Mark Zuckerberg si jde pro vaše data, chce na nich učit svou umělou inteligenci. Jak se vyškrtnout?

Meta rozesílá evropským uživatelům svých sociálních sítí, že bude jejich data užívat na trénink jazykových modelů. O škrtnutí je třeba požádat.

Luboš KrečLuboš Kreč

Mark Zuckerberg, zakladatel a šéf Facebooku

0Zobrazit komentáře

V posledních dnech začaly evropským uživatelům Facebooku, Threads nebo Instagramu přicházet zdánlivě nenápadné zprávy – jejich mateřská korporace Meta klientům sděluje, že se chystá rozšířit i do tohoto regionu své AI prostředí. Fakticky jde ale o něco jiného: právě na datech, fotkách či informacích od nich hodlá trénovat svou umělou inteligenci. Kdo o to nestojí, může požádat o vyškrtnutí, které ovšem probíhá typicky zuckerbergovsky kostrbatě.

V závodech o co nejvýkonnější umělou inteligenci v podobě velkých jazykových modelů, které umí generovat text, obraz i zvuk, se nejčastěji hovoří o OpenAI a Microsoftu, případně Googlu. Ovšem Meta vedená Markem Zuckerbergem, který po neúspěchu s metaversem učinil z AI technologickou priority skupiny, je za nimi v těsném závěsu. A po ruce má zásadní výhodu: přístup k obsahu, který vytváří miliardy uživatelů jejích sociálních sítí.

A těm právě na těch z Evropy hodlá nyní svou umělou inteligenci začít pořádně trénovat. Oznámení, které podle všeho překládala do češtiny nějaká nemoc šikovná umělá inteligence (nebo naopak skvěle vytrénovaná v ptydepe, jehož cílem je zůstat co nejvíc nesrozumitelná), začíná takto: „Chystáme se na rozšíření prostředí AI od společnosti Meta do vašeho regionu. AI od společnosti Meta je naše kolekce funkcí a prostředí generativní AI, jako jsou Meta AI a kreativní nástroje AI, ale také modely, které je podporují.“

Informace pokračuje stejně kostrbatým jazykem i dále: „Abychom vám tato prostředí mohli poskytovat, při používání vašich informací pro účely vývoje a vylepšování AI od společnosti Meta se budeme opírat o právní základ nesoucí název „oprávněné zájmy“.“ Zmíněná aktualizace uživatelských podmínek vejde v platnost od 26. června.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Co to fakticky znamená, popsal například mediální odborník a fanoušek technologií Jan Kordovský na svém LinkedInu: „Meta mění pravidla užívání a bude na vašich datech učit svoje AI modely.“ V příspěvku také popsal, proč je fajn Metě k ničemu takovému povolení nedávat – kolos má bohužel pro uživatele pravidla postavená tak, že pokud výslovně nepožádáte, aby umělou inteligenci na vašich fotkách či vašich příspěvcích netrénoval, automaticky bere, že s tím souhlasíte.

Na sociálních sítích a odborných webech už šíří zprávy o tom, že takzvaný opt-out, tedy žádost o vyškrtnutí ze spolupráce na trénování AI, není bez problémů. Například server Stack Diary napsal: „Pro vyškrtnutí musí uživatel zdůvodnit, proč mu zpracování dat vadí. Meta prohlásila, že každou žádost zhodnotí a schválí jen ty, které uzná za relevantní.“ To zní přinejmenším hodně byrokraticky.

A přesně taková byla i zkušenost Kordovského, který v minulosti mimo jiné rozjížděl podcasty pro českou internetovou jedničku Seznam.cz. Popsal to, jak banálně vyplnil veřejně přístupný formulář a jak mu do pár minut přišlo emailem kostrbaté potvrzení, že jeho žádost byla schválena. Jen celý proces působil dojmem, že Meta hodně chce, abyste to vzdali a nechali ji s vašimi daty pracovat.

navrh-bez-nazvu-63

Foto: CzechCrunch

Oznámení o využití dat pro AI od Mety

Veřejně přístupný formulář, který musíte vyplnit, pokud nechcete, aby se na vašem obsahu AI modely učily, vypadá až úředně. Výhružně. Snaží se vyvolat dojem, že musíte mít nějaký zásadní důvod, aby se nad vámi firma slitovala, a roboty na vaše fotky nakonec neposlala. Nemusíte,“ upozornil Kordovský.

Proč má cenu nechat se z pokusů Facebooku a spol. vynechat? Pro někoho to je otázka principů, ale jde i o celkem praktické ohledy – jestli někdo publikuje na sociální sítě typou Instagram třeba původní obrázky nebo cenné informace, můžou se stát podkladem pro vznik uměle generovaných výtvorů, které se pak objeví v úplně jiné situaci, například u politické reklamy.

Inspirací pro mluvící ChatGPT byl prý film Ona. Je to skvělé sci-fi, ale také varovný příběh

Ona je romantické sci-fi z roku 2013 oceněné Oscarem. Spoluzakladatel OpenAI Sam Altman se jím prý inspiroval při vývoji ChatGPT - otázkou je, jestli měl

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

Screenshot

Reprofoto: Warner Bros. Pictures/YouTube

Joaquin Phoenix ve filmu Ona

0Zobrazit komentáře

Neděje se často, že se do popředí pozornosti dostane více než deset let starý film, natož pak ve spojitosti s technologickou novinkou ze Silicon Valley. Právě to se ale teď stalo se snímkem Ona z roku 2013, který měl být nemalou inspirací pro ředitele OpenAI Sama Altmana při vývoji umělé inteligence. Situace se dostala tak daleko, že se nyní řeší, zda představený hlasový chatbot GPT-4o náhodou nekopíruje hlas hlavní herečky z Ona Scarlett Johansson. Ta tvrdí, že ano a firma už hlas pojmenovaný Sky stáhla. Pořád je ale otázka, zda Altman hledal inspiraci na správném místě.

Technologičtí inovátoři či miliardáři jako by se pro nápady na dystopické sci-fi obraceli až příliš často. A místo aby si z problematických aspektů předkládané technologie nebo společenského uspořádání brali odstrašující příklad, s nadšením je přijímají. Elon Musk tak svůj Cybertruck představil jako auto pro bezmála postapokalyptický svět z Blade Runnera, metaverzum zase jako by se snažilo napodobit únik z depresivní reality do virtuálního světa Matrixu nebo Ready Player One.

Snímek Ona má na první pohled velice sentimentální srdce a neukazuje žádný apokalyptický scénář nebo rozpad společnosti. Stále ale představuje v mnoha ohledech smutnou budoucnost, v níž se hrdinové snaží nahradit selhané mezilidské vztahy počítačem.

Hrdinou filmu, který napsal a režíroval Spike Jonze, je osamělý třicátník Theodore. Už před časem se rozešel se ženou, již velmi miloval, stále ale odkládá formální uzavření rozvodu a nedokáže se přes selhaný dlouhodobý vztah přenést. Každodenní melancholii jeho existence ale překvapivě prolomí uvedení nového operačního systému, který obsahuje virtuální asistentku s velice pokročilou umělou inteligencí.

Theodore je zprvu zmatený zvláštní zkušeností s robotem, co se sametovým hlasem Scarlett Johansson vyjadřuje jako člověk, včetně dojmu upřímných emocí. Poměrně rychle se ale se Samanthou, jak se operační systém sám pojmenuje, začne sbližovat a časem s ní naváže romantické pouto. Přestože není bez problémů, jejich vztah působí přirozeně a den ode dne je silnější.

Vysoce pokročilá umělá inteligence se v Ona neprezentuje jako hrozba, příběh ji naopak polidšťuje a ptá se, jak by mohl vypadat romantický vztah s ní, jestli mohou být emoce vycházející z algoritmu autentické nebo jak daleko může sahat pouto k umělé bytosti bez těla. Hrdinům zamilovaným do počítače se přitom nikdo neposmívá, (téměř) nikdo je neodsuzuje, v ulicích neprobíhají demonstrace varující před zničením lidstva, nedochází k apokalypse. Ona je vyloženě romance, v níž se jen romantickým partnerem stane operační systém.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jedno z videí, na němž se představil GPT-4o, vypadá téměř přesně jako scéna z Jonzeho filmu. Muž vezme do ruky iPhone a prostřednictvím kamery počítači „ukáže“ psa. Chatbot okamžitě reaguje jako skutečný člověk a rozplývá se nad tím, jak je pes roztomilý a jak si hraje s míčkem. Stejně v Ona Theodore neustále nosil zařízení podobné chytrému telefonu v náprsní kapse, aby Samantha skrze kameru viděla svět a mohla vše komentovat.

Sam Altman, spoluzakladatel a ředitel OpenAI stojící za ChatGPT, filmu loni skládal velké poklony. „Mám rád Ona. To, v čem se ten film trefil – jako modely interakcí mezi lidmi a umělou inteligencí – bylo neskutečně prorocké,“ řekl na technologické konferenci Dreamforce 2023 v San Francisku. V době, co se světu představovala nová verze ChatGPT, pak na sociální síti X sdílel příspěvek obsahující jen slovo „her“ – anglický název filmu Ona.

Altman prý dokonce chtěl na chatbotovi jeho firmy pracovat přímo se Scarlett Johansson. Ta nakonec odmítla, jeden z možných hlasů GPT-4o ale přesto zní velice podobně jako hlas slavné herečky. Natolik podobně, že to Johansson šokovalo a OpenAI daný hlas, údajně vycházející z přednesu nejmenované jiné herečky, raději stáhla.

Ať už se má situace jakkoliv, na internetu se teď diskutuje o tom, zda bychom se opravdu měli snažit scénář z filmu napodobovat. Ačkoliv totiž Samantha Theodorovi pomůže vyrovnat se se ztracenou láskou a znovu se emočně otevřít, nakonec mu také zlomí srdce. Stejně jako bezpočet dalších verzí operačního systému bezpočtu dalších lidí.

Ona je příběhem individuálního člověka, který našel útěchu po selhaném vztahu u umělé inteligence a byl připravený se jí coby romantické partnerce plně oddat. Snímek tak na jednu stranu předkládá zajímavou budoucnost, v níž lidé v jistých ohledech překonají svoje základní instinkty a dokáží navázat nový typ vztahu, oproštěný od povrchnosti a otevřený více intelektuálnímu poutu. Stejně tak ukazuje scénář s empatickou umělou inteligencí, která je vůči lidstvu sentimentální, ne přísně logická a bezcitná.

Ovšem jen do určité hranice. Hlavní postavy Ona, jež vztah s operačním systémem navážou, tak činí vždy ve snaze nahradit komplikovanější lidské emoce – právě z toho hrdinu obviní i jeho bývalá manželka. V závěru snímku, oceněném Oscarem za původní scénář, se pak ukáže, že operační systémy se vyvinuly dalece za hranice lidského intelektu i emocionality a přesunou se na jinou úroveň interakcí a vztahů, kam je lidé nedokáží následovat.

Hrdinové se následkem toho vracejí do melancholického, snad ještě o něco opuštěnějšího, světa. Uvědomí si ale, že hledat jiný typ vztahu není východiskem, a ač se mohou snažit sebevíc, nakonec jim nezbude nic jiného než se naučit žít s lidmi. S lidmi, kteří neexistují jako asistenti ultimátně sloužící hrdinům, ale musí je považovat za plnohodnotné partnery s vlastními potřebami. K takovému poznání konečně dospějí až v momentě, co umělá inteligence odejde a donutí je konfrontovat skutečný svět.