Miliardář Strnad jako král kuchyní: Když si koupíte piškoty nebo hořčici, nejspíš budou od něj
Tradiční pardubická společnost Kávoviny stojí za značkou hořčic Alba, ročně utrží 400 milionů a zaměstnává přes 100 lidí.
Zakladatel CE Industries Jaroslav Strnad
Jaroslav Strnad vyrostl na zbrojním byznysu, pak ale svou skupinu Czechoslovak Group předal synovi Michalovi a začal budovat průmyslový holding CE Industries, v němž se soustředí na strojírenství či energetiku. Bez větší pozornosti s ním ale pronikl i do potravinářství a tím i do ledniček a peněženek rodin celého Česka. V podstatě každý si totiž tu a tam koupí jeho hořčici, kakao, piškoty nebo prášek do pečiva.
Místem, kde tohle všechno vzniká, je pardubická firma Kávoviny, což je pokračovatelka tradičního závodu, kde se potraviny zpracovávají a vyrábějí už sto let. Strnad ji získal před dvěma lety spolu se severomoravskými společnostmi Kaumy a Heinz Food.
„Snažíme se to tady hlavně zmodernizovat a přinést zákazníkům výrobky s nejlepším poměrem ceny a kvality,“ říká původem slovenská manažerka Lea Striežencová, která dostala v rámci skupiny CE Industries překopání portfolia Kávovin na starost, takže operuje i z kanceláře přímo ve východočeském areálu.
Kávoviny po revoluci patřili rodině Bartošů, kteří sice převedli značky populární už před rokem 1989, jako je třeba čekanková náhrady kávy Melta, do nové éry, v posledních letech jim ale začal docházet dech – jak investiční, tak marketingový. Takže zatímco donedávna měly například hořčice Alba vlastní s.r.o., od ledna 2024 už je všechno zkoncentrované pod Kávoviny.
V loňském roce i navzdory hospodářské krizi společnost Kávoviny překonala v tržbách 400 milionů korun a celkem pro ni pracuje více než 100 zaměstnanců. Celá skupina CE Industries čítá přes 20 podniků a dává práci více než 2 500 lidí. Strnadovi patří k nejvlivnějším podnikatelským rodinám Česka, do jejich impéria kromě CE Industries patří i zbrojařský holding CSG, podle magazínu Forbes největší česká rodinná firma.
„Začali jsme i s tak tradičním produktem, jako je melta, pracovat tak, aby to odpovídalo dnešní době,“ ukazuje Striežencová, jak se marketingově otáčí klasický a ve své podstatě relativně nudný produkt. Že mu v Kávovinách po Strnadově převzetí dali nový, modernější obal a novou grafickou košilku, je detail, vedle toho ale přišli i s novou technologií pražení, aby mohli začít prodávat i frenchpress z melty, připravili kampaň, jak si vyrobit z melty frappé nebo velmi oblíbené tiramisu.
„Zatímco dřív byla melta symbolem náhražky za kávu, která buď nebyla, nebo byla drahá, teď ji pozicionujeme jinak. Pro řadu lidí je ve chvíli, kdy je in dbát o životosprávu, důležité mít možnost vychutnat si kávu, aniž by do sebe soukali kofein. A melta je chutná alternativa,“ krčí rameny Striežencová, která sama prý odpoledne už kávu nepije, protože má pak problémy usnout.