Mašina na peníze hnaná umělou inteligencí. Nvidia utržila 22 miliard dolarů, více než půlka je čistý zisk

„Generativní umělá inteligence dosáhla bodu zlomu,“ oznámil Jensen Huang. Nvidia meziročně vyrostla o 126 %, v posledním kvartálu dokonce o 265 %.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

jensen-huang-nvidia

Foto: Nvidia

Jensen Huang, spoluzakladatel a CEO Nvidie

0Zobrazit komentáře

Nejočekávanější událostí aktuální výsledkové sezony bylo hospodaření Nvidie, která zažívá díky rapidnímu rozvoji umělé inteligence závratný růst na všech frontách. Potvrdila to i ve svém čtvrtém kvartále uplynulého roku, v rámci kterého překonala očekávaní analytiků a doručila trojciferný růst. Nvidia má totiž v nabídce jedny z nejvýkonnějších čipů, které pohánějí výpočty spojené s umělou inteligencí, a odebírají je od ní největší technologičtí hráči. Americká firma Jensena Huanga díky tomu v uplynulém čtvrtletí zaznamenala tržby ve výši 22,1 miliardy dolarů (520 miliard korun) při čistém zisku 12,3 miliardy dolarů (290 miliard korun).

V meziročním srovnání jde o růst tržeb o 265 procent, čistý zisk rostl dokonce o 491 procent. Podobně impozantní jsou i čísla za celý loňský rok, v němž Nvidia v příjmech vygenerovala celkem 60,9 miliardy dolarů (1,4 bilionu korun) a vykázala čistý zisk 29,8 miliardy dolarů (701 miliard korun). Meziroční růst? O 126 procent, respektive 581 procent. Když se podíváte na tato čísla v historickém kontextu na grafech níže, jde o nevídané nárůsty. Od roku 1999, kdy firma vstoupila na burzu, zaznamenala dosud největší tržby v roce 2021, kdy činily 7,6 miliardy dolarů. Ve stejném roce přišel i dosud největší čistý zisk kolem tří miliard dolarů.

Výjimečný rok 2023 (ve finančních výkazech firmy jde o fiskální rok 2024) by ale v podání Nvidie nemusel být výjimkou. Poptávka po výkonných čipech, které jsou potřeba pro náročné testování umělé inteligence a také její následný provoz, neopadá. Naopak. „Akcelerovaný výpočetní výkon (computing) a generativní umělá inteligence dosáhly bodu zlomu. Poptávka po nich prudce roste po celém světě napříč společnostmi, průmyslovými odvětvími i státy,“ prohlásil při vyhlašování finančních výsledků Jensen Huang, spoluzakladatel a výkonný ředitel Nvidie.

V následujícím roce (fiskálním roce 2025) firma očekává tržby pohybující se kolem 24 miliard dolarů a hrubá marže se má ještě o několik procentních bodů zvýšit na zhruba 76 procent. V uplynulém roce dosáhla téměř 73 procent, rok předtím 57 procent. Na výsledky za uplynulý kvartál i výhled do dalších měsíců reagovali pozitivně také investoři. Akcie s označením NVDA po uzavření trhů na burze Nasdaq vyrostly o více než devět procent. Podobný kus přitom v posledním týdnu v očekávání výsledků odepsaly.

Tržní kapitalizace amerického výrobce čipů se nadále pohybuje kolem 1,7 bilionu dolarů a je tak v těsném souboji s Alphabetem a Amazonem o pozici třetí nejhodnotnější veřejně obchodované společnosti ve Spojených státech. V posledních týdnech své technologické soky již několikrát přeskočila. Její růst je založen mimo jiné na tom, že právě firmy jako Alphabet, Microsoft, Meta a další od Nvidie čipy ve velkém odebírají. Cena jednoho se pohybuje v desítkách tisíc dolarů a umělá inteligence jich spotřebuje tisíce.

Právě proto představují aktuálně největší byznys pro Nvidii takzvaná datová centra, která obsahují zejména grafické čipy a procesory pohánějící výpočty spojené s umělou inteligencí. Jen v posledním čtvrtletí vygenerovala v tržbách 18,4 miliardy dolarů, což představovalo meziroční růst o 409 procent a mezičtvrtletní růst o 27 procent. Na celkových tržbách za poslední kvartál se tak datová centra podílela z více než čtyř pětin. Za celý rok tato divize přinesla v příjmech 47,5 miliardy dolarů, meziročně o 217 procent více.

„Naše platforma datových center je poháněna stále různorodějšími faktory – poptávkou po zpracování dat, trénování a odvozování od velkých poskytovatelů cloudových služeb a poskytovatelů specializovaných na GPU, stejně jako od firemních softwarových společností a firem zabývajících se spotřebitelským internetem. Vertikální odvětví – v čele s automobilovým průmyslem, finančními službami a zdravotnictvím – jsou nyní na úrovni několika miliard dolarů,“ popisuje Jensen Huang, který Nvidii založil v roce 1993 a těží z toho, že na umělou inteligenci vsadil již dávno. Teď sklízí ovoce.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Druhou zásadní byznysovou nohou je pro Nvidii historicky gaming a grafické karty GeForce. Tato divize vygenerovala v posledním kvartálu příjmy 2,9 miliardy dolarů, meziročně o 56 procent více. Za celý loňský rok pak 10,4 miliardy dolarů, meziročně o 15 procent více. Nvidia v této oblasti představila před necelými šesti lety grafické karty GeForce RTX, která je dnes nejvýznamnější počítačovou platformou pro generativní umělou inteligenci. Využívá ji 100 milionů hráčů a tvůrců a Jensen Huang prozradil, že následující rok má i v této oblasti přinést významné nové produktové cykly a inovace.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Šéf OpenAI chce otřást trhem s mikročipy. Na výrobu hardwaru hledá u investorů sedm bilionů dolarů

Sam Altman má velké ambice. Aby vývoj AI pokračoval ještě rychleji, bude podle něj potřeba obrovská částka na nakopnutí výroby mikročipů.

Jiří BlatnýJiří Blatný

altman

Foto: CzechCrunch/Microsoft

Sam Altman, spoluzakladatel společnosti OpenAI

0Zobrazit komentáře

Sam Altman je tváří rychlého vývoje umělé inteligence v poslední době a vyplácí se mu to. Jeho OpenAI měla loni v prosinci podle deníku Financial Times roční obrat dvě miliardy dolarů (46,7 miliardy korun). Spoluzakladatel startupu stojícího za populárním programem ChatGPT teď hodlá převrátit vzhůru nohama i globální byznys s výkonnými mikročipy. Bez nich se totiž systémy umělé inteligence neobejdou. Cenovku Altman partnerům, které nyní hledá, stanovil na sedm bilionů dolarů. To je pro srovnání dvojnásobek hrubého domácího produktu Velké Británie a třináctinásobek objemu celosvětově prodaných mikročipů za minulý rok.

Astronomická částka činí v přepočtu na koruny více než 163 bilionů. Altman podle deníku Wall Street Journal jedná s investory, mezi nimiž mají být firmy, které pokročilé součástky vyrábějí ve velkém. Na světě je jich jen pár. Dvě asijské – Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC) a Samsung Electronics – a k tomu americký Intel. Server The Information doplnil, že zmíněná částka je podle Altmana celková investice, kterou by projekt všechny případné partnery stál v průběhu několika let.

Peníze Altman hledá ale i na Blízkém východě, ve Spojených arabských emirátech se potkal se zástupci menšího výrobce čipů G42, se kterými podle Bloombergu domlouvá investici už od konce minulého roku. Na konferenci World Government Summit v Dubaji také podle časopisu Fortune prohlásil, že by emiráty mohly v budoucnu fungovat jako místo pro testování regulace AI, ze kterého by následně vycházela celosvětová opatření. Ale zpět k mikročipům.

Globální byznys se součástkami, které pohání téměř veškerou moderní elektroniku a jsou potřeba i pro fungování systémů umělé inteligence, má zásadní ekonomický význam. Minulý rok se tohoto „technologického zlata“ prodalo za 526,8 miliardy dolarů (zhruba 12,5 bilionu korun). Vše má ale i geopolitický rozměr. Nejen Spojené státy a Čína se předhánějí v tom, kdo bude mít v této oblasti navrch. Do odvětví v poslední době lijí velké peníze i v Japonsku, Jižní Koreji nebo v Evropské unii.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Ve Spojených státech v létě 2021 přijali zákon CHIPS and Science Act, který mimo jiné americkým výrobcům mikročipů vyčlenil 39 miliard dolarů (925 miliard korun). To vše ve snaze vrátit technologii „domů“. Ač má totiž vynález polovodičových čipů prvopočátky právě v USA, konkrétně v Silicon Valley, současné centrum výroby je v jihovýchodní Asii, odkud pochází výše zmíněné Samsung Electronics a TSMC.

Snaha vrátit montáž do Ameriky ale i přes kroky tamní vlády podle některých zpráv drhne. Časopis Fortune uvedl, že od přijetí zákona zatím USA rozdělily méně než půl procenta z vyčleněných peněz. Americký Intel také nedávno odložil výstavbu nového „fabu“ v Ohiu, jak se továrnám na mikročipy říká, za 20 miliard dolarů (474 miliard korun). Jako jeden z důvodů uvedl, že čeká na vládní peníze, napsal Wall Street Journal.

Nejen podle Altmana z OpenAI je však současný pokrok v umělé inteligenci nejrychlejší technologickou revolucí lidské historie, a pokud tempo nemá klesat, bude potřeba peněz ještě víc. Altman tak chce podle amerického deníku případné biliony dolarů použít k úpravě stávajících továren a na stavbu nových. Některým pozorovatelům se ale údajných sedm bilionů zdá přehnaných. Analytik Stacy Rasgon, s nímž Wall Street Journal mluvil, například srovnává, že v celé historii se dosud na výrobu mikročipů dal pouze jeden bilion dolarů.

nvidia

Přečtěte si takéAkcie Nvidie letí do nebe. Výkonem drtí technologické obryAkcie Nvidie letí do nebe. Výkonem na burze drtí technologické obry, kteří ji pohánějí nákupem čipů

Vedle financí existují potenciálně i další problémy, třeba lidé. Byznys s mikročipy podle organizace Semiconductor Industry Association, která sdružuje firmy a lobbisty mikročipového sektoru, do roku 2030 vytvoří 115 tisíc pracovních pozic pro kvalifikované zájemce a hrozí, že až 58 procent z nich se nepodaří zaplnit. „Základní výzvou této technologie je to, že je velmi komplikovaná,“ řekl analytik think-tanku Rand Jimmy Goodrich.

I proto je nejen málo výrobců, ale také designérů těch nejvýkonnějších mikročipů. Jedním z nich je americká Nvidia, jejíž čipy vyrábí TSMC. Její akcie hlavně díky poptávce po čipech drtí i technologické giganty, jako je Microsoft nebo Alphabet. Podle ředitele Nvidie Jensena Huanga bude v příštích čtyřech až pěti letech nutné kvůli technologické náročnosti programů AI postavit datová centra v hodnotě jednoho bilionu dolarů (23,5 bilionu korun). To napovídá, že Altmanových sedm bilionů zas tak přehnaných být nemusí, porovnává The Information.

Jak však upozornil Goodrich, velký industriální projekt, jaký navrhuje Altman, je jiný oříšek než vývoj softwaru a nutně naráží na limity toho, co jsou schopné současné výrobní kapacity zařídit. Čekací doba na dodání některých součástek například činí až dva roky. „V softwaru je možné všechno. Je to opravdu jen o penězích a kódování,“ řekl Goodrich. „Ve světě těžkého průmyslu se ale musíte vypořádat s fyzikálními zákony. Musíte přemýšlet o skutečném světě a inženýrských výzvách.“