Antimonopolní předpisy v Evropské unii tvoří pravidelně vrásky na čele velkým technologickým společnostem a výjimkou už není ani Microsoft. Evropská komise totiž vůči němu zahájila formální vyšetřování ve věci údajného nekalého zvýhodnění komunikační aplikace Teams. Ta měla získat neférovou výhodu vůči konkurenci, a to díky integraci s kancelářským balíčkem Office.

Exekutivní orgán EU vychází ze stížnosti, kterou na Microsoft podala konkurenční služba Slack v roce 2020. Tehdy, v prvních vlnách pandemie, se podle ní mělo projevit, jak Microsoft „nelegálně svázal svůj produkt Teams se svým na trhu dominantním balíčkem Office, miliony uživatelů jej nutil instalovat a blokoval jeho odstranění.“ Slack ve zlaté době pro práci z domova tratil kvůli své absenci videokonferencí na úkor právě služeb jako Teams nebo Zoom.

„Nástroje pro vzdálenou komunikaci a spolupráci, jako jsou Teams, se staly nepostradatelnými pro mnoho podniků v Evropě. Musíme proto zajistit, aby trhy s těmito produkty zůstaly konkurenceschopné a aby si podniky mohly svobodně vybrat produkty, které nejlépe vyhovují jejich potřebám,“ říká místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová, jež má antimonopolní právo v EU na starost.

Evropská komise se tvůrce Windows dotazovala na další informace k potenciálnímu konfliktu, ovšem došla k názoru, že dodané podklady byly nedostatečné, a proto přistoupila k dalším krokům. Jádrem problému má být především fakt, že komunikační aplikaci Microsoft neumožňoval zakoupit samostatně, ale pouze v rámci balíčku Office. Zároveň tak měl Microsoft získat značnou výhodu v distribuci novým zákazníkům.

Podle aktuální nabídky viditelné z webu Microsoftu už je ale možné získat základní verzi softwaru na videokonference zdarma a samostatně. Ta obsahuje neomezeně dlouhé hovory ve dvou lidech a schůzky až se stovkou účastníků v délce šedesáti minut. I placená nabídka, kterou typicky využívají firmy, zahrnuje možnost jak samostatných Teams, tak celý balíček Office – a to včetně této aplikace.

Evropská komise ovšem může pokutovat i nabídku z minulosti, která již není aktivní. V krajním případě může Komise vyměřit pokutu ve výši až deseti procent z celosvětových tržeb za rok, což by v případě Microsoftu činilo téměř 20 miliard dolarů (431 miliard korun). Mluvčí Microsoftu řekl, že s Komisí bude nadále spolupracovat a bude mít snahu najít řešení, které by pokutě zabránilo.

Tlak evropských regulátorů je třeba vnímat v kontextu snah umožnit evropským uživatelům a firmám interoperabilitu – tedy aby mohli používat nástroje různých společností co možná nejjednodušeji a platili pouze za služby a produkty, které skutečně používají. Evropská unie tak věří, že dokáže ve výsledku podpořit lepší ceny a služby pro zákazníka. Kritici by naopak mohli namítnout, že EU tak omezuje trh a konkurenční výhody úspěšných firem.

Rozhodnutí komise zahájit vyšetřování naznačuje odhodlání Bruselu zasáhnout proti praktikám velkých technologických firem, které by mohly omezovat konkurenci. Prošetřování kvůli postupům, které potlačují konkurenci, čelí v EU také americké firmy Apple, Google a Meta Platforms. Pro Microsoft je to však jedno z prvních velkých vyšetřování tohoto druhu od doby, kdy byl v devadesátých a nultých letech pokutován za zahrnutí a pevnou integraci prohlížeče Internet Explorer do systému Windows. Tehdy si zákonodárci vynutili, aby si uživatelé například mohli vybrat svůj výchozí prohlížeč.