Šéf IT firmy Softech se ke včelařství dostal ve stejný rok, kdy vystudoval Matematickou-fyzikální fakultu na Karlově univerzitě. „Dá se říct, že jsem řemeslo vyženil. Děda mojí manželky se včelám věnoval, a tak jsem se od něj učil. Zapálil mě pro obor natolik, že jsem si zanedlouho sestavil kočovný vůz, tedy pojízdný včelín, který jsem převážel k různým plodinám,” vypráví, co stálo na začátku cesty, která ho dovedla až k vytvoření projektu ProBee – unikátního systému, který spojuje tradiční řemeslo s moderní technologií.

Projekt českých IT specialistů inspirovali vědci z Australské akustické společnosti, kteří se před více než deseti lety rozhodli zakročit proti varroáze, tedy onemocnění, jehož původcem je parazitický roztoč kleštík včelí. „Austrálie byla tehdy jediným kontinentem, kam se tito škůdci ještě nedostali. A protože výzkumníci chtěli, aby to tak zůstalo, rozhodli se umístit do přístavů takzvané návnadové úly. V nich měly být umístěné akustické senzory, které měly na základě bzučení včel odhalit, zda jsou nemocné,” vypráví šéf společnosti.

Že je varroáza zásadním problémem i v Česku, připomněl nedávno server iRozhlas. Ten ve svém článku poukázal na rostoucí počet úhynů včelstev, za kterými by měl být podle Českého svazu včelařů právě zákeřný parazit.

Nápad na to, jak před ním za pomoci moderní technologie včely chránit, Macha fascinoval už před dekádou. Chtěl proto o tématu zjistit více. Ještě před tím, než se australský projekt stihl naplno rozjet, ho však výzkumníci zastavili. Důvodem měl být nedostatek nemocných včel, na nichž by bylo možné čidla testovat.

Absence podkladů, na kterých by se dalo stavět, však českého IT experta neodradila. Najal do svého týmu elektroinženýry a ve spolupráci se softwarovými specialisty vymyslel vlastní systém, který původní ideu vědců ze zámoří v mnohém předčil.

Chytrý systém pro svůj úl, který si mohou čeští včelaři pořídit, má teplotní senzor, váhu, GPS, kameru i akustické čidlo. To dokáže ze bzučení odvodit, zda jsou včely v pořádku, nebo jim hrozí nebezpečí. „Přirovnal bych to k matce, která z dětského breku pozná, zda dítě něco bolí, nebo se jen nudí,“ ilustruje Mach. „Technicky řečeno, měříme frekvenční spektrum včelího bzučení a pomocí umělé inteligence dokážeme rozpoznat stresové stavy nebo naopak, jestli jsou včely spokojené,“ doplňuje.

Kromě rozpoznání problému s parazity dokáže technologie včelařům pomoci i v mnoha dalších ohledech. Umí například rychle odhalit smrt včelí královny, jejíž úhyn může vést k zániku celého roje. „Pro včely je taková situace velmi stresující. Náš systém je schopen tento stres změřit a včelaře včas upozornit, aby mohl takovému scénáři zabránit a včas královnu nahradil,“ popisuje Mach.

Jak se ale informace o stavu včelstva dostane k včelaři? Do úlu se umístí malý senzor, který měří zvukové frekvence. Data jsou kabelem přenášena do externí krabičky, která je odesílá přes mobilní síť na server firmy. Tam se naměřené údaje zpracovávají pomocí umělé inteligence a včelaři se následně zobrazí ve webové aplikaci. „Pak už jen stačí se přihlásit a vidí výsledky analýzy – informace o rojení, teplotě, neobvyklé tichosti signalizující možné slábnutí včelstva a mnoho dalšího,“ popisuje expert.

Zajímavé je, že systém ProBee dokáže rozpoznat i pozitivní stres. „Když se oteplí, včely mají tendence se navzájem ‚burcovat‘ k hledání potravy. Je to stres, ale pozitivní, spojený s aktivitou a sháněním zdrojů,“ vypráví odborník.

První prototyp systému firmy Softech vznikl už kolem roku 2017, k českým včelařům se však dostal až o dva roky později. Dnes už Machova firma dohlíží na více než dvě stě včelstev, mezi nimi i ty, o které se starají vysokoškoláci na fakultě Západočeské univerzity v Plzni. „Také vedeme projekt Včely na střechách, kterým se snažíme moderní včelařství popularizovat. Je pravda, že to není vždy snadné. Jde o poměrně konzervativní obor a průměrný věk českého včelaře je kolem 60 let. Starší generace se novým technologiím často brání,“ přiznává Mach.

To podle něj však neznamená, že by ostatní ročníky na obor zanevřely. „Je to spíše naopak. Zjišťuji, že se v oboru objevují nové tváře, lidé ve středním věku, kterým vyrostly děti a nyní mají čas na to se věnovat svým koníčkům. Mnohdy si přejí se více spojit s přírodou a právě včelařství je pro ně atraktivní,“ popisuje.

I proto se dívá na budoucnost využití umělé inteligence ve včelařství s optimismem. Kromě akustické analýzy, která by už brzy mohla včelaře varovat například před výskytem sršně asijské, plánuje jeho tým se zaměřit také na rozpoznávání včelích chorob pomocí fotografií. „Zamoření včelstev parazity, jako je kleštík včelí, se dnes zjišťuje složitě – včelař musí odebrat vzorky a výsledky pak náročně vyhodnotit,“ vysvětluje. K potlačení nákazy se navíc často používají chemické prostředky, vůči nimž si však parazité, podobně jako bakterie vůči antibiotikům, časem dokážou vytvořit odolnost.

To by se ale mohlo brzy změnit. Pokud Machův plán vyjde, včelařům by stačilo vyfotit podložku pod úlem a snímek nahrát do aplikace propojené se serverem společnosti Softech. Umělá inteligence by následně dokázala určit, který parazit stojí za úhynem včel, a nabídla by doporučení, jak problém efektivně řešit.