Miliardářem v 87 letech. V kuchyni začal vylepšovat karty na kontrolu čipů, dnes dodává Applu i Intelu

Převratné technologické společnosti nevznikají jen v garážích v Silicon Valley. Mohou vzniknout také v kuchyni malého italského města.

Giuseppe Crippa

Foto: Laila Pozzo

Giuseppe Crippa založil firmu Technoprobe a v 87 se stal miliardářem

V šedesáti letech přijal Giuseppe Crippa odstupné od společnosti, kde působil přes tři dekády. Představa pohodového důchodu se mu ale nezamlouvala, a tak se rozhodl založit svou vlastní firmu Technoprobe. Po 27 letech je z ní jeden ze dvou největších výrobců testovacích karet pro čipy na světě. Zásobuje jimi technologické giganty jako Intel, Apple, Samsung či Nvidii. Na začátku letošního roku Technoprobe oznámila vstup na milánskou burzu. Z Crippy se tak stal v 87 letech miliardář.

Při únorovém vstupu na burzu totiž byla společnost Technoprobe oceněna na 3,87 miliard dolarů. Velkému úspěchu původně malé rodinné firmy předcházel nápad, který se Giuseppe Crippa rozhodl uskutečnit v polovině devadesátých let.

Přemýšlel nad ním už během svého působení v STMicroelectronics, francouzsko-italské společnosti, která se věnuje výrobě polovodičů, v níž pracoval od svých 25 let. Našel tehdy na trhu skvělou příležitost – všechny testovací karty, jež používal jeho zaměstnavatel, pocházely z Ameriky. Pro výrobu polovodičů je přitom tento komponent naprosto zásadní.

Moderní polovodiče jsou totiž velmi složité, každý čip tak vyžaduje vlastní testovací kartu, tedy miniaturní, jehličkami posetou destičku, která hledá případné nedostatky. Masová produkce všech čipů může začít jedině tehdy, když projdou důkladnou kontrolou tímto zařízením.

Stefano Felici

Foto: Laila Pozzo

Stefano Felici, CEO společnosti Technoprobe

Až poté si mohou najít cestu do našich chytrých telefonů, počítačů a elektromobilů, protože je jisté, že z výroby vyjdou bez sebemenší chyby. Každá karta může přitom pojmout až 50 tisíc kovových jehliček, které se „usadí“ na čip a zjišťují, že vše funguje tak, jak má.

V době, kdy Crippa působil ve firmě STM, byly testovací karty poměrně nekvalitním spotřebním zbožím, které vyžadovalo časté opravy. „Strýček byl velmi vynalézavý. Když jste totiž tehdy potřebovali opravit testovací kartu, museli jste ji poslat až do Ameriky, což byl dvoutýdenní proces. Takže vymyslel, jak karty opravit přímo ve své kuchyni,“ řekl v rozhovoru pro americký Forbes Stefano Felici, CEO společnosti Technoprobe a Crippův synovec.

Z kuchyně do garáže

Po letech různých experimentů v kuchyni svého domu na italském venkově se Crippovi v roce 1993 podařilo společně s tehdy 19letým synem Cristianem postavit výrobnu na testovací karty. Po vzoru úspěšných příběhů ze Silicon Valley pro ni využili garáž, sklep a půdu.

Nakoupili mikroskopy a řezací stroje a společně s administrativní pomocí Crippovy ženy Mariarosy Lavelli se jim dařilo věci posouvat kupředu. Zaměstnali první dva pracovníky, kteří pro výrobu karet využívali všechen volný prostor v domě.

V roce 1995 přišel zlom v podobě Crippova definitivního ukončení kariéry ve společnosti STM. Crippa se rozhodl přijmout velkorysé odstupné, což mu umožnilo oficiálně založit společnost Technoprobe. Sídlo a výrobu v roce 1996 přemístil do nedalekého města Cernusco Lombardone, kde zaměstnával na začátku celkem 10 lidí.

K zaměstnancům se postupně přidal zbytek Crippovy rodiny: výše zmíněný synovec Stefano Felici s čerstvým vysokoškolským titulem v oboru elektrického inženýrství a také nejmladší syn Roberto, vystudovaný inženýr chemie.

Roky ve znamení růstu a inovací

A Technoprobe začala rychle růst. V roce 2001 expandovala do Francie, o tři roky později do Singapuru. V roce 2007 poslal Crippa svého synovce Stefana, aby v kalifornském San Jose otevřel první americkou pobočku. A v témže roce začala společnost vyvíjet menší, pokrokovější zařízení.

Mnoho let byla společnost STM jediným zákazníkem Technoprobe. Teprve v roce 2010 se podařilo získat další klienty, a to díky novým pobočkám na Tchaj-wanu a na Filipínách. Dalším důležitým mezníkem bylo získání investice 100 milionů dolarů, z nichž 40 milionů firma utratila za akvizici kalifornské společnosti Van Nuys, která pomocí 3D tisku vyráběla součástky pro testovací karty.

„Mohli jsme začít využívat novou technologii, díky čemuž jsme se posunuli zase o krok dál od našich konkurentů,“ uvedl Felici. V Technoprobe se tak pustili do vytváření ještě menších a efektivnějších výrobků, což byl vzhledem k Moorovu zákonu, nazvanému podle spoluzakladatele Intelu, nevyhnutelný vývoj.

Podle něj se totiž počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný obvod, zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí. To znamená, že geometrie čipů se s každým rokem scvrkává.

Dalším krokem ve vývoji polovodičů tak budou takzvané čiplety, tedy malé čipy naskládané jeden na druhém. Největší technologické firmy včetně AMD, Googlu, Intelu, Microsoftu či Samsungu vydaly společné prohlášení, že nová čipletová technologie bude standardizovaná pro nastupující generaci elektronických zařízení.

Sídlo Technoprobe

Foto: Laila Pozzo

Současné sídlo firmy Technoprobe

Technoprobe má tak další prostor k inovacím. Největším konkurentem italské rodinné společnosti je kalifornská firma FormFactor, se kterou se dělí o některé klienty – každý velký výrobce čipů totiž potřebuje jistý a diverzifikovaný přísun testovacích karet. „FormFactor vyrábí produkty, které těm našim mohou konkurovat. Ale rozdíl se někdy skrývá v malých detailech,“ řekl Felici.

V loňském roce se ale společnosti Technoprobe podařilo FormFactor překonat. Její příjmy totiž činily 446 milionů dolarů, zatímco FormFactor za prodej karet utržil 436 milionů dolarů.

Obě společnosti mají jisté, že v následujících letech bude poptávka po jejich produktech i nadále růst. Srovnatelných konkurentů je málo a čipy využívá stále více průmyslových odvětví, podle slov Feliciho zejména pak to automobilové. „Auta mají počítače a grafické karty. A všechny ty čipy potřebují testování. Což znamená víc práce pro nás.“

Sára Goldbergerová

Grafomanka, která má pořád hlad a v těle jí místo krve koluje ramen a káva černá jako bezměsíčná noc. Vyzná se ale také v realitách, miluje Japonsko, Blade Runnera a Nabokova.

Grafomanka, která má pořád hlad a v těle jí místo krve koluje ramen a káva černá jako bezměsíčná noc. Vyzná se ale také v realitách, miluje Japonsko, Blade Runnera a Nabokova.