Microsoft navýšil tržby na bilion korun a dosáhl rekordního zisku. Znovu u něj vítězí cloud

Jiří SvobodaJiří Svoboda

satya-nadella

Foto: Microsoft

Satya Nadella, výkonný ředitel Microsoftu

0Zobrazit komentáře

Microsoft je sice nejznámější díky svému operačnímu systému Windows, už nějakou dobu ale soustředí své snahy do jiných, méně viditelných oblastí. Dokazují to i jeho finanční výsledky za třetí čtvrtletí roku, kdy dosáhl rekordního zisku a znatelně navýšil své tržby.

Je takřka neuvěřitelné, jakým tempem dokáže Microsoft růst, přestože se jedná o druhou největší firmu světa, co se týče tržní hodnoty. Obrat firmy činil ve třetím čtvrtletí roku 45,3 miliardy dolarů (jeden bilion korun), což je 22procentní nárůst oproti stejnému období v minulém roce.

V poměru k těmto tržbám si vedl dobře i po stránce celkové bilance. Čistý zisk Microsoftu se zastavil na hranici 20,5 miliardy dolarů (454,5 miliardy korun), o 48 procent více v meziročním srovnání. Vůbec poprvé také překonal metu 20 miliard dolarů. Výnos přepočtený na akcii tak činil 2,71 dolaru, přestože analytici předpokládali 2,07 dolaru.

„Digitální technologie jsou deflační silou v inflační ekonomice. Malé i velké podniky mohou zvyšovat produktivitu a cenovou dostupnost svých produktů a služeb tím, že budou intenzivně využívat technologie,“ řekl Satya Nadella, předseda představenstva a generální ředitel Microsoftu

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jedním z největších želízek v ohni jsou pro Microsoft jednoznačně cloudové služby. Z celkového obratu 45 miliard dolarů vygenerovala 17 miliard dolarů (377 miliard korun) právě tato divize. Její významnou součástí je cloudová služba Azure, hlavní konkurent Amazon Web Services. Ta vyrostla meziročně v tržbách o 50 procent.

Mezi dalších segmenty, které v rámci firmy výrazně rostly, patří i sociální síť LinkedIn, jejíž obrat se meziročně zvýšil o 42 procent. O něco střídměji rostl v kategoriích zahrnující softwarové balíčky Office – o 10, respektive 18 procent. Marginální růst o dvě procenta pak zaznamenala divize herních zařízení Xbox – ta kvůli celkosvětovému nedostatku čipů nedokázala vyprodukovat větší množství konzolí.

Firma pod vedením Satyi Nadelly je tak oblíbená nejen u zákazníků, ale i akcionářů. Vyplatila jim totiž jen za uvedené čtvrtletí 10,9 miliardy dolarů ve formě zpětného odkupu akcií a dividend, což je o 14 procent více než za stejné období minulý rok. Optimismus očividně bude panovat i nadále – akcie firmy bezprostředně po zveřejnění výsledku připsaly dvě procenta a zřejmě tak pokoří nový rekord. Celkově už letos připsaly 39 procent.

Coca-Cola je všude a stejně tak její odpad. Firmě opět připadlo prvenství největšího plastového znečišťovatele

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

coca-cola-plastic-bottle

Foto: Koukichi Takahashi/Unsplash

Svět je plný plastových lahví Coca-Coly

0Zobrazit komentáře

Plasty patří k vynálezům, které dlouho platily za geniální a pozitivně revoluční, časem se z nich ale stala obrovská přítěž. Nyní se tak ptáme, jak se jich v co největší míře zbavit. Ptát by se přitom měla hlavně Coca-Cola, nápojový gigant se totiž už počtvrté za sebou umístil na první příčce největších plastových znečišťovatelů na světě.

Seznam každoročně sestavuje nevládní instituce Break Free from Plastic (BFFP), působící od roku 2016 a sdružující téměř dva tisíce organizací monitorujících odpad. Data přitom získává z pravidelných dobrovolnických akcí sběru, třídění a počítání smetí. Do letošní akce se zapojilo přes 11 tisíc dobrovolníků, kteří sbírali odpadky na 440 místech po celém světě. Vysbíralo se přes 330 tisíc kusů smetí. 

Nejčastěji lidé v přírodě, na plážích či na chodnících nacházeli obaly od nápojů následované krabičkami od cigaret, tubami od zubní pasty, lahvičkami od mýdla či šampónu, kelímky od jogurtů a obaly od pracích prostředků. Osmapadesát procent nalezeného odpadu na sobě mělo jasně rozeznatelnou značku výrobce. Žebříček největších znečišťovatelů do velké míry odpovídá dominantním výrobcům sycených nápojů, drogistických produktů nebo potravin.

Na druhém místě s 8 231 kusy identifikovaných odpadků v 35 zemích se umístilo PepsiCo. Následovaly firmy Unilever, Nestlé, Procter & Gamble, Mondelez, Philip Morris, Danone, Mars a Colgate-Palmolive. Zdaleka největším znečišťovatelem, s dvojnásobným skóre oproti následovníkovi, byla opět Coca-Cola, stejně jako i ve všech předchozích akcích BFFP.

coca-cola

Foto: NeONBRAND / Unsplash

Plastové lahve stále patří mezi nejoblíbenější formáty

Různé projekty boje s plastovým odpadem firma oznámila už několikrát. Jak uvádí agentura Reuters, poprvé to bylo už v 90. letech, kdy Coca-Cola (i její konkurent PepsiCo) představila lahve se čtvrtinovým podílem recyklovaného plastu. O pár let později obě společnosti ekologičtější produkt zrušily, prý kvůli příliš vysokým nákladům. Loni se kola prodávala v PET lahvích, které byly asi z deseti procent vyrobené z recyklovaného materiálu.

V roce 2018 se společnost zavázala, že do roku 2030 se tento poměr zvýší až na polovinu. S ambiciózními plány přišly také PepsiCo a Nestlé, jedna s cílem 25 procent recyklovaného plastu ve všech obalech do roku 2025, druhá se skromnějšími 15 procenty ve stejném horizontu. Všechny z nich jsou nyní spíš na nižších jednotkách procent.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Letos v únoru se Coca-Cola přece jen pokusila o výraznější posun a v několika amerických státech začala klasickou, dietní nebo ochucenou colu nabízet v menších lahvích vyrobených kompletně z recyklovaného materiálu. Stále má být platný také plán do roku 2030 zrecyklovat jednu lahev či plechovku za každou, co prodají, a v zásadě tak přestat vytvářet nový odpad tohoto typu.

Svými ambiciózními cíli se nedávno pochlubilo také PepsiCo. Do konce této dekády má být plast v obalech všech jeho značek z poloviny recyklovaný. Podle Greenpeace firma využije 2,3 milionu tun plastu každý rok. Coca-Cola má zase na svědomí 100 miliard plastových lahví ročně. Sběrné akce BFFP přitom zjišťují, že rok od roku nasbírají více a více lahví nápojového giganta.

Greenwashing a nutnost skutečných změn

Kromě samotného znečištění produkce plastů výraznou měrou přispívá také ke klimatickým změnám. Výroba je jednak ve srovnání s jinými materiály energeticky náročná a totéž platí o pozdější likvidaci. „Kdyby celý životní cyklus plastů byl státem, byl by to pátý největší producent skleníkových plynů na světě,“ píše se ve zprávě BFFP.

Ve světle ohlašovaných plánů a nasbíraného odpadu je třeba zmínit ještě fenomén tzv. greenwashingu, kdy společnosti předstírají zájem o ekologii, aby si zlepšily reputaci na veřejnosti. Na třetím místě žebříčku BFFP se poprvé umístila firma Unilever. Ta je přitom jedním z hlavních partnerů letošní konference OSN o klimatu COP26, naplánované na příští týden ve skotském Glasgow. Podobné jednání, kdy se jinak problematické jméno přilepí na významnou ekologickou akci, je poměrně standardní.

coca-cola-adet-paper-bottle-1

Foto: The Coca-Cola Company

Ovocný nápoj Adez od Coca-Coly v papírové lahvi

superman-james-gunn-01

Přečtěte si takéNový Superman funguje. Jak dokázal, že superhdinové pořád baví?Nový Superman funguje a lidé se na něj hrnou. Jak dokázal, že únava ze superhrdiny není skutečná?

I když se zmíněným společnostem podaří svoje sliby naplnit, recyklovaný plast je stále jen částečným řešením problému. Opakovanou recyklací se snižuje kvalita plastu a nelze ho použít ke stejnému účelu. I proto je využití jednorázových plastů potřeba snižovat, ne jen převléct do ekologičtějšího hávu. Například Coca-Cola nedávno začala v ostrém provozu testovat papírové lahve, po několikaletém vývoji materiálu je ale škálování produkce další obří výzvou.

Firmy, které pracují s jednorázovými obaly pro nápoje, potraviny, čisticí či kosmetické produkty a podobně jsou dnes v nezáviděníhodné pozici. Když zrovna nekonzumujeme mikroplasty z jejich produktů v jídle, nacházíme přirozeně nerozložitelné obaly všude kolem. Několik globálních gigantů svým odpadem neustále zamořuje Zemi a jejich plány na nápravu se nemohou začít projevovat příliš brzy.