Vyjdete z letadla, projdete uličkou a jako první na vás vedle specifické vůně vykouknou všudypřítomné blikající automaty, které jsou dominantou hned několika terminálů na letišti McCarran v Las Vegas. Město, které doslova nikdy nespí, je jednou z nejnavštěvovanějších turistických destinací na světě. Ostatně jen loni do něj zavítalo podle LVCVA více než 42 milionů turistů a číslo postupně každý rok narůstá.

Las Vegas už dávno není jen o na první pohled pro někoho levných kasínech, blikajících světlech nebo poměrně propracovaných show. Je to destinace, kam se jezdí do jedněch z největších a nejluxusnějších hotelů, stejně jako za prvotřídním jídlem. Přeci jen, na kilometr čtvereční je kolem „stripu“, jak se říká téměř sedmikilometrovému bulváru uprostřed města, snad nejvíce michelinských restaurací vůbec.

To vše ale dostalo tvrdý zásah v podobě koronaviru, jenž poslal ke dnu celý cestovní průmysl, hotely a vlastně i většinu restaurací. Najednou se místo davů lidí na stripu cítíte jako ve městě duchů. Světla sice pořád svítí, ale hotely s tisícovkami pokojů jsou zavřené, a to minimálně do půlky května. Jenže i pokud by se situace zlepšila a brány kasín a menších hotelů se opět otevřely, kdo do města znovu dostane turisty?

„Lidé chodí po ulici nebo v obchodech bez masek, vypadá to, jako by se nic nedělo, neberou to příliš vážně,“ komentuje situaci můj kamarád, který v Las Vegas už několik let žije. Pravda, Američané berou probíhající pandemii mimo největší města jako New York City nebo oblast kolem Los Angeles poměrně lehkovážně. Nosit roušky se tam prozatím plošně nemusí a pro každý z padesáti států platí trochu jiná pravidla.

Turismus každoročně přinese do okolí Las Vegas a jižní Nevady téměř 60 miliard dolarů – navíc tvoří více než 350 tisíc lokálních pracovních míst, tedy zhruba 40 procent všech pracovních míst v oblasti Clark County, které jsou logicky ohroženy, pokud bude situace i nadále pokračovat. Las Vegas je kvůli závislosti na turismu ohroženo ze všech amerických měst prakticky nejvíc.

Pro rozvolnění stavu je podle nevadského guvernéra Steva Sisolaka třeba, aby čísla nově nakažených a mrtvých alespoň po dobu 14 dní nepřetržitě klesala. Na to čeká jako na smilování také každý hotel a potažmo kasíno, restaurace i další typy byznysů ve městě, protože každý den přicházejí o obrovské peníze. S nevadskými představiteli se tak vyjednávají nejrůznější opatření pro rozvolňování, od termokamer a povinných roušek v hotelech až po plošné testování.

Tisíce volných pokojů a všudypřítomné ticho

Las Vegas má hned šest zástupců mezi deseti největšími hotely na světě co do počtu pokojů, které sahají do vyšších tisíců. Na druhém a třetím místě se drží Venetian/Palazzo spadající do skupinu LV Sands a MGM Grand, které čerstvě patří investiční skupině Blackstone. Ze dne na den tyto i další hotely musely zrušit tisíce rezervací na celý březen, duben a velkou část května, ale zatím ve velkém nepropouští a dokonce ani nijak neomezují platy nebo bonusy.

Desítky tisíc zaměstnanců jednotlivých hotelů tak čekají, co bude dál, a hotely je zatím ujišťují, že mají dostatek peněz. Například zmíněný Venetian plánuje otevření na druhou polovinu měsíce s množstvím poměrně razantních opatření. Na místě bude mít k dispozici tým dvou tuctů záchranářů, všem bude měřit u vstupu do hotelu teplotu, a pokud by ji měli zvýšenou, okamžitě je čeká podrobnější prohlídka a test. Zároveň hosté hotelu dostanou zdarma lahvičku s dezinfekcí, dezinfekční ubrousky a také rukavice.

Povinné budou po celém hotelu roušky a omezení budou platit také v samotném kasínu, kde bude zvýšena hygiena stolů a automatů a mezi hráči budou dvoumetrové rozestupy. Otevření provozu je ale jedna věc – druhou je, kdy se bude moct opět volně cestovat i letecky a zároveň kdy se restartuje jak turismus z Asie, tak z Evropy, kde aktuálně platí v rámci schengenského prostoru restrikce pro lety do Spojených států. Přeci jen, když se roční počet turistů z více než 40 milionů propadne byť jen na polovinu, bude to znát ve všech směrech.

Podstatnou roli v Las Vegas hraje zmíněná skupina Blackstone, která na lasvegaském stripu utratila už miliardy dolarů. Poprvé v roce 2014, kdy za 1,7 miliardy dolarů koupila hotel Cosmopolitan, hned vedle ikonických fontán hotelu Bellagio, známého z Dannyho parťáků. Kasino během několika příštích let dokázala skupina vytáhnout z červených čísel do zisku ve stovkách milionů dolarů ročně. Loni chtěl Blackstone hotel Cosmopolitan prodat za 4 miliardy dolarů, ale i když kolem něj kroužilo více zájemců, i kvůli příchod koronavirové krize se to zatím nepovedlo.

Exit by býval důležitý proto, že fond, do kterého mohli investovat veřejně i další investoři a který má dosud zhruba 16% návratnost, byl uzavřen v roce 2012 a Cosmopolitan je jedním z posledních aktiv, které je třeba prodat. Ale to Blackstone nezastavilo a v posledních šesti měsících zaplatil za sousední hotel Bellagio 4,25 miliardy dolarů a dalších 4,6 miliardy dolarů za podíl v mateřské firmě, která vede hotely Mandalay Bay a MGM Grand (třetí největší na světě).

Ale ani přes krizi příjmy Blackstone v hotelech a kasínech nespadly na nulu – MGM skupině totiž pořád platí nájem za veškeré prostory, který je nasmlouván na roky dopředu. Pokračují i další realitní transakce, jelikož většina hotelů má nejen klasické pokoje pro hosty, ale také apartmány, které prodává koncovým kupujícím nebo investorům – ti je mohou držet na vlastní aktivity nebo nabídnout hotelu, který je pronajímá a bere si za to poplatek.

Krize se nebojí ani MGM Resorts, které provozuje hotely nejen v Las Vegas, ale například i v asijském Macau. V hotovosti skupina drží téměř 4 miliardy dolarů, kterými dokáže poměrně dlouho dotovat provoz i se všemi zaměstnanci. Zároveň za první dva měsíc letošního roku hlásí zisk ve výši 1,3 miliardy dolarů, primárně spojený s prodejem dvou výše zmíněných hotelů. Meziročně jí zisk z hotelů na stripu vzrostl o 27 %, v dalších městech dokonce o 43 %.

Sázka na nenápadné poplatky

Vegas se dostalo za poslední roky do poměrně zajímavé situace. Už když jsem do něj někdy kolem roku 2014 začal jezdit, místní si stěžovali, jak se během poslední dekády město hříchu proměnilo. Nejen z pohledu turismu, i když s tím úzce souvisí, ale jakási nenasytnost korporací podle nich vysála z města duši. Dřív bylo zvykem, že jste přijeli do hotelu, zadarmo jste zaparkovali, šli jste se ubytovat, zaplatili jste navíc jen nepatrnou městskou daň a ještě vám dali welcome drink.

Dnes je to tak, že přijedete do hotelu, který sice na první pohled stojí klidně 20 dolarů za noc, ale nakonec za něj zaplatíte mnohonásobně víc. Proč? Vedle 20 dolarů budete ve většině hotelů (minimálně na stripu) platit parkovné od 15 do 45 dolarů za noc, dalších 30 až 55 dolarů zaplatíte za takzvané resort fees, tedy poplatky, za které vám dají internet, přístup do fitka nebo denní tisk.

Cílem dřív bylo dostat hráče do hotelu za každou cenu a pak je jednoduše „zkasírovat“ na hraní, jídle, pití a navazujících službách. Pak ale hotely přišly na to, že to můžou dělat i s touto automatickou přirážkou.

Vtipné je, že zmíněné resort fees pokrývají přesně náklady na pokoj, tedy úklid, údržbu, elektřinu, vodu a další detaily – cokoliv navíc a samotná cenu pokoje už jde hotelu do kapsy. Turisté podobné věci tolik neřeší, protože se do města jedou bavit, ale místním to přijde už trochu moc.

Právě podobná krize jako probíhá teď by mohla alespoň některé hotely donutit k přehodnocení priorit a v rámci přilákání více turistů zpět do města se budou korporace znovu vracet k tomu, co dělalo Vegas tím pravým městem hříchu.