Maroko buduje největší fotbalový stadion světa. Do masivního stanu se má vejít 115 tisíc diváků

Maroko připravuje obří stadion pro mistrovství světa ve fotbale, které bude v roce 2030 spolupořádat se Španělskem a Portugalskem.

stade-hassan-ii-4-min

Foto: Populous

Pohled na celý prostor areálu

0Zobrazit komentáře

Mistrovství světa ve fotbale bude v roce 2030 hostit Portugalsko, Španělsko a Maroko. Od úvodního hvizdu šampionátu nás sice stále dělí bezmála šest let, nicméně pořadatelé už mají jasno, jak bude vypadat nejzajímavější stadion celé akce. Ponese jméno Grand Stade Hassan II a vyroste v marockém městě El Mansouria. Jeho kapacita by měla být 115 tisíc diváků a mělo by se tak jednat o největší fotbalový stadion světa.

Saúdové před nedávnem představili celou řadu futuristicky pojatých stadionů, díky kterým bude fotbalové mistrovství konané v Saúdské Arábii v roce 2034 až kyberpunkovým zážitkem. Velkou podívanou však chce nabídnout i šampionát, který mu bude předcházet.

V roce 2030 budou Španělsko, Maroko a Portugalsko hostit v pořadí 24. mistrovství světa ve fotbale pořádané federací FIFA. Vůbec poprvé se odehraje v šesti zemích na třech kontinentech, kdy se úvodní zápasy odehrají v Argentině, Paraguayi a Uruguayi na počest sta let od začátku pořádání šampionátu. Tento svátek fotbalu by však měl nabídnout i další výjimečnosti. Tou největší, a to doslova, bude jeden ze stadionů.

Architekti ze dvou studií Populous a Oualalou + Choi navrhli stavbu, která se bude rozprostírat na pozemku o rozloze 100 hektarů zhruba 38 kilometrů severně od přístavu Casablanca. Vzhled stadionu má odkazovat na tradiční kulturní svátek regionu zvaný moussem a na podobu stanů, které jsou během něj vztyčovány.

Tyto stany jsou většinou propojeny a podobným směrem se vydává i návrh architektů. Pod transparentním pláštěm stadionu, který bude podpírat masivní hliníková konstrukce, se budou nacházet nejen sportoviště v čele s hlavním fotbalovým trávníkem, ale i množství rostlin. Ty budou přítomny jak na tribunách, tak v přízemí, kde se bude nacházet řada botanických zahrad. Tribuny budou rozděleny na sektory pro běžné diváky, kdy některé budou mít kapacitu až 30 tisíc lidí, a také na sektory pro VIP a VVIP hosty s lóžemi.

Studio Populous má na svém kontě několik světově známých stadionů. Patří mezi ně například ten, na němž hraje Tottenham, Emirates Stadium, který je domovem Arsenalu, či chystaný stadion AS Řím. Zároveň jsou autory obřího dómu Sphere. Za vůbec největším stadionem světa je nutné vydat se do indického Ahmadábádu, kde se může hrát kriket před zraky až 132 tisíc diváků. Současný největší fotbalový stadion se pak nachází v severokorejském Pchjongjangu. Byl otevřen v roce 1989 a jeho oficiální kapacita měla být 150 tisíc návštěvníků. Nicméně po rekonstrukci provedené v roce 2010 odhady hovoří o zmenšení kapacity na 114 tisíc fanoušků.

Maroko se snažilo získat titul pořadatele mistrovství světa ve fotbale dlouho, a tak zajisté bude mít velký zájem o to, aby se právě na trávníku Grand Stade Hassan II odehrál i finálový zápas celého šampionátu. Jaké místo FIFA nakonec vybere, prozatím není jasné, nicméně se očekává, že dá přednost spíš nedávno zrekonstruovanému Stadionu Santiaga Bernabéua, domovu španělského Realu Madrid.

stade-hassan-ii-8-min

Foto: Populous

Pohled do samotného srdce stadionu

Trochu jiná jídelna. V Děčíně servírují ochutnávku architektury a designu uprostřed průmyslové vřavy

Malá oáza klidu, kde si lze popovídat nad jídlem. Taková je nová jídelna společnosti Ryko, na které pracovali architekti i interiérová designérka.

prumyslova-jidelna10

Foto: Jitka Třmínková

Závodní jídelna v Děčínské společnosti Ryko

0Zobrazit komentáře

Společné stravování je v celé řadě firem každodenním rituálem, který utužuje vzájemné vztahy, dává prostor na chvilku vypnout od práce a samozřejmě nabrat energii na odpolední pracovní směnu. Je tedy důležité, aby bylo dobré nejen jídlo, které je v jídelně servírováno, ale i celkové prostředí, díky kterému budou obědy chutnat ještě lépe. Takové prostředí lze vyčarovat i uprostřed průmyslového závodu, jak ukazuje nově vybudovaná jídelna podle návrhu architektonického studia Mjölk a interiérové designérky Jitky Třmínkové. Objevte více příkladů zajímavé architektury v našem pravidelném newsletteru Arch, k jehož odběru se můžete přihlásit v boxu níže.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Areál děčínské společnosti Ryko rozhodně není místem, kde by člověk hledal oázu klidu určenou pro ničím nerušené stravování. Společnost se zabývá servisem a opravami železničních vagónů, takže žádná velká romantika. Přesto právě v tomto areálu vyrostl objekt, který se pro zaměstnance stává místem, kde si mohou od tvrdé práce alespoň na chvilku odpočinout.

Vytvořit oázu uprostřed průmyslové pouště chudé na estetiku bylo vysloveným přáním investora. K naplnění jeho představ Třmínková využila přírodu. Tu zde zastupují stromky a rostliny, které se staly přímo součástí nábytku určeného ke stolování.

Příroda je zde zastoupena také díky množství dřevěných obkladů, přírodně tlumené jsou i vybrané barevné odstíny, jak je vidět například na kaučukové podlaze v barvě červeného písku. Jejím protějškem je strop z reflexního materiálu, který díky odrazům opticky místnost zvětšuje a tak trochu evokuje odrazy na vodní hladině.

Strop spolu s podlahou také napomáhají vytvořit v prostoru vyhovující akustiku. Oddělují prostor, kde se stoluje, od hluku prostor, kde je opravována těžká technika. K odhlučnění napomáhají i čalouněné panely na stěnách a nábytku.

O dodávky nábytku se postarala česká společnost LD Seating a z produkce českých firem a designérů je i další vybavení jídelny. Autorka podle svých slov chtěla dbát na národní identitu. Mobiliář střídá kontrastní krémové a bílé tóny s černými a šedými odstíny. Strop je protkán designovým lineárním osvětlením, které podtrhuje už tak vzdušný a světlý prostor.

O vzdušnost a množství světla v interiéru se zasadili liberečtí Mjölk architekti, autoři návrhu podoby samotné budovy jídelny. Tu propojili s původní hlavní budovou a dali jí plášť pracující v maximální možné míře se sklem. Budovu navíc obklopuje vegetace a skalky, díky kterým se průmyslový areál trochu více zazelenal.