Město, které se nebojí záplav ani hurikánů. V jihokorejském zálivu vyroste malý vodní svět
Plovoucí město u jihokorejského Pusanu reaguje na stoupající hladiny oceánů. Ty budou časem ohrožovat většinu světových metropolí.
Vizualizace plovoucího města u Pusanu
Postapokalyptický snímek Vodní svět sice spadá do žánru sci-fi, pravdou však je, že díky globálnímu oteplování se nám pevná půda pod nohama skutečně vytrácí. Pociťují to i světové metropole, které hledají řešení, jak tlaku vody odolat. V jihokorejském Pusanu proto chtějí ve spolupráci s architekty dánského studia Bjarke Ingels Group (BIG) postavit plovoucí a zcela soběstačné město budoucnosti.
Současný růst hladiny oceánů je podle OSN nejrychlejší za posledních 2 800 let. Hlavním důvodem prudkého stoupání vody je podle vědců globální oteplování, které způsobuje tání ledovců. Důsledek tohoto jevu je nejvíce patrný v přímořských oblastech, které postupně přicházejí o svá pobřeží a jsou nuceny rozvíjet protipovodňové systémy.
To se týká i řady světových metropolí. Zvedající se hladiny oceánů by na základě informací OSN měly do třiceti let ohrožovat až 90 procent z nich. Proto se technologická společnost Oceanix ve spolupráci s architektonickým studiem BIG, stavební společností Samoo, jihokorejským Pusanem a programem OSN pro lidská sídla UN Habitat rozhodla přijít s řešením.
Její odpovědí na klimatické změny je návrh plovoucího města pod názvem Oceanix Busan. To je podle slov svých tvůrců světovým unikátem, který má být pro velká města demonstrací řešení vody stoupající do ulic.
Plovoucí město v kontextu celého Pusanu
Základním prvkem návrhu jsou tři plovoucí platformy s urbanistickou zástavbou, přičemž jedna platforma bude sloužit ke stálému bydlení, druhá pro turistické účely a třetí bude zasvěcena vzdělávání, vývoji a výzkumu.
Samotná zástavba byla navržena tak, aby korespondovala s architektonickým rázem města Pusan a vycházela vstříc korejské kultuře. Jednotlivé čtvrti s obytnou plochou 30 až 40 tisíc metrů čtverečních tak mimo nanejvýše dvacetipětimetrových budov nabídnou řadu malých uliček a zeleň, to vše protkané vodními kanály, přes které povede množství lávek a mostků.
Výzkumná část města by se měla stát centrem pro mořská studia, ubytování studentů, dílny a vývoj na poli udržitelnosti. Právě ta hraje v celém návrh podstatnou roli a výrazně se promítne i do třetí platformy koncipované na míru turistům. Ti by zde měli nalézt nejen ekologické ubytování, ale také možnosti udržitelného stravování díky plodinám pěstovaných v lokálních sklenících a zahradách.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
Samotné město by mělo být 100% soběstačné díky generování elektrické energie z plovoucích solárních panelů. S těmi již mají v Jižní Koreji své zkušenosti a měly by pokrýt 100 procent energetické spotřeby města. O soběstačnost se postará také efektivní odpadové hospodářství, uzavřený oběh jídla a vody získávané filtrací mořské vody a nebudou chybět ani inovativní způsoby dopravy.
Projekt počítá také s obnovou pobřežních biotopů – některé z inovací chce postupem času implementovat i do ulic na pevnině. Mimo schopnosti plout na hladině a čelit tak záplavám by mělo být schopné odolat i hurikánům až páté kategorie, kdy rychlost větru překračuje hranici 200 km/h.
Výstavba má začít v příštím roce, přičemž situováno bude v severní části Pusanu. Celková realizace si vyžádá několikamiliardovou investici, prostřednictvím které chce radnice města řešit nejen problémy spojené s environmentálními změnami, ale i sociální a ekonomické bariéry, na které město při svém rozvoji naráží. I to je důvod, proč by se časem mohlo plovoucí město rozrůst o více než dvacet dalších platforem.
Plovoucí město bude složené celkem ze tří samostatných čtvrtí
Uličky plovoucího města po setmění
