnohem brutálnější než na školách,“ vysvětloval režisér pro server iDnes.cz.
Více prevence i pokračující expanze v Česku
FaceUp.com už dnes začíná evidovat ze své aplikace první příjmy, nicméně po cestě k nim mu pomohl vedle zmíněného Scia také další významný investor. Do mladých zakladatelů se rozhodl v začátcích vložit peníze také vůbec první investor v Kiwi.com Jiří Hlavenka. Od každého z nich Sláma získal jednotky milionů korun a zatímco Scio ve firmě drží 15% podíl, Hlavenka má přes 21 %.
„Jsem spokojen především s týmem. Zároveň je dle počtu upozornění vidět, že jsme nevytvořili aplikaci pro nic za nic, ale naopak jsme natrefili na nepříjemnou společenskou bolístku,“ prozradil pro CzechCrunch Jiří Hlavenka s tím, že další investici prý zatím neplánuje. I s ohledem na to, že nedávno přišla finanční injekce právě od Scia.
„Až bude firma hospodařit vyrovnaně, tak bude na místě si sednout a říct si, zda potřebuje další finance, nebo je schopna žít sama,“ doplňuje Hlavenka. Jan Sláma tak nyní plánuje svou aplikaci rozšířit na ještě více českých i zahraničních škol a výhledově počítá i s tím, že počet zahraničních škol překročí počet českých. Během právě začínajícího školního roku se chce více zaměřit na prevenci, jezdit do škol a také na konference, kde chce hledat partnery pro další státy světa.
Webový formulář NNTB
Některé školy šikanu neřeší
Jedním z problémů, se kterým se však FaceUp.com potýká, je alibismus škol. Některé české školy totiž sice mají NNTB zavedené, ale žáci o aplikaci často neví. Sláma s povzdechnutím přiznává, že přestože jsou některé školy do aplikace zapojené, šikanu vlastně reálně řešit nechtějí.
O nezájmu některých učitelů ostatně svědčí i upozornění, která do aplikace NNTB od žáků škol dorazila: „Ve třídě je chlapec, který ostatním dětem ubližuje. Třídní paní učitelka situaci neřeší, když za ní žáci přijdou, aby chlapci domluvila, říká jen, že dokud neteče krev, ať si to vyřeší děti samy.“
V jiných případech mělo o šikaně vědět i vedení škol. „Tento žák je šikanován každý den, každou přestávku, dokonce i při hodině. Vědí o tom učitelé, dokonce i ředitel školy. Proč se nic neděje? (…) Dnes mu třískli hlavou o zeď takovou silou, až se sesul k zemi a chvíli mu trvalo, než se posbíral,“ říká jedno z dalších upozornění.
Foto: ProStředoškoláky.cz
Jan Sláma
Příběhy šikany ale mají podle Slámy často i šťastné dohry, například když se díky zásahu NNTB a zodpovědných učitelů skupinky šikanérů a šikanovaných usmíří.
„Třída byla rozdělena na dvě skupiny. Údajně na ‚lepší‘ a ty ‚horší‘ holky. (…) Na to se ‚horší‘ holky rozhodly napsat na NNTB. Další den si je zavolala jedna z učitelek do kabinetu a začala vše řešit. Zavolala si taky ‚lepší‘ holky a řekla jim všechno, co ‚horší‘ holky trápí, a vyřešila to. Všichni se nám omluvili. Viděly jsme, jak je to mrzí. Proto jsme jim to také s radostí odpustily,“ popsaly šikanované dívky pro NNTB příběh ze své třídy.
Nenech to být přijímá upozornění i z nezaregistrovaných škol, avšak touto cestou nemůže zaručit, že škola bude šikanu aktivně řešit. České školy se mohou do NNTB zaregistrovat jednoduše na jejich webu.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.