Tradiční sociální sítě, jako je Facebook či Twitter, již nejsou tak žádaným zbožím. Stále více mileniálů totiž začíná vyhledávat mnohem méně konvenční způsoby, jak komunikovat se svým virtuálním okolím. Svědčí o tom například úspěch sítě TikTok, která je velice populární i v Česku. Zcela novou a velmi netradiční kapitolu ze světa sociálních sítí píše také český Poetizer. Síť, ve které se komunikuje ve verších, má již 100 tisíc uživatelů ze 120 zemí světa a jeden milion básní.

„Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. O lásce šeptal tichý mech; květoucí strom lhal lásky žel, svou lásku slavík růži pěl, růžinu jevil vonný vzdech.“ Asi každý zná verše, ve kterých Karel Hynek Mácha navždy uchoval příběh o Vilému, Hynkovi a Jarmile.  

Jak by ale tyto verše zněly, kdyby báseň vyšla o 184 let později? Na místo hrdličky by možná ku lásce zval Twitter a lásky žel by lhaly spíše příspěvky na Instagramu. Dost možná by celá lyrickoepická skladba ani nebyla zaznamenána na list papíru, ale stala by se součástí některého ze slam poetry výstupů či součástí české platformy Poetizer Lukáše a Johany Sedláčkových, kteří jejím prostřednictvím dokazují, že poezie rozhodně není mrtvý žánr.

O smrti veršů ještě v roce 2015 psal například The Washington Post. Ovšem o rok později se ukázalo, že tyto předpovědi byly mylné. Poezie začala být velice vyhledávanou komoditou, a to i u mladých generací. Básnické sbírky se opět začaly prodávat ve velkém, jen ve Velké Británii to bylo například přes milion výtisků, a trh začal rychle růst například i ve Spojených státech, kde se poezii momentálně věnuje přibližně 40 milionů osob.

Důvod? Za vzkříšením poezie zřejmě stojí sociální sítě. Ty vytvořily zcela nový prostor pro publikaci drobných kompozic, které se někdy staly i virální, čímž oslovovaly stále větší počty osob. Moderní básníky, známé jako instabásníky, lze najít především na Instagramu, ale také Facebooku i Twitteru. A chybět v našem výčtu samozřejmě nesmí ani český Poetizer, který se na osoby s básnickým střevem vyloženě soustředí.

„Básně si píšu od deseti let a moje láska k nim vedla k nápadu vytvořit Poetizer. Jsem nesmírně rád, že se tahle moje vášeň propojila s tak velkým zájmem o poezii a že se naše sociální síť těší takové oblibě,“ říká Lukáš Sedláček.

Za rok a půl se komunita uživatelů Poetizeru rozrostla na 100 tisíc členů, přičemž v dubnu minulého roku bylo uživatelů přibližně jen zhruba 40 tisíc. Vůbec největší nárůst od spuštění přišel za poslední měsíc, ve kterém přibylo 10 tisíc nových uživatelů.

Z původně fanouškovského projektu, na kterém dodnes nenajdeme žádné reklamy, se tak stává stále silnější platforma, jež se pomalu ale jistě chystá spustit svůj monetizační model. Jak bude vypadat, však Lukáš Sedláček prozatím nechce prozradit. Vše by mělo být spuštěno po dalším investičním kole, které bude probíhat během tohoto roku.

Komunitu uživatelů Poetizeru ve velkém tvoří nejen čeští, ale i zahraniční básníci. Vůbec nejvíce uživatelů platformy, hned 38 % pochází z USA, kam Poetizer ve velkém nastoupil v roce 2018. Dalších 12 % je z Indie, 9 % z České republiky, 8 % z Velké Británie a 4 % z Kanady. Celkově jsou ale na Poetizeru k dohledání básně ze 120 zemí světa a jejich počet překonává hranici jednoho milionu.

„Na konci roku 2018 jsme platformu uvedli v USA a od té doby se nám podařilo etablovat se na americkém trhu do takové míry, že převážná většina našich uživatelů jsou nyní Američané. To je pro nás skvělá zpráva, protože USA představují největší trh v oblasti nakladatelství na světě. Naše plány na monetizaci a další růst tak mají velice dobré vyhlídky,“ vysvětluje pro CzechCrunch Lukáš Sedláček.

Básně umí léčit

Poezie má své kořeny hluboko ve starověku a byla by škoda, kdybychom na ni zcela zanevřeli. Důvodem je i její schopnost hojit rány na lidské duši. Jak poezie působí na lidskou psychiku, dokazuje například studie, během které náhodný vzorek íránských studentek pocítil příznivý vliv poezie na snižování příznaků deprese, úzkosti a stresu.

Schopnosti poetoterapie se ale zkoumaly již dříve v řadě jiných studií. V letech 1994 až 1995 probíhala ve Velké Británii studie, jež zkoumala, jakým způsobem vlastně poezie psychice pomáhá. Celkem 42 % respondentů tehdy uvedlo, že na ně působí pozitivně rytmus a intenzita hlasitosti u předčítané poezie. Stejnému procentu z nich také pomohla identifikace s obsahem básní a 56 % dotázaných uvedlo přínos poezie v možnosti vyventilovat své emoce během tvorby vlastních básní.

„Je jasné, že se poezie v dnešní době stává aktuální nejen pro mladé, ale obecně pro všechny lidi. A stále víc se také ukazuje, že ti, kdo trpí úzkostmi, jsou rádi, když své stavy mohou sdílet s ostatními, což má na ně prokazatelně terapeutické účinky. Proto jsem přesvědčen, že poezie může být jedním z nástrojů, které nám v současné krizi pomohou zvýšit naši psychickou odolnost,“ dodává Sedláček.

Poezii bychom tedy z našeho života rozhodně vyhánět neměli. Některým z nás možná zhořkla kvůli tlaku učit se zpaměti řádky některých děl, mezi kterými nechyběl ani výše citovaný Máj, ovšem poezie má tisíc podob, mezi kterými si tu svou může nalézt opravdu každý.