Není to tak dávno, co se do systému vysokoškolské výuky dostaly masově videohovory. Brněnská Masarykova univerzita chce teď postoupit o stupínek dál. Nabídne proto nový bakalářský program, který bude nejen kompletně online, ale navíc doplněný o práci v imerzivní virtuální realitě. Je zdarma a otevře se už v letošním podzimním semestru.

Distanční program nazvaný Design informačních služeb se bude vyučovat na Katedře informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě. Patnáct studentů přijatých do prvního ročníku se bude věnovat oblastem designového myšlení, uživatelského výzkumu, návrhu informačních služeb nebo strategickému designu.

Absolventi se uplatní například jako UX designéři, product owneři nebo interakční designéři. Anebo také v pozicích, které nejsou designérské, ale výše zmíněné principy se v nich dají využít.

„Kromě toho, že budeme používat virtuální realitu, tak se jedná se o první plně onlinový program na Masarykově univerzitě. Doposud jsme měli Design informačních služeb jen jako specializaci v oboru Informačních studií a knihovnictví, ale ne všem propojení s knihovnictvím dávalo smysl,“ popisuje pro CzechCrunch důvod vzniku samostatného oboru jeho garantka Ladislava Zbiejczuk Suchá.

Výuka bude uzpůsobená zájemcům různých věkových skupin a pracujícím studentům. Podle Zbiejczuk Suché například i těm s rozjetou kariérou, kteří cítí, že si potřebují rozšířit znalosti nebo jsou v momentě kariérní tranzice. Na tom, zda již předtím studovali vysokou školu, nebude záležet. Při přijímacím řízení se bude zohledňovat především motivace ke studiu a ochota věnovat mu čas.

Synchronně a online se studenti budou potkávat pouze každý druhý pátek, typicky za účelem skupinového úkolu nebo jiné interaktivní aktivity. Jinak budou onlinová setkání pouze v módu jeden na jednoho. „V plánu jsou i osobní setkání, ale určitě budou nepovinná, protože chceme, aby byl člověk schopný odstudovat třeba z Ameriky,“ doplňuje Zbiejczuk Suchá

A když už od odkudkoliv po světě, tak se vším všudy včetně virtuální reality. Na začátku semestru univerzita rozešle všem zapsaným studentům přímo domů headsety Oculus Quest 2. Ty pak budou používat jak na individuální objevování všech možností, které tato technologie nabízí, tak později na kolaborativní práci v týmech ve virtuálních prostorech.

„Dlouho jsme přemýšleli, jak zapojit virtuální realitu do výuky tak, aby dávala smysl. Nechceme jen přenést učení do virtuálna jedna ku jedné. Z výzkumů víme, že to nefunguje. Virtuální realita by neměla být ani tak nástrojem na předávání informací jako spíš emocí a postojů,“ vysvětluje Alžběta Šašinková, která má v přípravě programu na starost právě virtuální realitu.

3D myšlenkové mapy nebo design vlastní knihovny

Nečekejte proto jen digitální třídu naplněnou patnácti bezduchými avatary. Už v prvním semestru se například studenti v předmětu o aktuálních problémech lidstva zaměří na udržitelnost a budou moci zkoušet celou řadu her, které se k tématu vztahují. Jedna je například přenese do role člověka na pacifickém ostrově, který pohlcuje zvyšující se hladina oceánu.

Šašinková předpokládá, že díky tomu, že studenti budou mít headsety neustále k dispozici doma, si k jejich nejlepšímu využití každý najde svou cestu. „Za tři roky z nich budou vlastně velmi zkušení uživatelé virtuální reality. Designové workshopy bychom rádi celé přesunuli do této formy. Představte si třeba, že studenti budou moci tvořit 3D myšlenkové mapy a pohybovat se přímo v nich,“ nastiňuje.

„Do informačních služeb patří třeba i knihovna, proto mohou studenti pracovat i na jejím designu a vytvořit model knihovny pro virtuální realitu. V prostoru se mohou procházet, což je lepší než na něj jen koukat z výšky. Zajímavým produktem by mohl být třeba navigační systém po knihovně s využitím augmentované reality,“ přidává Zbiejczuk Suchá další příklad užití.

Mezi virtuálními lekcemi budou moci studenti čerpat z předpřipravených materiálů, jako jsou přednášky, podcasty, kvízy nebo literatura. První semestr navíc zakončí hackathon, v němž zúročí znalosti hned ze tří předmětů. Kromě toho budou moci využívat i rad lektorů a individuálních tutorů z komerční sféry. Zapojí se například web designér a analytik Jan Řezáč, psycholožka Petra Štěpánková, šéfka UX research v Heurece Romana Trusinová nebo Petr Pouchlý z designového herního studia Court of Moravia.

Výstupem ze studia by pak mělo být především portfolio projektů, které studenti za tři roky vytvoří. Ať už přímo pro školní účely nebo ve volném čase. Bakalářská práce se psát nebude, zato ale budou své výstupy studenti prezentovat na konferenci.

Program je financován ze tří zdrojů – rozpočtu Katedry informačních studií a knihovnictví, interního grantu Masarykovy univerzity a projektu v rámci vládního Národního plánu obnovy. Na přípravě spolupracoval tým přibližně rok. Za tu dobu zvládl získat akreditaci a postavit strukturu všech předmětů v šesti semestrech. Přihlášky jsou otevřené ještě do 20. srpna. Samotná výuka začíná se startem podzimního semestru, který na Masarykově univerzitě připadá na 12. září.