Kořeny ikonické značky Mattoni sahají až do roku 1873. Minerální voda z panenské přírody u Karlových Varů byla během necelých 150 let své existence nabízena v různých podobách, ale teď si ji bude možné poprvé v historii vychutnat také z plechovky. Nápojové plechovky jsou totiž nejen v Česku stále populárnější a Mattoni chce navíc svou speciální edicí motivovat k lepšímu třídění a následné recyklaci.

„Jedná se o úplně první Mattoni v plechovce v celé téměř 150leté historii značky,“ upozorňuje Alessandro Pasquale, generální ředitel Mattoni 1873, která se v rámci dalšího „zeleného“ projektu opět spojila s tuzemským online supermarketem Košík.cz. V lednu společně začaly nabízet zálohované PET lahve a také první plechovka s minerálkou Mattoni bude zálohovaná. Exkluzivně ji znovu nabídne Košík.

Plechovky jsou totiž u spotřebitelů stále oblíbenější. Jen v Česku se jich loni prodalo na 700 milionů, jenže problémem zůstává jejich recyklace. Podle dostupných údajů se vytřídí jen každá třetí, byť hliník je ideálním materiálem, z něhož se dají opětovně vyrábět nové produkty, třeba znovu plechovky.

Foto: Mattoni

Zálohovanou plechovku Mattoni bude exkluzivně prodávat online supermarket Košík.cz

„Bohužel, zpět do oběhu se vrátí jen malá část materiálu z nich. Proto chceme, aby naše plechovka měla větší šanci k dalšímu využití. Naším cílem je, aby se v České republice vytřídilo výrazně více plechovek než nyní a dostaly se k následné recyklaci. Ideální cestou ke zvýšení míry třídění jsou přitom zálohy,“ vysvětluje Pasquale.

Zálohový systém má své přívržence i odpůrce. Někteří tvrdí, že by šlo v rámci současného systému třídění odpadů o nekoncepční krok, který by mohl paradoxně vést k poklesu třídění. Jiní naopak pro zálohované obaly již delší dobu orodují. Přestože na celostátní úrovni zálohový systém zaveden nebude, zkouší to někteří hráči jako právě Mattoni 1873 a Košík.cz po svém.

Zálohované plechovky tak budou od zákazníků opět svážet kurýři Košíku, kteří od začátku roku vyzvedávali zmíněné zálohované PET lahve. Šéf Košíku Tomáš Jeřábek přiznává, že ještě musí s kolegy i zákazníky zapracovat na tom, aby se jich zpět vracelo ještě více než dosud, kdy se vrací zhruba 50 až 60 prodaných zálohovaných lahví. Jinak ale prý má od zákazníků pozitivní odezvu, byť je zatím podle něj na celkové zhodnocení pilotního projektu brzy.

„Přestože nám na jaře situace s koronavirem start značně zkomplikovala, můžeme již teď říct, že deklarovaný zájem zákazníků o ekologičtější nakládání s PET lahvemi se potvrdil. Vratnou PET lahev preferuje asi 70 % zákazníků Košíku kupujících přírodní minerální vodu Mattoni,“ říká Jeřábek, který věří, že podobný úspěch může zaznamenat také zálohovaná, respektive vratná plechovka.

Foto: Mattoni

Prázdné plechovky Mattoni si vyzvedne kurýr Košíku

Češi jsou podle něj ochotni dělat ústupky výměnou za ekologičtější produkty, což znamená například skladování zálohovaných obalů, než je – v tomto případě – odevzdají zpět kurýrovi. Stejně jako u zálohovaných PET lahví, jež jsou samy o sobě vyráběné z 80% recyklovaného PETu, platí, že plechovky musí zákazníci vracet nesešlápnuté, aby je bylo možné na recyklačních linkách zpracovat.

Projekty Mattoni a Košíku se zálohovanými PET lahvemi a plechovkami jsou sice v celkových tuzemských objemech jen kapkou v moři, ale obě firmy tím chtějí ukázat možnou cestu do budoucna. Ministerstvo životního prostředí prozatím se zavedením celostátního zálohového systému na PET lahve a další obaly nepočítá, nicméně diskuze i s ohledem na stanovené recyklační cíle Evropské unie a zkušenosti z jiných zemích probíhá.

„Jen loni se u nás prodalo o 100 milionů plechovek více než v předchozím roce,“ říká Stepan Vashkevich z Institutu cirkulární ekonomiky. Za poslední dekádu se v Česku počet prodaných plechovek ztrojnásobil, ale míra třídění a následné recyklace významně zaostává. Podle odhadů společnosti EKO-KOM, která u nás sváží recyklovaný odpad a dál s ním nakládá, se vytřídí jen asi tři plechovky z deseti.

Převedením na konkrétní čísla zjistíme, že v Česku každý rok přijde nazmar necelých osm tisíc tun hliníku, z něhož by šlo vyrobit například 312 milionů nových plechovek. Dvě třetiny plechovek, respektive recyklovatelného hliníku, aktuálně končí zpravidla ve směsném odpadu, tedy ve spalovnách nebo na skládkách, v horším případě rovnou v přírodě.