Snad neexistuje kreativnější hra než Minecraft. Může být dětskou hříčkou na skládání kostiček. Simulátorem přežití v divočině. Tvůrčím nástrojem pro tvorbu kopií architektury skutečného světa. Pokročilí hráči jsou v něm schopní vytvořit automatizované stroje. A někteří uživatelé v Minecraftu dokonce programují. Nyní se tento kreativní kruh uzavřel až neuvěřitelným způsobem. V Minecraftu si zahrajete Minecraft.

Kdykoliv se objeví některý z úchvatných výtvorů přesahujících původní vizi Minecraftu – třeba když v něm fanoušci pomocí herních předmětů a programovací logiky vytvořili funkční kalkulačku –, v komentářích se okamžitě zjeví vtipálci, kteří hlásí, že „už brzy si v Minecraftu zahrajeme samotný Minecraft“. Teď se jejich předpovědi vyplnily. Hráč s přezdívkou Sammyuri se svými parťáky v Minecraftu vytvořil virtuální počítač schopný hrát Minecraft.

Jak je to možné? Minecraft je v jádru takové pískoviště. Většina hráčů v něm kostky skládá pro radost do podob domečků. Někdy tyto stavby dosáhnou úctyhodných rozměrů a podob, ale stále to je pouze pasivní stavebnice. Jenže Minecraft v sobě obsahuje i prvky, které zjednodušeně řečeno umožňují programovat. Obvykle to vypadá tak, že přehodíte páku, čímž spustíte nebo automatizujete nějakou herní činnost. Třeba otevírání dveří na dálku.

Toto přepínání páčkou mezi polohami „vypnuto a zapnuto“ jsou zjednodušeně řečeno nuly a jedničky, tedy základní stavební prvky kameny veškerého softwaru. Stejně jako při klasickém programování lze i v Minecraftu tyto konstrukce propojovat do stále komplexnějších podob. Jenže jestli je příkaz „když se stane A, pak udělej B“ napsaný programátorem, nebo vyjádřený propojenými kostičkami v prostředí hry, to už je výslednému programu jedno. A tím (milionkrát složitějším) výsledkem je tentokrát Minecraft v Minecraftu.

Uživatel Sammyuri tímto způsobem vytvořil virtuální počítač s obrazovkou, který je schopný spustit extrémně osekanou, ale plně hratelnou a věrnou virtuální kopii hry. Je sice jen dvoubarevná, ale zcela renderovaná v trojrozměrné grafice. Miniaturní svět má šestnáct druhů kostek, které lze těžit a přetvářet v klasickém „craftovacím“ rozhraní na dvaatřicet předmětů. Ty se tradičně ukládají do hráčova inventáře. A z natěžených kostek lze dále stavět. Prostě činnosti dobře známé z Minecraftu.

Co tento těžko uvěřitelný počin činí ještě impozantnějším, je skutečnost, že k tomu tvůrci v podstatě využili možnosti pouze základního titulu. Kreativních výtvorů, které přesahují schopnosti Minecraftu, je bezpočet. Obvykle si ale při tvorbě pomáhají nějakým dodatečným rozšířením možností hry nebo externím nástrojem. Minecraft v Minecraftu je ale postavený jen na tom, co nabízí původní hra. Znalci tuší, že to je materiál zvaný redstone, který pohání ony zmiňované logické a programovací funkce hry.

Jeden háček to ale má. „Ačkoliv vše lze spustit v základním Minecraftu, běželo by to s frekvencí jednoho snímku za několik dní,“ vysvětluje Sammyuri. Samotná stavba tedy skutečně je čistě minecraftovská, ale pro její rychlý provoz byla nutná pomoc specializovaného serveru. „Aby to bylo hratelné, použili jsme server k urychlení hry na více než desetitisícnásobek,“ dodává autor, jemuž pomáhali kolegové s přezdívkami Uwerta a StackDoubleflow. I samotné video je pak zrychlené ještě víc.

Parametry díla jsou 8 kilobajtů programové paměti, 256 bajtů RAM, grafická jednotka a 6 kilobajtů grafické paměti. To vše pohání dění na obrazovce s rozlišením 96 × 64 bodů. Samozřejmě nechybí ani procesor, který vychází ze Sammyuriho dřívější a neméně fascinující tvorby. Tento nadšenec už loni vytvořil projekt CHUNGUS 2, stroj s jednohertzovým procesorem, který je schopný spustit piškvorky, legendárního hada nebo třeba Tetris. V podobných kouscích není sám, on a podobní „minecraftoví programátoři“ se sdružují v komunitě Open Redstone.

O plejádě počinů, které Minecraft proměňují z kostičkové hříčky na neskutečně kreativní nástroj, už byla řeč. A myšlenka Minecraftu v Minecraftu se dočkala několika pokusů o zpracování, žádný však nešel do takto neuvěřitelné hloubky nebo k věci nepřistupoval tímto způsobem. Hráč Fundy například předloni velmi zjednodušeně řečeno do Minecraftu streamoval externí obsah.

Na rozdíl od Sammyuriho nespouštěl ve hře jinou (tedy vlastně stejnou…) hru na virtuálním počítači, ale pomocí speciálního serveru a programu zobrazoval prostřednictvím kostiček obsah svého displeje. Takže když v takto spuštěném Minecraftu zmenšil okno „promítaného“ Minecraftu, dostal se na pracovní plochu svého počítače a mohl si prostřednictvím Minecraftu pustit třeba video.

O něco blíž, ale přesto na míle vzdálený aktuálnímu veledílu byl paradoxně mnohem starší výtvor Hanse Lemursona. Ten v Minecraftu už před deseti lety vytvořil stroj na hraní jednoduché dvourozměrné hříčky s těžením kostiček. Minecraft jako takový to samozřejmě nebyl, sama o sobě byla tato digihra primitivní, ale princip jejího naprogramování ve hře jiné z ní činí stále impozantní dílo.

Kromě dechberoucích technických kreací je však Minecraft pomyslným plátnem i pro umělečtěji založené tvůrce. Nedávno v něm například jeden z fanoušků strávil měsíc stavbou virtuální variace známého obrazu Vincenta van Gogha Hvězdná noc. Nespokojil se však pouze s dvourozměrnou kopií plátna, ale dílo z roku 1889 proměnil v minecraftové dimenzi na trojrozměrný výtvor.

Zdánlivě jednoduchá, ale svými možnostmi extrémně komplexní hra navíc už v minulost několikrát překročila hranice mnoha dalších oborů. Stala se tak pódiem pro pořádání virtuálních koncertů, ale přesáhla i do serióznějších sfér. Hostí například svobodnou knihovnu cenzurovaných děl, ve Spojených státech se stal nástrojem pro vysvětlení prezidentských voleb budoucím voličům.

I pro tento snad nekonečný kreativní potenciál se od vydání první veřejné verze Minecraftu v roce 2009 prodalo 250 miliony prodaných kopií hry – žádná jiná v dějinách nemá víc. A i proto se před osmi lety rozhodl stůj co stůj získat Minecraft do svého portfolia samotný Microsoft. Za dílo nezávislého švédského studia Mojang tehdy zaplatil 2,5 miliardy dolarů.