Města se průběžně mění. Nejedná se však pouze o modernizaci budov, stavění nových bytových jednotek nebo vysazování zeleně. S tím, jak se menší i větší města vyvíjí, prochází transformací i doprava, což je ožehavé téma, o kterém na konferenci CzechCrunch Onlajn mluvil i expert na mikromobilitu Roman Meliška. Jaký přístup je ale ten správný a kde najít klíč k tomu, aby se z měst stala místa určená primárně pro lidi?

„Je těžké předpovídat, jak se města v následujících, řekněme, deseti až patnácti let promění. Jedno je ale jisté – přestěhují se do nich 1,5 až 2 miliardy nových obyvatel, přičemž principem bude prioritizace kvality života. Budou zde města, která budou vepředu, ale také města, jež budou takzvaně na chvostu,“ říká Meliška.

Zásadním aspektem změny měst k lepšímu je podle Melišky především smýšlení zastupitelů a občanů, kteří si musí uvědomit, že priorita není nutně jezdit v autech, ale hlavně se dostávat v čase, ve kterém potřebují, z bodu A do bodu B. Na to navazuje mikromobilita, respektive využívání alternativních prostředků přepravy, mezi nimiž jsou kola, koloběžky a samozřejmě chůze či městská hromadná doprava.

***

Podívejte se na záznam konference CzechCrunch Onlajn, kde o budoucnosti dopravy mluvil i Roman Meliška, expert na mikromobilitu, zakladatel Urban Laab a spoluautor podcastu o moderní městské mobilitě Urban Caast.

„K tomu všemu se musí změnit několik věcí. Jednak politická reprezentace, která by mikromobilitu stavěla do popředí, jednak způsob argumentace těch, kteří mikromobilitu prezentují navenek. Nehledě na to, že je třeba brát alternativní způsob přepravy jako součást aktivního životního stylu,“ dodává Meliška a dává za příklad Paříž, která mikromobilitu úspěšně prosazuje.

Právě pařížská starostka Anne Hidalgová zařadila trend mikromobility jako klíčovou součást svého volebního programu, na základě které loni s přehledem obhájila mandát. Přislíbila, že do roku 2024 budou všechny ulice Paříže bezpečně sjízdné pro cyklisty i chodce a přizpůsobí se tomu vše ostatní. Velmi tomu dopomohla i pandemická situace, která tento vývoj urychlila.

„V době koronavirové krize Paříž jasně deklarovala, že po lockdownu nedopustí, aby byly ulice opět ucpané auty. Rozhodli se přerozdělit uliční prostor a vytvořili kilometry stezek určené hlavně pro taxíky, veřejnou dopravu nebo kola. Silně tam narostla i obliba sdílených kol a konkrétně půjčovna Véligo se se svou flotilou okolo 20 tisíc kol stala tou největší na světě,“ říká Meliška.

Obecně si pak města podle Melišky musí uvědomit priority a nehledat v dopravě „balanc“. „V dopravě existuje jen a pouze prioritizace. Pokud chci město pro lidi, tak logicky budu prioritizovat lidi. To, že tomu aktuální stav neodpovídá, by bylo něco podobného jako tvrdit, že někdy na začátku 20. století to nepůjde jinak, než že budou ulice našich měst plné koňského hnoje. To byla realita. Auta byla tehdy vysvobozením.“

***

Jak dopravu řešit v Praze? Vyplatí se spíš vyloženě omezovat řidiče, nebo raději lépe komunikovat? A jak MHD aktivně propojit se sdílenými prostředky a chůzí? To se dozvíte na konferenci CzechCrunch Onlajn o budoucnosti dopravy. Vedle Romana Melišky na ní vystoupili i Tereza Veselá z Blinkee, šéf českého zastoupení Toyoty Martin Peleška, zakladatel a šéf ekolo.cz Jakub Ditrich nebo bývalý designér Tesly Otto Fabri.

Partnerem šestého CzechCrunch Onlajnu jsou společnosti Toyota, carsharing GreenGo a Charter Advisory, která zajišťuje privátní leteckou dopravu.