Dopad protiruských ekonomických sankcí pociťuje nejen samotné Rusko, ale i západní firmy, které se rozhodly v zemi po vypuknutí války zůstat. Zatímco ruský rubl vlivem vysokého salda zahraničního obchodu oslabuje, zahraniční korporace přicházejí o vysoké zisky. Ty jim sice po právu náleží, nicméně Kreml je zmrazuje a neumožňuje provádět výplaty dividend. Vysoká ekonomická škola v Kyjevě vyčíslila, že západní firmy od začátku invaze vydělaly v Rusku 18 až 20 miliard dolarů (410 až 460 miliard korun). Souhrnně měly tržby západních firem v Rusku v loňském roce činit 127 miliard dolarů (2,9 bilionu korun).

Největší podíl na tržbách firem z Evropy a USA mají tabákové společnosti. Philip Morris v loňském roce utržil 7,88 miliardy dolarů (180 miliard korun), přičemž čistý zisk činil 775 milionů dolarů (17,8 miliardy korun). Druhou největší západní tabákovou společností působící v Rusku je Japan Tobacco International, jehož tržby vzrostly loni meziročně o 26 procent na 7,3 miliardy dolarů (167 miliard korun). Společnost British American Tobacco oznámila zájem o opuštění Ruska již v březnu loňského roku. Proces odchodu trval až do letošního září, kdy se tabákové firmě podařilo prodat ruská a běloruská aktiva.

V Rusku aktuálně zůstávají i firmy jako Pepsi, Mars nebo pivovarnický gigant Anheuser-Busch. Právě dceřiná společnost amerického výrobce potravin Mars v loňském roce převedla asi 800 milionů dolarů (18,3 miliardy korun) z Ruska do mateřské firmy ve formě platby snižující její dluh, čímž obešla protizápadní sankce. Mars zaznamenal mezi lety 2021 a 2022 nárůst tržeb v Rusku o téměř dvacet procent.

Výkonnost západních firem v Ruské federaci potvrzuje, že Rusové se i navzdory sankcím nechtějí vzdát zahraničního zboží. Pro firmy je však působení v této zemi morální dilema. Navíc odchod z Ruska není jednoduchý. Pokud chtějí zahraniční korporace své dceřiné společnosti prodat, čelí mnohdy velkému tlaku Kremlu na cenu, a jsou tedy nuceny prodat s větší slevou. Dle odhadů došlo od začátku invaze u evropských firem k odpisům asi 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).

Velkým rizikem pro firmy ze západu je také velká pravděpodobnost konfiskace majetku ze strany Kremlu. S tímto postupem má již z nedávné minulosti zkušenost francouzský producent potravin Danone a dánský pivovarnický koncern Carlsberg. Ruské dceřiné společnosti zahraničních firem se tak staly velmi rizikovými aktivy. Jednak kvůli hrozbě odpisu sta procent jejich hodnoty v případě konfiskace, ale také kvůli tomu, že si skuteční vlastníci nemohou sáhnout na své zisky.

Ruský prezident Vladimir Putin dříve oznámil, že výplata dividend bude umožněna těm subjektům, které budou ochotny v Rusku nadále investovat. Tento krok by jednak zamezil příliš velkému kurzovému výkyvu vyvolanému zvýšeným zájmem o dolary, ale také by v Rusku udržel potřebný kapitál.

Na druhou stranu, otázku financování v Rusku částečně vyřešila Čína. Čtyři největší čínské banky zvýšily svou expozici v zemi od začátku války více než čtyřnásobně z 2,2 na 9,7 miliardy dolarů (z 50 na 223 miliard korun). Čínská vláda tak učinila ve snaze o zavedení čínského jüanu jako alternativy k americkému dolaru.

Obecně lze říct, že budoucnost západních firem v Rusku je velmi nejistá. Mnoho z nich se může stát prostředkem k financování války. Na druhou stranu, jak ukázal příklad společnosti Mars, protizápadní sankce lze obcházet. Avšak je už jen otázkou času, kdy i to bude ze strany Kremlu znemožněno.