V Praze loni dostalo zelenou bezmála deset tisíc bytů. A byť to nedostatek, se kterým se hlavní město v současnosti potýká, nevytrhne, přesto tato skutečnost stojí zmínku – jedná se totiž o rekord. Důvody jsou různé. Zaprvé jde o zkrácení doby, kterou si žádají změny územního plánu, nicméně svou roli mohla sehrát i koronavirová pandemie.

„Realita předčila moje očekávání, v Praze byla v roce 2021 zahájena výstavba 9 698 bytů, což je, pokud vím, nejvíce v historii samostatné České republiky,“ uvedl na svém Twitteru radní pro oblast bydlení Adam Zábranský (Piráti). Předloni stavební povolení získalo 4 335 bytů, což byl oproti roku 2019 pokles. Tehdy se zahájilo 6 487 bytů, tedy nejvíc od roku 2008.

Z grafu přitom vyplývá, že přesáhnout hranici sedmi a půl tisíc povolení se od roku 1997 podařilo teprve počtvrté. Před loňským rokem to bylo ještě v letech 2005, 2006, 2007. Čím to? Částečně pomohl patrně rychlejší přístup města ve změnách územního plánu.

„Jako první jsme drasticky zkrátili dobu, kdy se projekt řeší v rámci samosprávy. A to objektivně o dva roky,“ uvedl pro CzechCrunch náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček (za TOP 09). V průměru o hodně, z 981 dní na „pouhých“ 270. Podle Zábranského přitom změnu územního plánu vyžaduje podstatná část výstavby.

Podle Hlaváčka je to ale částečně i tím, že se změnila atmosféra, kdy se město k otázkám rozvoje nestaví negativně, ale aktivně je řeší. „Snažíme se vždy spíš dohodnout, i proto jsme představili metodiku, jak spolupracovat s investory, která tomu napomáhá,“ dodal Hlaváček. Jde o takzvaná pravidla pro developery, podle kterých město stanoví, co má investor v rámci nové výstavby udělat, protože je to potřeba. Například postavit novou školku.

Podle Zábranského se nicméně do loňské statistiky promítl pravděpodobně i covid. „V druhé polovině roku 2020 počet schválených bytů dramaticky klesl, první polovina přitom byla dobrá. Předpokládám, že to bylo právě tím, že státní správa byla paralyzovaná pandemií,“ vylíčil pro CzechCrunch Zábranský.

Na schvalování výstavby má totiž samo město jen částečný vliv. Fakticky totiž ovlivňuje především tu část, která se týká právě územního plánu, zatímco samotné vydávání územního rozhodnutí a stavebního povolení je v režii státní správy.

Vyšší počet nových bytů je ale něco, v čem chce Praha rozhodně pokračovat. „Je to naším cílem, dlouhodobě říkám, že ročně je potřeba postavit aspoň deset tisíc bytů. V dalších letech by se na tom mělo projevit ono urychlení změn územního plánu, ale například i výstavba na brownfieldech,“ říká Hlaváček.

Deset tisíc bytů je cíl i podle ředitele pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřeje Boháče. Podle něj v hlavním městě existuje obrovský vnitřní dluh a jeden rekordní rok to nespraví. „Bytová krize má i globální rozměr, v určitý moment se do bydlení přesunuly velké peníze, protože to je bezpečná komodita. My na to ale nejsme schopní dostatečně rychle reagovat. Rozhodně tedy platí především to, že v Praze se málo staví,“ vylíčil Boháč.

Podle Zábranského je rekordní výstavba rozhodně dobrá zpráva, která by se v budoucnu mohla odrazit i na dostupnosti bydlení. „Pořád existuje skupina, která argumentuje, že počet bytů nemusí nutně zvýšit dostupnost bydlení, protože to budou investiční byty a podobně. Studie New York University ale ukazuje, že i když staví jen trh a staví jen ty drahé byty, přesto to zvyšuje dostupnost bydlení,“ líčí Zábranský. Důvod je ten, že nové dražší byty si koupí bohatší lidé a tím uvolní starší zástavbu, která už nestojí tolik.