Pokud by na Zemi mířil asteroid schopný zničit civilizaci, mnoho možností, jak tomu zabránit, vlastně neexistuje. Jestliže tedy nevěříte zápletce slavného filmu Armageddon, kde se skupině těžařů vysazených na povrch podaří explozí obří vesmírné těleso rozdělit na poloviny a ty jakoby zázrakem minou Zemi. Ale zpátky do reality. Jeden z prvních experimentů v oblasti planetární obrany právě v těchto dnech vrcholí pod dohledem americké NASA.

Jeho hlavním aktérem je družice zvaná DART, jejímž cílem není nic jiného, než se v pondělí 26. září v rychlosti 6,6 kilometrů za sekundu (téměř 24 tisíc kilometrů v hodině) roztříštit o asteroid zvaný Dimorfos. Toto 160 metrů dlouhé kosmické těleso vzdálené 11 milionů kilometrů od Země se svým nárazem pokusí vychýlit z jeho oběžné dráhy. Dimorfos obíhá kolem své mateřské – o něco málo větší – planetky Didymos. Menší ze dvou objektů v roce 2003 objevil český astronom Petr Pravec.

DART je takzvaný kinetický impaktor, tedy v podstatě půltunová družice opatřená raketovým motorem. Jeho cíl sice není na kolizní dráze se Zemí, ale kdyby byl, mohl by asteroid díky své velikosti vymazat z povrchu zemského například většinu Česka.

Protože sám bude při nárazu zničen, DART již ze svých útrob vypustil sesterskou družici LICIACube z dílny Italské vesmírné agentury. Ta bude mít za úkol náraz pozorovat ze vzdálenosti 55 kilometrů pomocí dvou kamer. Vyfotografuje jak samotný dopad, tak následný výron prachu i kamení a změří velikost změny dráhy.

Jak zásadně se podaří trasu asteroidu vychýlit, je otázkou. Aktuální doba orbitu Dimorfu kolem Didymu činí necelých dvanáct hodin. Nejmenší změna, kterou by vědci mohli ze Země pozorovat, je zpomalení orbitu o 73 sekund. Pokud by ale šlo vše podle plánu, mohlo by se povést zpomalení až o 10 minut. Svou optiku na místo zaměří i Hubbleův a Webbův vesmírný teleskop.

Vědci na zemi budou mezitím napjatě čekat na obrázky z dopadu, skutečný vliv srážky družice s vesmírným objektem na jeho dráhu bude ale možné vyhodnotit až za týdny nebo dokonce měsíce. Vedle měření LICIACube plánuje Evropská kosmická agentura v roce 2024 vyslat sondu Hera, která by měla podrobněji zaznamenat následky dopadu.