To, že Marvel v současnosti prochází krizí, už je dobře známé. Letošní Ant-Man a Wasp, který měl definitivně otevřít novou kapitolu filmového a televizního univerza studia (MCU), se v kinech ani nezaplatil, seriál Tajná invaze se Samuelem L. Jacksonem jako Nickem Furym se potýkal s nízkou sledovaností a od premiéry snímku The Marvels koncem minulého týdne nikdo mnoho neočekával. Skutečnost je ale nakonec ještě mnohem horší.

Analýzy vycházející z čísel předprodejů nebo anket diváckého zájmu dlouho předvídaly, že superhrdinská novinka na domácím trhu za první víkend v kinech prodá lístky za 75–80 milionů dolarů. Už to vyvolalo řadu komentářů o tom, jak Marvel v očích širokého publika nejspíš ztratil svoje kouzlo a je čas znovu se ptát, zda příběhy o nadpřirozených lidech ve spandexu nejsou v Hollywoodu na ústupu. Několik týdnů před premiérou se odhady premiérových výdělků ještě snížily na 60–65 milionů.

Realita tato očekávání předčila, pro Marvel naneštěstí ve špatném smyslu slova. The Marvels mají po premiérovém víkendu ve Spojených státech na kontě pouhých 47 milionů dolarů (1,08 miliardy korun). To je s poměrně velkým náskokem nejméně v historii MCU. Zatímco Ant-Man a Wasp: Quantumania, vydaný letos v únoru, se začal považovat za propadák až po pár týdnech na velkém plátně, když jeho návštěvnost příliš rychle klesala, The Marvels je zjevný neúspěch okamžitě.

Filmu nijak nepomohou ani globální čísla, i ta totiž reflektují nezájem publika. Celosvětově novinka Marvelu za první dny v kinech vydělala 110 milionů dolarů (2,53 miliardy korun) – zmiňovaná Quantumania na přibližně tuto hodnotu dosáhla jen v Severní Americe. V Česku Marvels za první víkend navštívilo jen 30 tisíc diváků, to je pětkrát méně než Captain Marvel, na níž navazuje, před čtyřmi roky. Superhrdinský blockbuster u nás v návštěvnosti překonala i domácí komedie Jak přežít svého muže.

První víkend je pro filmy Marvelu zvlášť zásadní, často totiž představuje i téměř polovinu toho, co v kinech vydělají celkově. Pokud by tomu tak mělo být i v případě Marvels, znamenalo by to příjmy kolem čtvrt miliardy dolarů při rozpočtu necelých 220 milionů. Zhruba na takové hodnotě – přesně 270 milionů z celého světa – se zastavily i příjmy snímku The Flash od konkurenčního studia Warner Bros. Discovery s podobným rozpočtem. 

Jelikož k nákladům na produkci se musí přičíst také náklady na distribuci a marketing, u blockbusterů počítané ve vyšších desítkách milionů dolarů, a asi polovinu příjmů si nechají kina, The Flash je označován za jeden z největších propadáků vůbec. Nyní to vypadá, že snímek Marvels by se k němu mohl připojit, z premiérového víkendu si totiž odnesl ještě méně než superrychlý hrdina od DC.

Třetí a poslední letošní film Marvelu představuje dobře známou Captain Marvel s tváří Brie Larson v nepříjemné situaci, kdy si kvůli destabilizovanému vesmíru začne náhodně vyměňovat místa se dvěma dalšími ženami. Naštěstí jsou obě, Kamala Khan alias Ms. Marvel a Monica Rambeau, také superhrdinky. Všechny se tedy musí naučit spolupracovat, spojit síly a postavit se nebezpečí ohrožujícímu vesmír.

Jak napovídá synopse, velká část Marvels se věnuje právě interakcím mezi třemi hlavními hrdinkami, a mnohdy tak vznikají humorné situace. Režisérka Nia DaCosta svůj snímek v rámci marketingové kampaně popisovala právě jako velice odlehčený a neberoucí se příliš vážně, což mělo do světa MCU přinést svěží vítr. Právě humor, chemie mezi hrdinkami a stopáž pod dvě hodiny patřily mezi aspekty, které kritika ocenila. V neprospěch snímku nicméně hovořily jeho stereotypní zápletka, už mnohokrát viděná marvelovská akce a absence většího napětí.

Foto: Falcon

Hlavní záporačka Marvels Dar-Benn je zcela zapomenutelná

Jak zaznělo také v recenzi na CzechCrunchi, Marvels chybí zajímavé postavy procházející vývojem nebo dojem osudovosti a příběhu, který MCU posune dále. Zkrátka dobrý důvod, proč na ně vyrazit do kina a buď nepočkat na vydání na streamovací službě Disney+, nebo se bez nich neobejít úplně. O nic zásadního diváci nepřijdou, vydání filmu Marvelu totiž už nepůsobí jako velká událost a odlehčenější pojetí má spíše opačný než kýžený efekt.

Právě přemíra superhrdinského obsahu na Disney+ se v médiích označuje za další z důvodů, proč Marvels propadl, působí totiž spíše jako výplň streamovací služby než skutečný blockbuster. Nepomáhá ani to, že kdo nezná seriál Ms. Marvel, nebude znát ani jednu z hlavních hrdinek. Podobná situace navíc platí i o nabytí schopností Moniky Rambeau. Na jedné straně Marvel konkuruje sám sobě, na druhé se mu nedaří diváky přetahovat mezi různými formáty, respektive správně jim přizpůsobit svoje vyprávění.

Neúspěch Marvels, stejně jako dříve neúspěch Ant-Mana a Wasp: Quantumanie, stále nutně neznamená, že éra dominance superhrdinů je u konce. V Marvelu, respektive jeho mateřské firmě Disney, nicméně představuje další špatnou zprávu pro značku, jejíž dřívější sláva upadá. Proto také má po dalších změnách v kalendáři příští rok vyjít jen jeden film z MCU, a to Deadpool 3 v červenci. Studio tak má o něco více času promyslet, kam a jak se vydat dále.