Mikýř s O2 arenou zbořil Herohero, které mu teď vynáší přes 6 milionů. Moc nám ale nezůstane, směje se

Vítěz Survivoru a youtuber Martin Mikyska alias Mikýř získal jediným videem rekordní počet předplatitelů. S týmem chystá další velké projekty.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

mikyr-1

Foto: TV Nova

Martin Mikyska alias Mikýř ze záběrů pro Survivor

0Zobrazit komentáře

Mikýř je všude a nehodlá se zastavit. Pokud se pohybujete na sociálních sítích, musel na vás satirický bavič a youtuber Martin Mikyska alespoň párkrát vyskočit. Možná jste ho sledovali v reality show Survivor, možná jste ho viděli v komediálním pořadu o českých dějinách na Primě, možná vás zasáhla jeho velká akce v prázdné O2 areně, kterou si pronajal, aby v ní natočil dvouhodinový pořad na internet. Právě ten mu vynesl pozici influencera s největším počtem předplatitelů. „Můžeme asi říct, že to byl finanční úspěch,“ směje se.

Ještě pár stovek předplatitelů chybí, aby se u Mikýřova účtu na platformě Herohero objevila u odběratelů číslo 30 000. Když mu fanoušci na placeném kanále v posledních týdnech rychle přibývali, počítadlo se na nějakou dobu zaseklo na 19 999. Systém Herohero v tu chvíli nebyl připraven na tak vysoký počet. Nikdo aktuálně nemá na českém internetu více lidí, kteří by mu za jeho tvorbu přímo platili. Měsíčně teď Mikýřovi a jeho týmu přistane na účtu v hrubém přes šest milionů korun.

Co s tím bude dělat? „Můžeme najednou přemýšlet o věcech, které pro nás donedávna byly nemyslitelné. Koukat na to, že do jednoho videa dáme jednotky milionů, byla ještě nedávno úplná utopie,“ vysvětluje ve společném rozhovoru Jan Cón. Spolu s Vilémem Fraňkem a samotným Martinem Mikyskou tvoří klíčový tým, který za celou značkou Mikýř stojí. Právě Cón s Fraňkem jako marketingoví odborníci v posledních letech projekt systematicky budovali a teď sklízí ovoce.

Ještě předtím, než se Mikýř jako vítěz vrátil ze Survivoru, začali vymýšlet, že by si po letech ve virtuálních studiích a na internetu mohli střihnout něco většího. Nakonec si za několik milionů pronajali O2 arenu, aby tam natočili pár rozhovorů a scének a v rámci dvouhodinového pořadu oficiálně ukončili Survivor. Nabídli ho přitom exkluzivně svým fanouškům na Herohero, a jakmile ještě před zveřejněním videa celou věc oznámili, počítadla odběratelů se roztočila.

mikyr-team

Foto: MÚPI

Jan Cón, Martin Mikyska a Vilém Franěk

Točila se přitom i poté, co půlku pořadu z O2 areny, který nazývají po vzoru Leoše Mareše Jediný rozhovor v životě, dali k dispozici zdarma na YouTube, kde má aktuálně přes 570 tisíc zhlédnutí. Ti, co si předplatili Herohero včas, ho mají měsíčně za sedm eur (zhruba 180 korun). Pár hodin před vydáním videa Mikýř a spol. zvýšili cenu na deset eur (250 korun). A za ni naskočila více než polovina stávajících odběratelů. I díky tomu už teď vědí, že na projektu neprodělají, ale zároveň to před ně staví mnohem větší odpovědnost.

„Nechceme spadnout do toho, co dělají světoví tvůrci, tedy že budeme lidi na Herohero držet pouze pomocí náhodného rozdávání peněz. Rádi bychom, aby to hlavní, za co lidé platí, byl obsah,“ doplňuje Vilém Franěk. Ve společném rozhovoru on, Martin Mikyska a Jan Cón popisují, co teď mají dál v plánu, jestli se chystají vydat i mimo internet a zda už vědí, kolik celá akce v O2 areně stála. A bude dál MÚPI, tedy pořad Mikýřova úžasná pouť internetem?

Naposledy jsme se bavili před vypuštěním videa do světa. Jak se po jeho vydání naplnila vaše očekávání?
Mikýř: Jsme velmi mile překvapeni. Jak zájmem, tak zpětnou vazbou od fanoušků, ale zároveň vnímáme odpovědnost, kterou teď máme vůči našim předplatitelům. Vzhledem k hypu, který kolem celého Survivoru byl, se nějaký zájem předpovídat dal. Nicméně nás překvapilo, že i bez volné části rozhovoru na YouTube přišlo na Herohero přes dvacet tisíc lidí. Celý sentiment kolem Jediného rozhovoru v životě je z 99 procent pozitivní a za to jsme moc rádi.

Jaké jste si v týmu nastavovali interní cíle? Mluvili jste o 30 tisících předplatitelů na Herohero. Tam teď jste. Jste tedy spokojení?
Mikýř: Určitě. Vtipkovali jsme o tom, že by bylo hezké překonat rekord na Herohero. Ten byl asi 16,5 tisíce (loni se na tuto metu dostal projekt The Mag – pozn. red.), což jsme zvládli ještě před premiérou, tak jsme si na to na předpremiéře ťukli a vrhli jsme se zase do práce. Interně jsme říkali, že mezi dvaceti a třiceti tisíci to bude úspěch a nakonec jsme dosáhli té horní hranice.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jak to dopadlo v rámci rozpočtu? Máte už dopočítáno, kolik akce v O2 areně a vše kolem stálo?
Mikýř: Právě teď to dáváme dohromady. Víme náklady na celé natáčení, ale to je jen jedna část výdajů. Pak tam jsou placené kampaně, billboardy, success fees pro účastníky a podobně, to budeme počítat v nejbližších dnech. Ale můžeme asi říct, že to byl finanční úspěch. Zároveň už teď ale řešíme obsahovou část, do které chceme vydělané peníze vrátit, takže nám toho na účtu moc nezůstane. (smích)

Na Herohero máte aktuálně téměř 30 tisíc předplatitelů. Náš odhad je, že měsíčně teď inkasujete v hrubém kolem 6,8 milionu korun. Kolik to je přesně?
Vilém Franěk: Přesné číslo si necháme pro sebe, ale jste velice blízko. Je to o něco méně. Zároveň je jednoduché říct: „Inkasujete teď XY, jste za vodou.“ Je nutné ale vidět i to B. Jsme firma, která má své náklady, uvědomujeme si tu zodpovědnost a víme, že jediné správné využití získaných peněz je investice do lidí a do nového obsahu. A to přesně teď už realizujeme.

Jste teď v Česku suverénně největší co se týče počtu předplatitelů. Jak s tím budete chtít dál pracovat?
Vilém Franěk: Máme za sebou celodenní brainstorming, na který jsme pozvali i lidi, kteří nejsou tolik zavření v tom našem MÚPI světě. Mělo to jediný cíl – opravdu detailně naplánovat naše další směřování a další roky. To se poměrně povedlo a myslím, že pokud vyjde aspoň polovina z toho, co jsme vymysleli, tak konec letošního roku i příští rok budou pro naše fanoušky velmi zajímavé. Zároveň nechceme spadnout do toho, co dělají světoví tvůrci, tedy že budeme lidi na Herohero držet pouze pomocí náhodného rozdávání peněz. Rádi bychom, aby to hlavní, za co lidé platí, byl obsah, a když budeme pomáhat, tak konkrétním příběhům nebo více lidem.

Vybrané peníze tedy plánujete investovat především zpět do tvorby? Můžete případně prozradit nebo naznačit, jaké projekty chystáte?
Jan Cón: Jednoznačně. Je to jediné logické vyústění. Můžeme najednou přemýšlet o věcech, které pro nás donedávna byly nemyslitelné. Koukat na to, že do jednoho videa dáme jednotky milionů, byla ještě nedávno úplná utopie. Lidem na Herohero už jsme plán do konce roku prozradili. Musíme dodržet sliby – vyjet do USA za poslední vítězkou Survivora, musíme dokončit vtip z O2 areny, a tedy Kolonoskopii pravdy. Stále si dlužíme velký projekt s Yzomandiasem a vrátíme se také ke kořenům.

Bude dál MÚPI, tedy Mikýřova úžasná pouť internetem, kde v originálním zpracování ukazujete dění na internetu?
Jan Cón: Ano, bude stará dobrá MÚPI, jak ji znáte. Plná humoru, green screenu, efektů a tak dále. Zároveň ji chceme posunout zase o kus dál, nezůstat jen u stávající podoby, ale dát MÚPI také nějaký přesah do reálného světa. Konec roku bude u nás velmi zajímavý.

Chystáte se těžit značku Mikýř hlavně v rámci vlastních kanálů, nebo třeba půjde Mikýř víc i do televize a mainstreamu? Už to vidíme třeba na pořadu pro Primu.
Jan Cón: To je něco, co teď také intenzivně řešíme. Survivor a Hysteorie byly projekty, kde jsme si chtěli vyzkoušet, jestli Mikýř funguje pro televizního diváka a zároveň kolik online diváků dokážeme konvertovat do těch televizních. Máme v hlavě pár konceptů a bavíme se jak s Primou, tak Novou o nějakém působení. Má to ale spoustu proměnných, které musíme řešit. Teď jsou pro nás každopádně primární předplatitelé na Herohero a to, abychom jim dali obsah, který si zaslouží, chtějí a za který platí.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Dotace pro české hry? Stát za investici získá podíl na zisku, rozdělení peněz má ale jeden háček

„V Evropě jsou hry často součástí fondů pro podporu filmu a televize, někdy mají dokonce vlastní úřad,“ říká náměstek ministra kultury.

Michal MančařMichal Mančař

dotace-czech-video-game

Foto: Vygenerováno Open AI / ChatGPT

Takhle si umělá inteligence představuje státní podporu videoherního vývoje

0Zobrazit komentáře

Od příštího roku budou moci čeští videoherní vývojáři žádat o dotace na svou tvorbu. Podobně, jako to do teď mohli dělat filmaři. Současný Státní fond kinematografie se totiž promění na fond audiovize. K filmu se přidají tři další pilíře – seriály, audiovizuální infrastruktura a právě videohry spolu s animovanou tvorbou. V radách jednotlivých pilířů sice usednou odborníci z oboru, rozdělení peněz ale bude mít pod palcem ještě jiný orgán.

Jak budou dotace pro české hry – které domácí vývojáře názorově rozdělily – fungovat? Každý ze zmiňovaných pilířů bude zastřešen pětičlennou radou. Členy rady volí a odvolává parlament na návrh ministra kultury, kterému uznávané osobnosti v oboru navrhují profesní organizace. Například v případě videoher Asociace českých herních vývojářů. „Ministerstvo kultury by se na nás mělo obrátit při nominaci expertů za herní sektor,“ uvádí pro CzechCrunch předseda Asociace Pavel Barák.

Tyto rady posuzují jednotlivé projekty a rozhodují o podmínkách a výši státní podpory. Nemají tedy jen poradní hlas. A mimochodem, taková zajímavost – členové rad jsou zodpovědní za případnou škodu, kterou by fondu audiovize způsobili, jako by byli jeho zaměstnanci. Každopádně zde domácí herní průmysl své zastoupení mít bude, ale o stupeň výš už jeden háček je.

Herní (a animační) rada sice bude prostým většinovým hlasováním rozhodovat o formě dotací pro české videohry, ale z jak velkého pytle peněz bude rozdávat, na to už zástupci českého videoherního průmyslu přímý vliv mít spíš nebudou. O tom, kolik peněz půjde na filmy a kolik zase na videohry, totiž rozhoduje představenstvo postavené nad čtyřmi radami.

V Evropě je standardem, že hry jsou součástí podobných fondů. V Česku dosud žádná taková podpora neexistovala.

Jenže české hry, na rozdíl od filmů a nově také streamovacích služeb, do fondu nepřispívají a přinejmenším prozatím přispívat nebudou. A to může být znát. „Vhledem k tomu, že herní průmysl nebude odvádět žádný parafiskální poplatek, neboť takový nelze stanovit jako například u streamovacích platforem procentem předplatného, nebude mít žádného zástupce v představenstvu,“ vysvětluje pro CzechCrunch náměstek ministra kultury Michal Šašek, jenž má audiovizi ve své kompetenci.

Představenstvo bude mít patnáct členů, hlasuje při účasti aspoň osmi z nich většinově. Čtyři členové představenstva jsou předsedové jednotlivých rad (tedy včetně jednoho za hry a animace, což teoretická šance pro přímé zastoupení her je), zbytek jmenuje ministr. A do této jedenáctky se dostanou zástupci provozovatelů kin, filmové distribuce, producentů, televizního vysílání… Prostě povětšinou zástupci míst, z nichž do fondu proudí peníze z audiovizuálních poplatků.

To může být pro podporu herního průmyslu ne úplně skvělá zpráva. Fond totiž bude disponovat klidně i stovkami milionů korun a těžko si představit, že se platící členové budou chtít s videoherními kolegy (či spíš konkurenty?) snadno dělit. Pro rok 2023 operoval ještě jen filmový fond s rozpočtem pro podporu kinematografie 376,8 milionu korun, do budoucna se navíc přidají nové poplatky. „Výše prostředků bude ovlivněna nejen zpoplatněním zahraničních streamovacích platforem. Predikce počítá s navýšením odvodu od poplatníků o cca 150 milionů korun,“ říká Šašek.

mafia

Přečtěte si takéVláda schválila fond pro videohry. Co na to čeští vývojáři?Vláda schválila fond pro podporu českých her. Nakopnutí průmyslu, nebo dotační mafie? Vývojáři se neshodnou

Alespoň nějak videohry do fondu ale přece jen přispějí. Nový zákon specificky uvádí, že podpora pro videohry bude poskytována pouze formou investičních dotací s podílem na zisku. „To je zásadní rozdíl oproti ostatním selektivním podporám včetně animace. Tento rozdílný přístup opět souvisí s tím, že není možné získat do fondu žádný parafiskální poplatek z prodeje her,“ uvádí náměstek.

Těžko si navíc představit, že by podíl na zisku titulů, na které fond nejvíce míří, byl v kontextu třeba audiovizuálních poplatků včetně procent od Netflixu významný. „Fond by měl minimálně v úvodu primárně podporovat malá herní studia, kromě přímé podpory by měl pomoci rozvinout i ekosystém herního průmyslu podporou vzdělávacích aktivit, festivalů, konferencí a dalších akcí, jako to funguje u filmu,“ popisuje smysl fondu pro hry Pavel Barák z vývojářské asociace.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Legislativní a administrativní realita nového nastavení audiovizuálního fondu tak silně koriguje bláhové myšlenky či obavy z nevyčerpatelného penězovodu od státu do herního průmyslu. A i když její finální podoba bude nejspíš omezenější, než by si někteří vývojáři představovali, podporu videoher přinejmenším ve svých prohlášeních vnímá vláda vážně.

A to i kvůli tomu, že v Evropě je státní podpora herního průmyslu prakticky standardem. „Hry bývají součástí státních fondů pro podporu filmu a televize, v některých případech mají dokonce vlastní úřad. Často dochází k podpoře i prostřednictvím pobídkového systému. V českých podmínkách dosud žádná státní podpora videoher neexistovala, což domácím firmám v evropském kontextu snižuje konkurenceschopnost,“ uvádí Šašek.

„Audiovizuální trh se na celém světě zásadně proměňuje. Interaktivní média se poslední dobou emancipují jako informační nosiče do mnoha oblastí; stále častěji jsou také součástí umění a instalací. Výtvarné řešení her je v mnoha případech umělecky pojaté. Takzvané ‚serious games‘ mají přesah do problémů současného světa, jako je například klimatická krize nebo třeba politický radikalismus,“ uzavírá náměstek ministra kultury.