Mezi agenturou a technologickým startupem. Behavio po letech výzkumu představilo produkt, jde do USA
Česká agentura klientům pomáhá zlepšovat marketingové kampaně díky behaviorálnímu výzkumu. Loni na vývoj vlastního produktu získala desítky milionů.
Tým Behavio
Jiří Boudal, Libor Mořkovský, Marek Nebesář, Vojtěch Prokeš a Lukáš Tóth. Pětici partnerů, která sedm let buduje vlastní firmu na pomezí agentury a startupu, spojily lavice gymnázia v Českých Budějovicích. Již na střední škole společně neustále vymýšleli různé projekty, například pro lokální kavárnu vydávali literární měsíčník, zároveň se ve svém rodném městě zasadili o znovuobnovení tradice studentského festivalu Majáles.
„Některé projekty měly smysl, často jsme ale spíš dělali různé vylomeniny,“ směje se Nebesář, když podnikatelský příběh vypráví pro CzechCrunch. „Někdy jsme tak dostali pochvalu od ředitele, jindy pak důtku od třídní,“ doplňuje Prokeš. I když pětici kamarádů po střední škole rozdělilo studium různých vysokých škol i následná kariéra, v roce 2014 se začal rodit nový nápad.
Vojtěch Prokeš a Jiří Boudal měli vystudovanou sociologii a profesně se uplatnili v marketingu, kde pro různé klienty od neziskových organizací po největší korporace připravovali reklamní kampaně. Uvědomovali si tak nedostatky u jejich tvorby i u následného měření, přičemž právě díky studijnímu oboru viděli potenciál na zlepšení.
Na pivu během vánočního období roku 2014 se pětice opět dala dohromady a začala s budováním nového byznysu. S firmou Behavio balancují na hraně výzkumné agentury a technologického startupu, kdy se soustředí na měření, analytiku a doporučují klientům, jak mají vylepšovat své kampaně (Behavio jako takové kampaně nedělá).
95 procent rozhodování probíhá v podvědomí
Behavio se opírá o tři nohy – behaviorální, marketingovou a technologickou. Prostřednictvím sociologicko-marketingových výzkumů zjišťuje, jak se zákazníci chovají nebo jaké kampaně na ně nejvíc fungují. Právě behaviorální aspekt je pro ně stěžejní – 95 procent rozhodování lidí ve skutečnosti probíhá v podvědomí a není racionální. A díky výzkumu sociálních a ekonomických věd v posledních dekádách se tyto poznatky dají využít přímo v praxi.
Pro řadu klientů takovým způsobem poznávají zákazníky a cílovou skupinu, což umožňuje tvorbu marketingové strategie, ale také zkoumají vnímání značky, což pomáhá určovat její směřování a odlišení se od konkurence. Ve třetím kroku tyto dvě oblasti spojují dohromady, což přináší prostor pro tvorbu „taktiky“, tedy budování samotných kampaní na základě dat a ne jenom domněnek, jak bývá v marketingu pořád zvykem.
„Klíčem pro úspěch marketingové kampaně je správné pochopení a spojení zákaznické potřeby, vnímání značky a emoce. Většina nástrojů a jiných agentur se zaměřuje jen na jednu z těchto částí, spojit všechny tři dohromady je totiž hodně náročné,“ vysvětluje Nebesář. Teorii pak přibližuje na obecných příkladech. Zákaznických potřeb existuje nekonečné množství – od kvalitního bankovního produktu navrženého pro specifické účely přes snahu neusnout za volantem až po situace, při nichž krotíme svůj hlad.
Už při čtení těchto příkladů vám pravděpodobně v podvědomí naskočily myšlenky – jméno vaší banky, oblíbený energetický nápoj či káva nebo zamilované jídlo či nedaleká restaurace. Behaviorálně-sociologický výzkum, který dělá Behavio, pak zkoumá, proč vás napadla zrovna tato konkrétní jména, což souvisí se zmiňovaným naplňováním potřeb i spontánní znalostí značek. A na základě výzkumů klientům říká, jak toto vnímání mohou podpořit.
Protože jde o poměrně nový typ výzkumu, Behavio v prvních letech na trhu muselo nejprve nasbírat ohromné množství dat z různých kampaní, které ověřovalo s jinými daty. „Jsme vědci, proto se musíme spoléhat na kontrolu a validaci výsledků. Abychom naše modely měření vyladili, museli jsme udělat stovky kampaní, což nám zabralo roky. Chceme být přesní, výsledná data mohou zkazit i nejmenší drobnosti,“ popisuje Prokeš.
Firma má nyní přibližně 300 klientů, kteří se dělí na polovinu mezi marketingové agentury, jež výzkumy využívají při tvorbě kampaní, druhou polovinu pak tvoří velké společnosti s interními týmy. Mezi konkrétní jména patří Škoda, McDonald’s, Heineken, Raiffeisenbank, Red Bull, síť drogerií dm, ale i český Úřad vlády.
Behavio díky tomu v loňském roce utržilo přibližně pětadvacet milionů korun a udržuje se v zisku, letos i kvůli částečnému ochlazení poptávky na trhu a vysokým investicím očekává hospodářské výsledky na podobné úrovni. Doteď přitom firma fungovala spíš jako klasická agentura.