Miniaturní jaderné elektrárny chystají kromě Rolls-Royce také Češi. Jedna by stačila pro milion domácností

Jaderná elektrárna Dukovany

Foto: L. Lehotský / Unsplash

Pod jménem Rolls-Royce si většina lidí představí luxusní auta, stejnou značku má ale i přední světový výrobce leteckých motorů. Druhá zmíněná firma chce nyní vyrábět i malé jaderné reaktory. Není ovšem jediná. Vývoj malých modulárních reaktorů podporuje i Česko. Zkoumá také možnosti jejich zapojení do elektrizační soustavy. Zatím jsou však stále hudbou budoucnosti.

Je to vlastně takový Temelín. Jen je mnohonásobně menší – jeho rozměry dosahují několika málo metrů. I tak jsou ale malé jaderné reaktory koncipované do tří set megawattů, což znamená, že zvládnou zajistit roční spotřebu energetické energie až pro milion domácností. Ve svých plánech s nimi počítá i Česko a pozorovat to lze na rozjetých projektech, které podporuje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) skrze Technologickou agenturu.

Je to například projekt Energy Well Centra výzkumu Řež, což je dceřinka Ústavu jaderného výzkumu Řež ze skupiny ČEZ. Vývoj malých energetických zásobníků jde i za mezinárodním projektem Allegro. „Tyto projekty by mohly být využity jak v Česku, tak v zahraničí. Kromě podpory vývoje chceme také zahájit širší diskuzi relevantních aktérů v dané oblasti,“ líčí pro CzechCrunch David Hluštík z MPO s tím, že pozornost vůči jaderným technologiím narůstá i z důvodu zvyšujících se cen elektrické energie a úsilí o snižování skleníkových plynů.

Výhoda energetických zásobníků je v tom, že jsou malé a modulární. K síti je lze nasazovat postupně – přesně tak, jak je zrovna potřeba. V momentě větší energetické poptávky je tak možné využít právě malý reaktor. Vhodné jsou i do míst, kam jinak energie nedosáhne. Mohou tak zásobovat například ostrovy, odříznuté oblasti mimo civilizaci nebo vojenské základny. Tady všude mohou poskytnout stabilní dodávku elektřiny i tepla.

rolls_roye_reaktor

Miniaturní reaktor Rolls-Royce SMR

Foto: Rolls-Royce

„Malé modulární reaktory zároveň představují možnost, jak splnit potřebu flexibilní výroby energie pro širší okruh uživatelů a aplikací. V jedno- či vícemodulovém zapojení nabízejí možnost kombinovat jadernou energii s alternativními zdroji energie včetně obnovitelných,“ líčí Hluštík. Další nezanedbatelnou výhodou je možnost skrze ně produkovat i zmíněné teplo, záleží na technologii. Je ale možné je využít i pro hybridní aplikace, třeba výrobu vodíku nebo odsolování vody.

„Hlavní výhodou je ale především rychlost výstavby, nižší počáteční investiční náklady a také snadnost výstavby, což se ovšem ještě musí prokázat v praxi. Projekt snese všechno. Dá se předpokládat také jednodušší provoz, větší diverzifikace zdrojů v elektrizační soustavě, optimalizace zdroje pro potřeby elektrické soustavy nebo dodávka tepla na menší vzdálenosti přímo ke spotřebiteli,“ popisuje Dušan Kobylka z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

Svět je o jeden malý reaktor dál

Další výhodu uvádí také Lenka Babická ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. A to jejich možnou masovou výrobu. Ovšem i v tomto případě je potřeba počkat na to, až projekty prověří čas. Minimálně ve světě by to ale nemuselo trvat tak dlouho. V praktickém provedení jsou podle Kobylky zatím nejdále v Rusku, kde již existuje malý plovoucí modulární reaktor Akademik Lomonosov.

Aktivní jsou ve výrobě malých zásobníků na energii i Spojené státy, Kanada nebo Velká Británie. Právě Britové se nedávno společně se soukromými investory rozhodli investovat do projektu patnácti modulárních reaktorů od společnosti Rolls-Royce, která ovšem s výrobcem drahých aut nemá kromě jména nic společného. Vláda na to poskytla 210 milionů liber (6,3 miliardy korun). Soukromý sektor pokryje 195 milionů liber, tedy asi 5,9 miliardy korun. I tady mají reaktory sehrát roli ve snižování emisí. Samotný Rolls-Royce pak počítá s tím, že do roku 2050 by se díky projektu mohlo vytvořit až čtyřicet tisíc pracovních míst.

V Česku se zatím pouze hovoří o přípravě možných lokalit. Co musí přijít na řadu jako první, je úprava legislativy. To vše by se mělo projevit v aktualizaci Státní energetické koncepce nebo Národního akčního plánu jaderné energetiky. „Komerční využití malých modulárních reaktorů však v Česku není reálné dříve než ve druhé polovině třicátých let, spíše pak ve čtyřicátých letech. Bude mimo jiné záviset i na vývoji zahraničních projektů. První zařízení se očekávají na konci let dvacátých,“ líčí Hluštík.

V mezičase usiluje ministerstvo průmyslu a obchodu o založení European SMR Partnership, tedy jakéhosi evropského společenství, které by se malými modulárními reaktory zabývalo napříč zeměmi. Jeho zárodek vznikl už na prvním workshopu Evropské komise letos v červnu. Spolupráce také probíhá na úrovni Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.