Podojit kozu, kydat hnůj nebo zasadit zeleninu už dávno nepatří k základnímu vybavení člověka. A co teprve to ještě všechno dělat bez chemie. V Česku otevřela první vyšší odborná škola, která má své studenty připravit přesně na to. V lavicích Farmářské školy budou studenti sedět jen část školního roku, zbytek budou trávit na ekologických farmách.

Farmářská škola je jedinou odbornou vzdělávací institucí, která se zaměřuje jen na ekologické a biodynamické zemědělství. Založil ji ekologický zemědělec Jiří Prachař, a to proto, že sám podobné studium v Česku nenašel. Odešel za ním proto do zahraničí, kde se také inspiroval. Škola proto funguje na německém modelu, kde základ tvoří samotný um a praxe, nikoli biflování.

A tak zatímco v Česku musel ten, kdo se toužil naučit ekologicky hospodařit, navštěvovat buď vysokou školu, kde se navíc udržitelnému zemědělství věnuje jen část učiva, navíc spíš v teorii, nebo absolvovat kurz, v Německu si zájemci o studium zemědělského oboru musí nejdříve najít zkušeného farmáře, se kterým se domluví na praxi, a teprve pak můžou nastoupit do školy. Podobně ke studiu ekologického a biodynamického zemědělství přistupují také ve Francii nebo ve Švýcarsku.

Prachař chce v Česku zavést něco podobného. Teorii se proto bude věnovat jen dvacet procent výuky, praxi osmdesát. Vyšší odborná škola navázala spolupráci s více než čtyřiceti českými farmami, do výuky jsou zapojené i tři slovenské. Všechny dělají ekologické zemědělství. Studenti se sem přihlásí a budou tu moci nasát, jak taková farma funguje, naučit se různým zemědělským postupům, ale podívají se také na podnikovou ekonomii a strategii marketingu. „Student se vždy ideálně na rok – minimálně na jednu sezónu – stane plnohodnotným spolupracovníkem na ekologické farmě a postupně projde všemi jejími oblastmi,“ stojí na stránkách Farmářské školy.

Foto: Farmářská škola

Studenti stráví až osmdesát procent výuky praxí

Během práce na farmě by si pak student měl vést Farmářský deník, kam si bude zapisovat vše potřebné. Deníky jsou vytvořené na míru studiu, takže návodně upozorňují na to, čeho si všímat a co si poznamenat. Teorie se vyučuje v blocích vždy jednou za měsíc.

Cílem je, aby si absolvent následně mohl hned po studiu založit svoji vlastní ekologickou farmu. „Ze zapálených nadšenců do ekologického způsobu hospodaření chceme postupně vychovat profesionály, kteří budou schopni v tomto odvětví najít uplatnění a spolupodílet se na jeho zachování i dalším rozvoji. Chceme podporovat mladé zemědělce, aby posléze zakládali vlastní farmy a přispívali tak k obnově zdravého hospodaření, zdravé krajiny i života na venkově,“ uvádí Prachař, který se stal ředitelem nové školy.

Škola vychází mimo jiné i z toho, že zájem o ekologické hospodaření v Česku poroste. V současné době je v tuzemsku takzvaně v biu patnáct procent celkové výměry, což je evropský standard. Zároveň ale také v zemědělství obecně platí, že je nedostatek farmářů a sezónních pracovníků.

Zájem o ekologické farmaření hned na začátku předčil očekávání. Přihlásilo se šedesát lidí, přes přijímací řízení jich ke studiu postoupilo padesát, z toho je 34 žen a 16 mužů. Zajímavostí je, že většina je starších 26 let. „Většina přijatých studentů už se zemědělstvím větší či menší zkušenost má. Zároveň jim nechybí zápal dělat věci jinak a lépe. A ani touha objevovat svou vlastní cestu v ekologickém zemědělství,“ říká Prachař.

Vzniku Farmářské školy pomohla Asociace místních potravinových iniciativ a také Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze. Tím získal nový obor nejen místo pro výuku, ale i pedagogy. „Jedním z našich cílů je vzdělávání a předávání aktuálních poznatků do praxe. Věříme, že i díky tomu bude zájem o tento typ školy i ekologické zemědělství stoupat,“ míní ředitel Výzkumného ústavu rostlinné výroby Mikuláš Madaras.

Studium na novém oboru bude trvat tři roky, škola zavádí denní, kombinované a dálkové, přičemž to první je zdarma.