Měly způsobit revoluci v dopravě. Nyní kontroverzní segwaye končí a nechávají za sebou rozporuplný příběh
Možná vaši procházku po centru Prahy někdy narušila partička turistů, kteří kolem vás prosvištěli na mohutných dvoukolkách. Vlastně jste mohli být i svědky toho, jak na těchto zvláštních dopravních prostředcích jezdí policisté, a pokud pravidelně cestujete, určitě jste je viděli také na letištích. Kdysi bylo okolo segwayů obrovské haló a měly způsobit revoluci v městské dopravě. Namísto toho si ale vybudovaly kontroverzní pověst, se kterou teď i končí.
Výrobce legendárních segwayů (oficiálně nazývaných jako Segway PT), respektive dvoukolových samovyvažovacích vozítek, oznámil, že od 15. července kompletně ruší jejich výrobu a ze své továrny ve městě Bedford v americkém státě New Hampshire propouští jednadvacet zaměstnanců, jež na nich pracovali. Nejedná se však o obyčejné zrušení části závodu firmy Segway – vzhledem k tomu, jak zásadní tato vozidla měla být, řeší konec éry celý svět.
Psal se rok 1999, když americký inženýr a podnikatel Dean Kamen založil společnost Segway. Do ní vložil své know-how z vývoje tehdy inovativních invalidních vozíků iBot, které byly založeny na samovyvažovací technologii, díky níž mohly hendikepované osoby určovat směr jízdy pouhým nakláněním do stran. Ihned poté, co firmu založil, začal veřejnost lákat na unikátní dopravní prostředek s ambicemi se zapsat do dějin městské dopravy.
Zatímco si lidé mysleli, že půjde o vodíkově poháněné vznášedlo nebo podobný typ futuristické přepravy, Kamen v prosinci roku 2001 vyrukoval s modelem, kterému dominovala dvě velká kola, vysoká řídítka a zmíněná (byť vylepšená) samovyvažovací technologie. Původně byl přezdíván jako Ginger, následně se z něj stal Segway PT (Personal Transporter), a dokonce i zakladatel Applu Steve Jobs predikoval, že půjde o stejně velkou věc, jakou bylo PC.
To se však ale nestalo. Kamen od samotného začátku chtěl, aby se ze segwaye stal prostředek pro běžné lidi, kteří by jej využívali pro přepravu po městě. Myšlenka to byla bezesporu dobrá, a to z několika důvodů. Segway PT měl malé rozměry, díky nimž by se s ním dalo všude parkovat, fungoval na elektřině, čímž do ovzduší nevypouštěl žádné škodliviny, a nevydával během provozu žádný velký hluk.
Výhodou měla být i relativně dobrá rychlost pohybující se okolo 25 km/h, která měla být pro většinu lidí dobře ovladatelná i na strojích, jež na první pohled vypadají dost pochybně. Právě tam byl ale jeden z největších problémů. Vzhledem k tomu, že byl celý systém založen na senzorech a gyroskopu pro vyvažování rovnováhy a cestující museli být nakloněni v konkrétním úhlu, aby mohli jezdit, riziko zranění bylo relativně vysoké.