Měl stamilionovou firmu, Češi kupovali z jeho regálů v supermarketech. Teď přišel s vratnými stojany
Ladislavu Olšbauerovi vadilo, kolik papírového odpadu vzniká v supermarketech. A protože má s byznysem zkušenosti, vyvinul stojan na speciální akce.
Ladislav Olšbauer se skládacím kolem
Do vinohradské kavárny přichází Ladislav Olšbauer s párminutovým zpožděním a zdráhá se na pozdrav podat pravici – má ji totiž od šmíru. „Po cestě mi spadl řetěz a musel jsem ho nasadit,“ usmívá se a v levé ruce drží skládačku Brompton. Britská legenda městské cyklistiky, kterou milují i bankéři v londýnském City, je jeho vášní. Kola, která se během pár vteřin dají složit do velikosti kabely na laptop, dokonce s jednou ze svých společností Circu nabízí jiným firmám jako zaměstnanecký benefit či jako způsob, jak podpořit udržitelné cestování v ulicích.
Právě udržitelnost je něco, co Olšbauera hodně zajímá. Možná i proto, že byznysově vyrostl v oboru, který nemá v tomto směru nejlepší reputaci: ve FMCG, tedy prodeji rychloobrátkového zboží. V roce 1995 založil s partnerem společnost ZOK – System, která obchodním řetězcům dodává regály.
Z první řady tak sledoval rozvoj supermarketů v Česku, dnes jich je tady v přepočtu na hlavu nejvíc v Evropě. Mezi jeho klienty bylo Tesco, Carrefour či Albert a postupně z firmy vybudoval podnik s tržbami na úrovni tři čtvrtě miliardy. Po prodeji majority je už ale jen pasivním podílníkem, a tak se vrhnul na příbuzný obor, ovšem – s nadsázkou řečeno – s mnohem lepší karmou.
„Náš startup vyvíjí skládací a vratné stojany pro jednorázovou propagaci v prodejnách,“ říká Olšbauer nad croissantem a cappuccinem. Při práci se supermarkety a jejich dodavateli si totiž všiml, kolik papírů končí v popelnicích: „Sice míří na recyklaci, ale co si budeme povídat, recyklace papíru je hodně energeticky náročná. V kartonech je zároveň hodně chemikálií.“