Komentář Sáry Goldbergerové: Popularita rostlinných potravin v Česku roste. Zákazníci stále častěji kupují alternativy masa a ryb, stejně tak i rostlinné mléčné alternativy. Narativ Ministerstva zemědělství se ale současným trendům vzpouzí, čímž se zároveň vzpouzí cestě k udržitelnějšímu životnímu stylu. V listopadu se finančně spolupodílelo na kontroverzní kampani s názvem Žeru maso (ano, jde skutečně o oficiální název kampaně), na konci ledna zveřejnilo Stanovisko, které zamezuje používat názvy některých živočišných produktů. Například vegetariánské máslo, alternativa mléka nebo rostlinná vejce.

„Jsem masožravec a nestydím se za to.“ To stojí na webových stránkách kampaně Žeru maso, jejíž účel je tak na první dobrou zcela zřejmý. Ministerstvo zemědělství na ni přispělo téměř čtyři miliony korun, odhlédlo přitom od její jednostrannosti. Vůbec se třeba nedotkla toho, jak se chov dobytka podílí na změně klimatu. A ať si maso dáme rádi, či nikoliv, toto je jednoduše fakt, před kterým bychom neměli strkat hlavu do písku.

Z kampaně by navíc jeden mohl nabýt dojmu, že častá konzumace červeného a zpracovaného masa mu nemůže jakkoliv uškodit. Nejedna studie, včetně té od Světové zdravotnické organizace, ale poukazuje na to, že existuje pojítko mezi konzumací červeného masa a nádory tlustého střeva. Jiné evropské státy se tak snaží spotřebu masa snižovat. Například Španělsko a Švýcarsko zvýšily DPH na maso, stejný krok mají v plánu i Německo a Dánsko.

A Česko? Letos v lednu Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státní zemědělskou potravinářskou inspekcí (SZPI) a Státní veterinární správou (SVS) zveřejnilo vlastní výklad evropského práva v podobě stanoviska ve věci označování rostlinných potravin názvy živočišných produktů. A nutno říct, že v kontextu zmíněné kampaně jde o další kontroverzní krok, kterým ministerstvo jen potvrzuje, jaký je jeho postoj k rostoucí popularitě rostlinného stravování.

Foto: Depositphotos

Kampaň Žeru maso zdůraznila důležitost chovu dobytka, obloukem se ale vyhnula jeho dopadům na klima

Ve Stanovisku totiž stojí, že rostlinné výrobky s označením jako „mandlové mléko“, „veganská smetana“, „rostlinná alternativa mléka“, „napodobenina jogurtu“ a další porušují nařízení EU č. 1308/201311, tudíž jsou protiprávní. Pracují totiž s označeními, která se tradičně používají pro mléčné výrobky. Ta jsou ale podle příslušného nařízení vyhrazena právě jen a pouze pro mléčné produkty.

To samé se týká dalších rostlinných alternativ, jako je „rostlinná alternativa medu“, „nevaječná pomazánka“ či „rostlinná alternativa k tuňákové pomazánce“. Takové názvy mohou podle ministerstva uvést spotřebitele v omyl, že produkt ve skutečnosti med, vejce nebo tuňáka obsahuje. Ministerstvo zemědělství poukazuje na to, že nejde o nové stanovisko, ale pouze o shrnutí dosavadního přístupu dozorových orgánů k některým potravinám živočišného původu – legislativa v tomto případě chrání například názvy mléčných výrobků, medu, vajec a ryb.

Jenže organizace ProVeg poukázala na to, že má Stanovisko pro výrobce rostlinných potravin zastrašující ráz, nadto se rozchází s již dřívějším rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem, který použití spojení typu „alternativa sýru“ pro rostlinné produkty doporučil s tím, že dodatek „alternativa“ dostatečně vyjadřuje, že se nejedná o sýr, ale o něco jiného – konkrétně o alternativu k sýru.

„Spotřebitelé by měli mít možnost se z etikety výrobku dozvědět, jak jej mohou s ohledem na jeho charakteristické vlastnosti použít. V tomto směru lze považovat za inspirativní například rozhodnutí Vyššího krajského soudu v Celle ve Spolkové republice Německo (…), podle kterého je přípustné rostlinný výrobek označit jako ‚alternativu sýru‘, protože označení jako ‚alternativní‘ není upřesňujícím ani popisným dodatkem, který by odkazoval na rostlinný původ daného produktu,“ stojí v rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem z roku 2022, který ale zřejmě neslouží jako vhodný precedent.

Ve svém prohlášení organizace ProVeg uvedla, že SZPI a Ministerstvo zemědělství brojí proti rostlinným výrobkům a že se na této taktice dohodly za zavřenými dveřmi s mlékárenským a masným svazem. „Jako členové Platformy pro alternativní potraviny a nápoje při Potravinářské komoře jsme měli možnost celý proces sledovat. O prosazování některých bodů, které se finálně objevily ve Stanovisku, jsme byli informování ústně od Jindřicha Pokory z Odboru kontroly, laboratoří a certifikace SZPI. Uvedl, že je potřebné chránit tradiční živočišné výrobky,“ objasňuje Ivana Procházková z ProVeg.

Schůze se podle jejích slov účastnili i zástupci z uvedených svazů a kvitovali potřebu těchto kroků. „Následně proběhla společná schůzka mimo Platformu – za zavřenými dveřmi –, na které zmíněné subjekty začaly s přípravou dalších bariér pro segment rostlinných alternativ, které by měly vést k zákazu používání zavedených názvů také pro rostlinné alternativy masa,“ dodává. I proto je postoj členů organizace ProVeg takový, že Stanovisko by v této formě mělo být zrušeno a nechala k němu vypracovat právní rozbor.

„I navzdory tomu, že má stanovisko Ministerstva zemědělství významný potenciál zasáhnout do chování adresátů právních norem, nejsou jeho závěry žádným způsobem odůvodněny. To je z hlediska základních principů práva velice netradiční, neboť bez znalosti úvah, kterými se orgán veřejné moci řídil, není ani možné příslušné závěry právně přezkoumat,“ uvádí jeden z autorů právního rozboru Robert Plicka z advokátní kanceláře Plicka & Partners.

Podle tiskového mluvčího Ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého je primárním důvodem ochrana spotřebitele, který by neměl být klamán, co se týká charakteru potraviny. „Je třeba zdůraznit, že ochranu nemají jen potraviny živočišného původu, ale i některé rostlinné potraviny a komodity, které jsou vymezeny platnou legislativou. Naším cílem je jejich správné označování nezavádějícím způsobem,“ přibližuje. 

ProVeg se chce nyní přesto obrátit přímo na Ministerstvo zemědělství s žádostí, aby ministr Zdeněk Nekula stanovisko přezkoumal. Cílem organizace je předejít sankcím, které by mohly začít likvidovat české firmy uvádějící na trh inovativní výrobky. Stanovisko jim sice nebrání rostlinné potraviny vyrábět, případná pokuta a náklady vynaložené na změnu názvu ale mohou negativně ovlivnit jejich podnikání. Podle Procházkové je na čase, aby stejně tak, jako se nyní již Ministerstvo věnuje podpoře bio potravin, vznikla také nová sekce, která bude podporovat potraviny z alternativních proteinů.

Foto: Wild & Coco

Někteří výrobci pracují s „neprůstřelnými“ názvy produktů již nyní

„Poradci a poradkyně na Ministerstvu zemědělství nemají zkušenosti s tímto sektorem a sami často podnikají v živočišném odvětví. Jsme toho názoru, že by měl ministr do svých konzultací zahrnout také odborníky a odbornice na téma rostlinných alternativ, a to především před vydáváním podobně represivních Stanovisek. Za dobu svého téměř ročního působení Platforma neprojednávala ani neprosadila jediný konkrétní záměr, který by výrobce rostlinných alternativ podporoval,“ říká Procházková.

Ministerstvo uvádí, že stanovisko má pouze informativní charakter. Což znamená, že je na každém inspektorovi a inspektorce, jakým způsobem si ho vyloží a jaké sankce až do výše horního limitu výrobci nebo prodejci potravin uloží. Teprve tehdy se může dotčená firma obrátit na soud a čekat ve spravedlivý rozsudek. Jenže většina malých českých podnikatelů a podnikatelek si nemůže dovolit platit výdaje za soudní spor, už samotné stanovisko tak může zapůsobit jako zastrašení.

„Dozorové orgány se zaměří na kontrolu potravin, které jsou nesprávně označeny a mohou uvádět spotřebitele v omyl. Kontrolní akce již probíhaly v minulých letech a zejména v návaznosti na nálezy z nich bylo vydáno zmiňované Stanovisko,“ doplňuje za Ministerstvo zemědělství Vojtěch Bílek. 

„Ačkoliv by pokutovaná společnost s největší pravděpodobností u soudu uspěla, jako se již stalo v minulosti, bude ji to stát nemalé úsilí, čas a finance. Navíc, pokud půjdeme do detailu, tak podle Stanoviska hrozí pokuta také každému, kdo prodá cukrovinku s označením kyselá rybička, čokoládové vejce nebo kočičí jazýčky,“ uzavírá Procházková a poukazuje na absurditu celé záležitosti. Zdá se totiž, že se sladkými dobrotami Ministerstvo ani SZPI problém nemají. Čím to asi tak může být?