Minisérie o vrahovi Jeffreyi Dahmerovi má největší premiéru Netflixu. Vzbudila ale také vlnu kritiky

Minisérie Monstrum: Příběh Jeffreyho Dahmera o sérii brutálních vražd v USA mezi 70. a 90. léty v prvním týdnu překonala i korejský hit Hra na oliheň.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

monster-jeffrey-dahmer-netflix-evan-peters

Foto: Netflix

Evan Peters jako Jeffrey Dahmer v minisérii Monstrum: Příběh Jeffreyho Dahmera

Dokumenty, filmy, seriály nebo zkrátka informace o skutečných zločinech jsou nepopiratelně atraktivní, přirozeně nás totiž zajímá, co lidi k podobným činům vede. A zvlášť k těm nejhrůznějším. Proto je široce známé i jméno Američana Jeffreyho Dahmera, který mezi 70. a 90. léty zavraždil a brutálně znetvořil sedmnáct chlapců a mužů. Netflix o něm a jeho zločinech natočil minisérii, která teď dosáhla na jednu z největších premiér streamovací služby.

Monstrum: Příběh Jeffreyho Dahmera sleduje život vraha od útlého dětství s problémy v rodině a fascinací smrtí, přes dospívání v sociální izolaci až po sérii vražd. Tvůrce Ryan Murphy, stojící třeba za American Horror Story nebo Ratchedovou, přitom do hlavní role obsadil svého častého spolupracovníka Evana Peterse, který se už v minulosti vícekrát ukázal jako schopný, charismatický herec.

Kombinace námětu a zpracování si okamžitě získala pozornost milionového publika. Za první týden, tedy přesněji pět dnů, jeho sledováním na Netflixu diváci strávili 196,2 milionů hodin. Nebýt nedávné premiéry obrovsky očekávané čtvrté řady Stranger Things, byla by to nejvyšší týdenní sledovanost od Hry na oliheň z konce loňského roku.

Jak ovšem vysvětluje server Indiewire, Monstru se korejský globální hit, stejně jako všechny ostatní tituly Netflixu, podařilo dokonce překonat. Hra na oliheň totiž skutečně rekordně velké publikum zasáhla až ve svém druhém týdnu. Pro všechny ostatní seriály, jejichž týdenní sledovanost převyšuje Dahmera, pak platí, že se jedná minimálně o druhou řadu seriálu, který už měl oddané publikum.

Vzhledem k tomu už není příliš překvapivé, že se novinka v uplynulém týdnu dostala na první místo v 92 zemích po celém světě a ve většině z nich stanula na úplném vrcholu. To platí i pro Česko, kde Dahmer dominuje Netflixu i nyní. Sečteno a podtrženo, minisérii o známém sériovém vrahovi lze v určitém ohledu považovat za dosud největší televizní premiéru na streamovací službě.

Zatímco miliony lidí se zaujetím sledovaly poměrně věrně zpracované Dahmerovy činy, jiní varovali, aby se diváci nenechali strhnout jeho atraktivním vzezřením a nezapomněli na ty, kterým ublížil. Ostatně skutečný vrah, a mnoho jemu podobných, si po zatčení získali bizarní fanklub většinou mladých žen. Fanynky odsouzencům psaly dopisy, někdy s nimi dokonce navázali vztah.

K novince se vyjádřila také rodina jedné z obětí vraha. Eric Perry, bratranec Erolla Lindseyho, zavražděného v devatenácti letech v roce 1991, na Twitteru napsal: „Nikomu neříkám, na co se má dívat, vím, že true crime (žánr pořadů o skutečných zločinech – pozn. red.) je teď velké, ale pokud vás zajímají oběti, moji rodinu ten seriál naštval. „Znovu a znovu to obnovuje trauma – proč? Kolik filmů/seriálů/dokumentů potřebujeme?“

Dahmerův případ byl široce medializovaný takřka okamžitě po jeho zatčení v roce 1991 a v nadcházejících letech následovala série televizních dokumentů. Později přibývaly také fikční seriály či filmy a také knihy, sledující Dahmera samostatně, nebo jako jeden z příkladů psychologického profilu sériových vrahů. Seznam titulů o něm čítá téměř třicet položek. Monstrum se jistě zařadí mezi ty, které vyvolaly nejvíce zájmu.

„Když se moje sestřenice každých pár měsíců probudí s tím, že na ni čeká několik telefonátů a zpráv, ví, že vznikl další seriál o Dahmerovi. Je to kruté,“ dodal Perry. Kriticky se v eseji vydané serverem Insider vyjádřila také sestra Lindseyho, Rita Isbell. V osmé epizodě Monstra se objevuje věrné zpracování prohlášení oběti, které Isbell pronesla před soudem v roce 1992.

„Nikdy mě ohledně toho seriálu nekontaktovali. Myslím, že se nás Netflix měl zeptat na naše pocity ohledně jeho natočení, jestli nám to nevadí. Na nic se mě neptali,“ napsala sestra zavražděného. Jelikož soudní záznamy jsou ve veřejném vlastnictví, legálně Netflix nemá povinnost pozůstalé jakkoliv kontaktovat, ani jim platit.

Etika true crime žánru

Dahmer z těchto důvodů na internetu rozpoutal další rozsáhlou debatu nejen o tom, jak byla minisérie s charismatickým Evanem Petersem v hlavní roli zpracovaná, ale také o true crime žánru obecněji. Ten se prakticky nevyhnutelně pohybuje v šedé sféře morálky, protože zločiny, jakkoliv strašlivé, v zásadě nabízí publiku jako zábavu.

monster-jeffrey-dahmer-netflix-niecy-nash

Foto: Netflix

Niecy Nashová jako Dahmerova sousedka Glenda Clevelandová, která bez úspěchu opakovaně volala policii

Zločince pak bývá snadné i nezáměrně podat jako v jistém směru atraktivní figury, které jsou za svoje činy odměňovány zvýšenou pozorností. Na druhou stranu mohou true crime tituly edukovat publikum a poukazovat na různé problémy ve společnosti, policii nebo justici.

Tvůrci Monstra se už před premiérou snažili vysvětlit, že jejich cílem nebylo dávat mnoho prostoru Dahmerovi samotnému. Chtěli prý hlavně ukázat, jak homofobie (Dahmer byl gay a útočil jen na muže) nebo systémový rasismus několikrát zamezily tomu, aby byl nebezpečný vrah polapen a předešlo se jeho dalším hrůzným činům. Minisérie skutečně obsahuje mnoho scén s tímto vyzněním, v nichž policisté nejednají kvůli svým zjevným předpojatostem. Druhá polovina Monstra pak dává více prostoru pozůstalým.

Podle Rity Isbell to ale nejsou dostatečná odůvodnění. Ve vyjádření pro server Today řekla, že Netflix vydělává na tragédii jiných. Dodala také, že něco jiného by bylo, kdyby streamovací služba alespoň dala nějaké peníze rodinám obětí. „Kdyby jim ten seriál nějak pomohl, nepůsobilo by to tak hrubě a necitlivě,“ poznamenala.