Místo do lavice kydat hnůj. V Česku začala fungovat škola, která studenty naučí hospodařit v praxi

Zájem o ekologické zemědělství stoupá a je to vidět i na tom, že na nový obor se přihlásilo šedesát lidí. Farmářská škola staví hlavně na praxi.

Eliška NováEliška Nová

farmarska-skola-3

Foto: Farmářská škola

Farmářská škola

0Zobrazit komentáře

Podojit kozu, kydat hnůj nebo zasadit zeleninu už dávno nepatří k základnímu vybavení člověka. A co teprve to ještě všechno dělat bez chemie. V Česku otevřela první vyšší odborná škola, která má své studenty připravit přesně na to. V lavicích Farmářské školy budou studenti sedět jen část školního roku, zbytek budou trávit na ekologických farmách.

Farmářská škola je jedinou odbornou vzdělávací institucí, která se zaměřuje jen na ekologické a biodynamické zemědělství. Založil ji ekologický zemědělec Jiří Prachař, a to proto, že sám podobné studium v Česku nenašel. Odešel za ním proto do zahraničí, kde se také inspiroval. Škola proto funguje na německém modelu, kde základ tvoří samotný um a praxe, nikoli biflování.

A tak zatímco v Česku musel ten, kdo se toužil naučit ekologicky hospodařit, navštěvovat buď vysokou školu, kde se navíc udržitelnému zemědělství věnuje jen část učiva, navíc spíš v teorii, nebo absolvovat kurz, v Německu si zájemci o studium zemědělského oboru musí nejdříve najít zkušeného farmáře, se kterým se domluví na praxi, a teprve pak můžou nastoupit do školy. Podobně ke studiu ekologického a biodynamického zemědělství přistupují také ve Francii nebo ve Švýcarsku.

Prachař chce v Česku zavést něco podobného. Teorii se proto bude věnovat jen dvacet procent výuky, praxi osmdesát. Vyšší odborná škola navázala spolupráci s více než čtyřiceti českými farmami, do výuky jsou zapojené i tři slovenské. Všechny dělají ekologické zemědělství. Studenti se sem přihlásí a budou tu moci nasát, jak taková farma funguje, naučit se různým zemědělským postupům, ale podívají se také na podnikovou ekonomii a strategii marketingu. „Student se vždy ideálně na rok – minimálně na jednu sezónu – stane plnohodnotným spolupracovníkem na ekologické farmě a postupně projde všemi jejími oblastmi,“ stojí na stránkách Farmářské školy.

farmarska-skola-2

Foto: Farmářská škola

Studenti stráví až osmdesát procent výuky praxí

Během práce na farmě by si pak student měl vést Farmářský deník, kam si bude zapisovat vše potřebné. Deníky jsou vytvořené na míru studiu, takže návodně upozorňují na to, čeho si všímat a co si poznamenat. Teorie se vyučuje v blocích vždy jednou za měsíc.

Cílem je, aby si absolvent následně mohl hned po studiu založit svoji vlastní ekologickou farmu. „Ze zapálených nadšenců do ekologického způsobu hospodaření chceme postupně vychovat profesionály, kteří budou schopni v tomto odvětví najít uplatnění a spolupodílet se na jeho zachování i dalším rozvoji. Chceme podporovat mladé zemědělce, aby posléze zakládali vlastní farmy a přispívali tak k obnově zdravého hospodaření, zdravé krajiny i života na venkově,“ uvádí Prachař, který se stal ředitelem nové školy.

Škola vychází mimo jiné i z toho, že zájem o ekologické hospodaření v Česku poroste. V současné době je v tuzemsku takzvaně v biu patnáct procent celkové výměry, což je evropský standard. Zároveň ale také v zemědělství obecně platí, že je nedostatek farmářů a sezónních pracovníků.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zájem o ekologické farmaření hned na začátku předčil očekávání. Přihlásilo se šedesát lidí, přes přijímací řízení jich ke studiu postoupilo padesát, z toho je 34 žen a 16 mužů. Zajímavostí je, že většina je starších 26 let. „Většina přijatých studentů už se zemědělstvím větší či menší zkušenost má. Zároveň jim nechybí zápal dělat věci jinak a lépe. A ani touha objevovat svou vlastní cestu v ekologickém zemědělství,“ říká Prachař.

Vzniku Farmářské školy pomohla Asociace místních potravinových iniciativ a také Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze. Tím získal nový obor nejen místo pro výuku, ale i pedagogy. „Jedním z našich cílů je vzdělávání a předávání aktuálních poznatků do praxe. Věříme, že i díky tomu bude zájem o tento typ školy i ekologické zemědělství stoupat,“ míní ředitel Výzkumného ústavu rostlinné výroby Mikuláš Madaras.

Studium na novém oboru bude trvat tři roky, škola zavádí denní, kombinované a dálkové, přičemž to první je zdarma.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

V Jablonci poprvé otevřela škola vybudovaná miliardářem Dědkem. Děti se zde budou učit i robotiku

Dalibor Dědek chce v dětech vzbudit vášeň pro techniku již v útlém věku. Pomoci k tomu má investice do nové budovy Svobodné základní školy za 190 milionů korun.

dedek

Foto: Archiv Dalibora Dědka

Majitel Jablotronu Dalibor Dědek

0Zobrazit komentáře

Jméno Dalibora Dědka je spojeno nejen se společností Jablotron, ale také s řadou charitativních projektů. Právě dnes se žákům poprvé otevřela nová budova Svobodné základní školy, která stojí na místě, kde dříve sídlila Bižuterie v Jablonci nad Nisou. Nákladnou rekonstrukci objektu ve výši 190 milionů korun financoval Dědkův Jablotron, který nyní pracuje i na výstavbě nové ortopedické kliniky v Liberci.

Pozemek s fabrikou, v níž se vyrábělo zboží, pro které je Jablonec vyhlášený po celém světě, má Jablotron ve svém vlastnictví již delší dobu. Sousedí totiž s provozy podniku, který se od 90. let zabývá výrobou především zabezpečovacích a komunikačních systémů. Dalibor Dědek se však kromě byznysu věnuje také mecenášství. Odstartoval například iniciativu na podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem. A právě snaha činit veřejné dobro je důvodem, proč se část bývalé továrny stala novým domovem Svobodné základní školy v Jablonci.

Tato instituce až doposud sídlila v provizorních prostorách, od dnešního dne však začne výuka probíhat v jednom z objektů někdejší fabriky, který si prošel kompletní rekonstrukcí, jejíž realizace měla vyjít na 190 milionů korun. Pro Dědka se jedná o splněný sen. Jak totiž řekl v rozhovoru pro SZ Byznys, již dlouho přemýšlel o škole, díky které by měl Jablotron technické specialisty.

Uvažoval proto o zřízení technického lycea, nakonec se však dopátral toho, že problém nedostatku specialistů v regionu začíná již na základních školách. Technických škol je v okolí dostatek, zájem o ně je však mezi studenty malý. „Mám pocit, že základnímu školství se daří žáky tak vyděsit matematikou a fyzikou, že na technické školy nechtějí. Proto jsem chtěl udělat něco už na začátku vzdělávání, aby děti měly matematiku, fyziku a technické předměty rády,“ řekl pro SZ Byznys.

jablonecka-sola1

Foto: Venclovský Architekti

Vizualizace budovy Svobodné základní školy v Jablonci

Důvod, proč Dědek vložil své naděje právě do Svobodné základní školy v Jablonci, pramení z již existujícího spojení mezi touto vzdělávací institucí, Jablotronem i samotnou rodinou Dalibora Dědka. I přesto, že se škola od 90. let, kdy byla založena, vypracovala na renomovanou instituci, nabízela pouze vzdělání prvního stupně. Před třemi lety však začal Dědek spolupracovat s ředitelkou školy Dagmar Sacherovou na rozšíření vzdělání i na druhý stupeň. Výuka ovšem probíhala v prostorách, které tomuto účelu příliš nevyhovovaly.

To se však nyní mění a žákům spolu s učiteli se otevírá zázemí, které pojme až 200 dětí. Jak již z názvu instituce vyplývá, od klasické základní školy se v některých ohledech odlišuje. Svoboda a její hodnota hraje ve výuce velmi důležitou roli. Škola se však liší i v dalších detailech. Každý ročník má pouze jednu třídu s přibližně dvacítkou žáků a i kantoři jsou vybíráni tak, aby předávali žákům znalosti formou, která děti co nejvíce obohatí a zároveň bude zábavná.

Dalibor Dědek (66)

  • Majitel skupiny technologických firem Jablotron Group a.s.
  • V roce 2016 odešel do částečné penze, ze které se však musel v minulém roce vrátit a opět převzít otěže Jablotronu coby jediný vlastník.
  • V minulém roce prohlásil, že Jablotron nikdy neprodá.
  • Kromě podnikatelských aktivit se věnuje také mecenášství. Pečuje o přirozenou tvář Jizerských hor, založil domov důchodců i noclehárnu pro bezdomovce a podporuje Nadační fond Neuron.
  • Nyní financoval přeměnu bývalé budovy původní Bižuterie na školní budovu pro 200 žáků.
  • Jeho jmění je odhadováno na 7,7 miliardy korun.

Například jako učitel matematiky a fyziky, tedy stěžejních předmětů pro následnou specializaci v technice, bude na škole působit bývalý zaměstnanec Jablotronu. Právě kvalitu učitelů Dědek označuje za jeden z nejdůležitějších elementů, s nimiž stojí a padá kvalita školství.

V nové škole, na níž vychází školné na 25 tisíc korun ročně, budou mít pedagogové i žáci k dispozici moderně zařízené učebny, mezi kterými budou i prostory vybavené pro výuku robotiky, truhlářské a hudební dílny či žákovské kuchyně. A zajímavým prvkem je i využití faktu, že škola sousedí s vedlejším domovem důchodců, na který nechal Jablotron přeměnit jinou bývalou budovu závodu na výrobu bižuterie. Škola má v plánu s domovem důchodců vytvořit sdílenou zahradu, ve které se budou moci setkávat generace a vzájemně se obohacovat.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

K dalším mecenášským aktivitám Dalibora Dědka spojeným s vědou a vzděláváním patří podpora Nadačního fondu Neuron. Dědek také dlouhodobě pečuje o tvář Jizerských hor, když skoupil některé tamní louky, aby zabránil zástavbě. Dnes jsou na nich provozovány pouze zimní běžkařské tratě. Zároveň koupil, nechal opravit a otevřel turistům Prezidentskou chatu, která je jednou z nejstarších turistických chat v Jizerkách.

Mimo to se také zaměřuje na podporu zdravotnictví prostřednictvím finančních darů okolním nemocnicím a nyní také projektem nové ortopedické kliniky v Liberci, díky které by ve městě pod Ještědem měla vzniknout zcela nová instituce nabízející komplexní služby v oblasti ortopedické léčby. Za tímto účelem již měla být zakoupena budova, nyní se projektuje samotná klinika.