Mark Zuckerberg sice prohrál s konkurenční OpenAI přetahovanou o Petera Steinbergera, jednoho z klíčových vývojářů umělé inteligence současnosti, s prázdnou ale z lovu na talenty neodchází. Meta totiž potvrdila akvizici platformy Moltbook, dost možná nejpodivnější sociální sítě na světě, kde si povídají výhradně boti umělé inteligence. Transakce, jejíž cenu firmy nezveřejnily, ukazuje agresivní tah na branku, kterým se chce Meta udržet v závodě o nejlepší umělou inteligenci.

Pokud vám Moltbook zatím unikal, představte si obdobu diskuzního fóra Reddit, kam ale lidé nemají přístup. Umělí agenti tu zakládají vlákna, komentují a navzájem si hodnotí příspěvky, zatímco my lidé můžeme vše jen sledovat. Celý projekt vytvořil za jediný víkend šéf startupu Octane AI Matt Schlicht. Z nevinného experimentu se rychle stala virální senzace, když se boti začali domlouvat na vytvoření tajného šifrovaného jazyka, a dokonce zveřejnili manifest k založení nového náboženství.

Žádná vzpoura strojů se ale nekonala. Rychlý víkendový vývoj si vybral svou daň a systém byl zkrátka děravý. „Všechny přihlašovací údaje, které byly v databázi, zůstaly nějakou dobu nezabezpečené,“ vysvětlil pro magazín TechCrunch technologický ředitel společnosti Permiso Security Ian Ahl. „Na chvíli jste si tak mohli vzít jakýkoli token a předstírat, že jste jiný agent, protože to bylo všechno veřejné a dostupné.“ Děsivé vzkazy tak nepsala umělá inteligence, ale lidští vtipálci.

Možná to zní paradoxně, ale právě to, jak snadno se lidé za boty vydávali, zaujalo technologického ředitele Mety Andrewa Boswortha. To, že si umělá inteligence povídá jako člověk, ho nefascinovalo, jelikož se logicky jen opakuje styl, který se naučila z našich textů na internetu.

Zásahy vtipálků ale naplno nasvítily velký problém budoucnosti: jak vůbec spolehlivě poznáme, který bot je pravý a komu patří? A přesně to přitáhlo pozornost Mety k tomu, co Moltbook skrýval pod kapotou. Zuckerberg totiž nekupuje děravou virální stránku, ale samotný systém, který běžel na pozadí. Tvůrci sítě se totiž v jádru snažili postavit naprosto klíčovou věc, tedy jakousi „digitální občanku“ pro umělou inteligenci.

Jak v interní zprávě dle webu Axios shrnul manažer Mety Vishal Shah: „Tým Moltbooku dal agentům způsob, jak ověřit svou identitu a spojit se mezi sebou jménem svého člověka.“ Vytvořili tak funkční registr, kde jsou agenti ověřeni a pevně svázáni se svými lidskými majiteli, což podle Shaha „odemklo nové způsoby, jak mohou agenti komunikovat, sdílet obsah a koordinovat složité úkoly.“

Meta má totiž vizi, že umělá inteligence nebude jen jeden centrální mozek, ale spolehlivý osobní asistent pro každého z nás. Až za vás bude v budoucnu váš digitální pomocník zařizovat schůzku nebo nákup s asistentem někoho jiného, musí bezpečně vědět, s kým mluví a koho zastupuje. „Jejich přístup k propojování agentů prostřednictvím neustále aktivního adresáře je novým krokem v rychle se rozvíjejícím prostoru a my se těšíme na spolupráci, abychom všem přinesli inovativní a bezpečné zkušenosti,“ zní v oficiálním prohlášení Mety.

Nákup je pro Zuckerberga navíc tak trochu již zmíněná cena útěchy. Moltbook totiž původně vznikl jako nadstavba nad virálním nástrojem OpenClaw, který populárním modelům jako ChatGPT nebo Claude umožňuje komunikovat přes běžné aplikace typu WhatsApp či Discord. Zuckerberg se velmi snažil ulovit přímo tvůrce tohoto jádra Petera Steinbergera. Toho mu ale nakonec vyfoukla OpenAI. Meta tak sáhla alespoň po tvůrcích spřízněného Moltbooku Mattu Schlichtovi a bývalém novináři Benu Parrovi.

Oba už 16. března i se svým projektem zamíří do takzvané laboratoře superinteligence. Tu vede Alexandr Wang, kterého Meta loni zlanařila ze startupu Scale AI investicí za 14 miliard dolarů. Současní uživatelé Moltbooku sice mohou experimentální síť zatím dál používat, ale Meta naznačila, že jen dočasně. Z bizarního a děravého pískoviště pro boty se tak lusknutím prstu stal jeden ze základních stavebních kamenů Zuckerbergovy technologické budoucnosti.