Jsou to už více než tři roky, co si vystudovaná učitelka a programátorka Markéta Fibigerová vysnila, že vytvoří střední školu s IT zaměřením. Po překonání úřední překážkové dráhy svůj sen naplnila a loni v září začalo v pražských Satalicích konečně fungovat 1. IT Gymnázium. Z Fibigerové je tak ředitelka na plný úvazek a teď může reflektovat, jaký byl její první školní rok v nové roli.

O příběhu 1. IT Gymnázia jsme poprvé psali v únoru 2020, předtím než bylo celé školství vystaveno na milost i nemilost koronavirové krizi. Když to ještě bylo možné, nahlédli jsme v září přímo do výuky. Markéta Fibigerová následně za svůj přístup ke vzdělávání obdržela ocenění v anketě Innovators 20, společném projektu CzechCrunche a Hospodářských novin, v němž jsme hledali největší české inovátory svých oborů.

Programátorka, toho času s dvacetiletou praxí z rodinné IT firmy 1.PF, chtěla, aby se v její škole stala informatika jádrem výuky. Rozbila také zavedenou praxi hodin po předmětech a pětačtyřiceti minutách. Místo toho se třídy po patnácti studentech učí v tematických blocích po hodině a půl. Často je vedou i externí odborníci, do toho celá výuka začíná v půl deváté a v týdenním rozvrhu mají čtyři hodiny tělocviku. A co víc, dějepis začíná od soudobých dějin.

To je v kostce filozofie, s níž Markéta Fibigerová vstupovala do školního roku 2020/2021. Nevyzkoušený koncept prý zafungoval dobře, i když podmínky pro jeho uvedení v praxi byly přinejmenším ztížené. Trable s úředníky, které Markéta Fibigerová popisovala dříve, naštěstí utichly s 1. zářím 2020 a výuka tak mohla normálně začít.

Během prvního roku také pozvala školní inspekci, jež neshledala žádné problémy, a která dokonce oceňovala, jak jednotlivé bloky propojují souvislosti. Vše ale podle plánů pochopitelně nešlo. „Asi jsme si nikdo nepředstavoval, že poté, co s vypětím sil a v rekordním čase zrekonstruujeme školní budovu a připravíme ji na perfektní chod, tam budeme mít studenty přesně měsíc a týden,“ vypráví Fibigerová.

Se všemi studenty se nakonec viděla najednou až před Vánoci a pak na konci školního roku. Už při našem loňském rozhovoru nicméně bylo jasné, že 1. IT Gymnázium je na přepnutí do onlinu nejen technicky, ale i obsahově připravené. Prezenční formu vlastně ani nevytváří, všechno učivo je rovnou v digitálním prostředí.

Hodiny jsou totiž koncipovány způsobem, který dovoluje připojit například i nemocného studenta z domova. Škola plně využívá cloudové služby, má vlastní server na developerské platformě gitlab a také celá školní administrativa funguje elektronicky. Když tedy škola vyřešila technikálie, o to více času jí zbylo na vymyšlení kreativního pojetí online výuky.

„Součástí byly pohybové workouty, kdy jsme makali nejen my ve škole před kamerami, ale i studenti doma. Posílali jsme je plnit různé úkoly do terénu, abychom je pravidelně dostali na čerstvý vzduch. Hodiny programování jely často individuálně, kdy jsme si je po jednom brali do hlasových kanálů a pomáhali jim se vším možným,“ říká Fibigerová.

Příprava je podle ní klíčová: cílem bylo, aby studenti měli pořád co dělat a pouze nečekali na ostatní. Zavedl se tak režim výkonnostních úrovní jednotlivých úkolů. „Nejhorší, co můžete v onlinu předvést, je frontální výklad s domácím úkolem – to je dobré leda tak na uspávání hadů a následné vaše rozčilování, že vám práci nikdo neodevzdal,“ doplňuje ředitelka.

Výsledek? Žádná negativní reakce a dobrá zpětná vazba také od rodičů, kteří prý i svým dětem v nadsázce záviděli a říkali, že by chtěli takovou online výuku sami zažít. Škola pak chtěla využít i omezených možností prezenční výuky, protože nařízení vlády na jaře nabízelo výuku pro skupiny šesti studentů, kteří byli takzvaně „ohroženi studijním neúspěchem“.

„Takže u nás chtěli být všichni ohrožení studijním neúspěchem a předháněli se, kdo bude moct do školy. Z tohoto důvodu u nás vůbec nedošlo k odcizení nebo k rozbití nějakých sociálních vazeb,“ popisuje Fibigerová. Se studenty se tak potkávali poměrně pravidelně i během pandemie, byť jen v malých skupinkách.

Sociální vazby jsou totiž pro celou školu zásadní a poznat je to už při prvních minutách strávených v budově. V relativně malém kolektivu si všichni tykají – i učitelé se studenty. Vytváří to místo, kde se vzájemně respektují, učí se od sebe a dávají si zpětnou vazbu. A co víc, posilují tímto přístupem i vzájemnou důvěru.

„Když jsi jdu vařit kafe, je pro mě normální se zeptat studentů, jestli si také nedají. Posíláme je běžně i do sborovny na koláč, který pravidelně peče jedna z kolegyň. Když jim dáte důvěru, nezneužijí toho. Náctiletí mají dobrý odhad na to, co je vhodné, tykání nebo vykání v tom nehraje roli. Stejně tak nehraje roli v tom, jakou máte autoritu a zda si vás váží,“ popisuje Fibigerová každodenní fungování.

Takový systém podle ní produkuje studenty, kteří jsou bezprostřední, proaktivní, nebojí se na cokoliv zeptat nebo se ozvat. I před učitelským sborem se tak ve výsledku baví stejně jako mezi sebou.

První rok na takto netypické škole, která má sídlo v prvorepublikové vile v Praze-Satalicích, napsal i několik zajímavých osobních příběhů. Nadaný student Lukáš Juřica přišel do 1. IT Gymnázia přímo z domácího vzdělávání. Školné mu díky jeho talentu platila dříve nadace, sám ale přišel za ředitelkou, že ho taková finanční závislost tíží a myslí si, že by si již dokázal 10 tisíc korun měsíčně vydělat. Školné v 1. IT Gymnáziu totiž činí 100 tisíc korun na školní rok.

Markéta Fibigerová zareagovala tak, že Lukáše vyzkoušela na projektu v rodinné firmě 1.PF. Jelikož se dokáže rychle učit nové věci a je houževnatý, rychle zapadl a dokáže si teď vydělat dostatek na pokrytí školného.

„Nechci se příliš sebehodnotit, ale věřím, že naše ředitelka by mi tuto možnost nenabízela, kdyby to považovala za ztrátu času. Zároveň je to jedinečná možnost k rozšíření mých dovedností s bonusem v podobě výdělku. Ve škole cítím velkou podporu a možnost konzultace při jakémkoliv nápadu,“ říká šestnáctiletý student Lukáš Juřica, který v 1.PF zároveň pracuje na projektu inovujícím bankovní výpisy.

Fibigerová připisuje Lukášovy mimořádné schopnosti právě faktu, že dříve nebyl součástí běžného školního systému. Ten podle ní (nejen nadaným) studentům „přistřihává křídla“. Ačkoliv individuální výuka má pochopitelně své minusy, lidé, kteří své děti učí doma, mají podle Fibigerové i výhody.

„Takoví rodiče jsou schopni dětem udělat obsah na míru a nemají prodlevy způsobené množstvím formalit. Všechnu látku podrobují kritice a nejsou ochotni učit je zbytné blbosti. Děti v domácím vzdělávání netrpí srovnáváním s ostatními, často věří, že dokážou úplně všechno, a proto to pak také dokážou,“ vysvětluje ředitelka, jak se inspiruje i ve formách domácího vzdělávání.

Rozhodně to ale neznamená, že by Markéta Fibigerová byla zastánkyně pouze pohodového stylu výuky bez tlaku na nepříjemné věci nebo vystavování výzvám. Naopak – některé aktivity v 1. IT Gymnáziu jsou udělané doslova na sílu, a to i tu fyzickou.

„Myslím, že naši studenti mě mnohokrát proklínali, když jsem je vystavila fyzické zátěži, která jim nebyla zrovna příjemná. Naposledy teď na vodě, když poté, co upluli 16 kilometrů, museli šlapat dalších pět kilometrů na hrad po rozbahněné turistické cestě. ‚Život není peříčko,‘ byla moje odpověď,“ směje se Fibigerová.

Další offlinové aktivity, které během omezeného školního roku stihli, byly (možná naštěstí pro studenty) více v edukativním duchu. Jejich hodiny často navštěvují odborníci z celé řady oblastí. A rozhodně se nejedná jen o lidi, kteří by měli co do činění s IT nebo technologickým prostředím.

Mezi studenty zavítal třeba mistr světa v kickboxu Tomáš Karel nebo sex koučka Julie Gaia Poupětová – to proto, že biologii člověka, včetně pohlavní soustavy, na 1. IT Gymnáziu netypicky probírají už v prvním ročníku. Standardně se na středních školách učí až později.

„Když u nás byl astrofyzik a popularizátor vědy Honza Spratek, šli s ním studenti dokonce do vlaku, kterým odjížděl, protože chtěli dále diskutovat. Podotýkám, že i tak přišel v půl deváté ráno a ve tři jsme končili. Úspěch měl také Dominik Stroukal, který si s sebou vzal asi největšího českého těžaře kryptoměn Vladimíra Vencálka. Dorazil i zakladatel Pilulky Petr Kasa,“ vyjmenovává Fibigerová.

Na vodáckém výcviku studenti zároveň dostali své celoroční vysvědčení. Už asi nepřekvapí, že i to je na 1. IT Gymnáziu jiné. Kromě standardních známek obsahuje i hutné formativní hodnocení – tedy text, který nesrovnává, ale jasně říká, jakým směrem se může daný student dále posouvat a rozšiřovat své kompetence. K tomu má zpětnou vazbu, jak v hodinách pracuje, zda je právě aktivní nebo jestli umí pracovat ve skupině. Vše navíc zaznamenávají učitelé průběžně. Výsledné hodnocení tak není pro nikoho překvapením.

S takovou formou vysvědčení se pojí i jedna kuriozita. „Jsme pravděpodobně jediné gymnázium v Česku, které tisklo vysvědčení na formát A3, protože slovní hodnocení by se jinam nevešlo. Takže jsme kvůli tomu dokonce pořizovali novou tiskárnu,“ vypráví ředitelka s tím, že i takovou nuanci museli konzultovat s ministerstvem školství, jelikož jde o oficiální dokument.

To všechno stihlo 1. IT Gymnázium za pouhý jeden rok svého provozu. Do dalších let Fibigerová nechystá zásadní koncepční změny, protože nastavený režim se jí jednoduše osvědčil. Každodenní školní operativu ale chce ještě více zjednodušit a automatizovat.

Už teď jí sice chodí omluvenky od rodičů zásadně e-mailem, ale brzy se chce pomocí vlastních skriptů zbavit i jejich manuálního přepisování do školního systému a počítání absence jednotlivých žáků. Do besed s externími odborníky chce také více zapojit studenty – ne pouze jako posluchače, ale i jako organizátory, moderátory nebo střihače výsledných záznamů.

Do příštího ročníku přijmou na 1. IT Gymnáziu dvě třídy po dvaceti studentech. Celkem se jich ale hlásilo kolem stovky, a to i přesto, že se na škole platí školné zmíněných 100 tisíc korun za rok. Markéta Fibigerová cenovku obhajuje s tím, že například při budoucím zaměstnání v IT se peníze rychle vrátí.

Studovat dvě střední školy najednou? Skoro nemožné

Do školy se nově naplno zapojí i sourozenci Albert, Emil a Marie Jablonští. Jejich příběh ředitelce opět ukázal, jak je český zákon na některé situace ve školství nepřipravený. Všichni tři se totiž zároveň dostali na konzervatoř, avšak uměleckého vzdělání se nechtěli ve prospěch gymnázia zbavovat. Pokoušeli se proto najít kompromis a studovat oba obory naráz.

Sourozenci se svým nápadem oslovovali různá gymnázia, ale neúspěšně. „Mezi nejčastější argumenty ředitelů patřilo, že bych studium na dvou středních školách prostě nezvládla. Jedna paní ředitelka mi k tomu napsala, že si mám rozmyslet, co v životě vlastně chci,“ říká Marie Jablonská s tím, že na 1. IT Gymnáziu se naopak zachovali shovívavě.

„Baví mě dvě naprosto odlišná témata. Hudba a programování. Studovat tato dvě odvětví je ovšem na jedné škole nemožné. Když jsem našel 1. IT Gymnázium, nabyl jsem dojmu, že jsem snad našel školu, která se nebrání novým přístupům a neřídí se zastaralým školským systémem. Na první schůzce s Markétou se mi to potvrdilo,“ doplňuje její bratr Albert.

Ačkoliv český zákon téměř znemožňuje studovat dvě střední školy naráz, ředitelce se situaci podařilo vyřešit a sourozenci budou moci obě školy studovat s pomocí individuálních studijních plánů. „Strávili s námi hodně času na onlinu a nastoupí rovnou do druháku díky komisionálním zkouškám, které udělali. Pro nás to bude znamenat, že na ně od státu nedostaneme finanční příspěvek, ale nevadí nám to. Jsme rádi, že přišli a že nemusí volit mezi jednou či druhou školou,“ doplňuje Fibigerová.

Studium na 1. IT Gymnáziu jednoduše táhne. Už teď se Markétě Fibigerové hlásí studenti, kteří jen před pár dny dokončili osmou třídu a na její školu by chtěli nastoupit v září 2022. Ředitelku a programátorku v jedné osobě samozřejmě čekají i nové výzvy: skromný kolektiv dětí se jí od září zdvojnásobí, a tak musela přibrat i dva nové členy do učitelského týmu. Rozšiřovat jej chce ještě příští rok a stejně jako doposud nepůjde o typické učitele, ale lidi z praxe s mezioborovými přesahy, kteří se už ve své kariéře věnovali i jiným povoláním.

„Po roce ředitelování si troufám říct, že je škoda, že stát nevěří ředitelům v tom, jaké si vybírají lidi do týmu, a výslovně požaduje pedagogické vzdělání. Podle mě by jen ředitelé měli být plně zodpovědní za to, kdo u nich učí,“ uzavírá Fibigerová.

***

Inovace podporují také partneři Innovators 20. Hlavním partnerem projektu je ČSOB, dalšími podporovateli jsou technologická společnost Trask, logistická společnost Zásilkovna, softwarová společnost SAS a startup Keboola zabývající se vývojem cloudové platformy.