Moderní městská architektura má skutečně mnoho podob a u nově vznikajících budov se někdy jen těžko hledají nějaké společné rysy. Pokud ale nově vznikající stavby mají něco společného, často je to pokus dostat do města trochu zeleně a nabourat šedý městský stereotyp. V tom nejlepším slova smyslu „extrémním“ příkladem takové snahy je nová stavba architektonické kanceláře Ingenhoven Architects, která do úplného centra německého Düsseldorfu přináší největší zelenou fasádu v Evropě.

Budovu pojmenovanou Kö-Bogen II při návštěvě Düsseldorfu určitě nepřehlédnete. Její fasáda i střecha je totiž osazena celkem 30 tisíci keřů o celkové délce neuvěřitelných 8 kilometrů. Multifunkční stavba slouží jako obchodní centrum s podzemní garáží, sídlí v ní restaurace a je také kancelářskou budovou.

Kö-Bogen II stojí v místě, kudy dříve vedla hlavní silnice a dle architektů se jedná o symbolický posun od éry, kdy na prvním místě byla auta, do období, kdy jdou města vstříc primárně životu přímo na ulici a bezpečnému pohybu pěších. Zároveň se samozřejmě jedná o budovu stavěnou s cílem reagovat na environmentální problémy a klimatickou změnu.

Celkový design budovy je dle studia Ingenhoven Architects inspirován uměleckým hnutím Land Art, které vzniklo v USA v 60. letech minulého století. Umělci tohoto směru se prostřednictvím své tvorby vymezovali proti komerčnímu umění a tvořili díla, která pracují s prvky přírodní vznešenosti.

Stavba sestává z hlavní budovy a menší trojúhelníkové stavby, jejíž střecha se svažuje až úplně k zemi a umožňuje tak kolemjdoucím po chodníčku vystoupat až na vrchol a užít si okolní scenérii i právě pohled na zelenou fasádu hlavní budovy.

V okolí jsou ale i další dvě zajímavé budovy, s nimiž má nová Kö-Bogen II koexistovat v jistém symbiotickém vztahu. Jedná se o dvě budovy postavené v éře poválečného modernismu. Tou první je Dreischeibenhaus z roku 1960, druhou pak o deset let mladší budova Schauspielhaus, o jejíž rekonstrukci se rovněž postaralo studio Ingenhoven Architects.

Hlavní budova Kö-Bogen II má plochu 42 tisíc čtverečních metrů a dosahuje výšky 27 metrů. Vrátíme-li se k oněm 30 tisícům keřů, které budovu zdobí, jedná se o habr. Ten byl dle architektů vybrán, protože se jedná o lokální dřevinu, která si listí ponechává i v zimě a je tedy pro takové využití velmi vhodná.

Architekti ze studia Ingenhoven popisují přednosti habrových „živých plotů“ následovně: „Na jaře se živé ploty lesknou svými čerstvými, světle zelenými listy, které se v létě přebarvují na bohatou tmavě zelenou a na podzim pak na zlatohnědou barvu. Tato zeleň zlepšuje mikroklima města – v létě chrání před slunečními paprsky a snižuje teplotu ve městě, váže kysličník uhličitý, ukládá vláhu, pohlcuje hluk a podporuje biologickou rozmanitost. Environmentální přínos těchto živých plotů odpovídá přibližně 80 plně rostoucím listnatým stromům.“

Co se týče péče, kterou budou keře vyžadovat, zalévání prý nebude problém. Střecha budovy totiž obsahuje sběrné nádrže na dešťovou vodu. Právě touto vodou budou keře v případě potřeby zalévány, a to prostřednictvím automatického systému. Potřeba bude přirozeně i pravidelné zastřihávání, přičemž o to se prý budou profesionální zahradníci starat třikrát do roka.

Budova má být otevřena ještě letos. Zvídavé milovníky architektury ale nejspíš zklame, že zatím bohužel nejsou k dispozici žádné fotografie interiéru. O to větší pozornosti se ale těší právě zelená fasáda, která je skutečným světovým unikátem.