Vrstvou po vrstvě se architekti snažili proniknout až na tu původní. Sami říkají, že jejich záměrem bylo v domě znovuobjevit jeho paměť. Původních vrstev ale prý mnoho nebylo, a tak se mísí s těmi novými tak, aby jedno s druhým splývalo. Výsledkem je krásný dům v Kutné Hoře. Náklady na jeho proměnu se vyšplhaly na deset a půl milionu korun.

Uliční čáru v místě kdysi tvořila jiná zástavba, původní středověký dům ale shořel a jeho nástupce je z konce devatenáctého století. Podobně jako jiné domy prošel v sedmdesátých letech minulého století rekonstrukcí, která ho změnila k nepoznání. Nikoli v dobrém. Studio Byró architekti se proto rozhodlo vrátit čas. Tedy alespoň částečně.

„Hranici mezi novým a starým jsme se snažili spíše znejišťovat, než aby na ni bylo upozorňováno,“ popisují architekti s tím, že nové zásahy slouží hlavně k propojení domu jako celku. Jednotlivé místnosti tak dostaly různá okna či otvory. Vedle kamen v obýváku je okno směrem do chodby, dominantou kuchyně je zase kulaté okno, jsou tu luxfery a všemu vévodí odhalený strop ve světlíku. Jednak se odsud dá koukat přímo na nebe, jednak díky tomu dům pustil do svých útrob světlo.

Foto: Alex Shoots Buildings

+11

„Dům, který je určen k životu rodiny se třemi dětmi, díky tomu lépe komunikuje, jednotlivé místnosti se navzájem otevírají a prolínají. Atmosféry a světelné nálady se vrství napříč objektem a přinášejí domu proměnlivou a pestrou škálu vjemů,“ uvádí studio Byró.

Některá okna nesměřují ven, ale do samotného domu, většinou k točitému schodišti. Zatímco mezi přízemím a patrem je schodiště původní kamenné, mezi patrem a podkrovím je ocelové, jednotlivé stupně jsou tak propustné a díky tomu i nositeli světla pro patro níž.

Dům akcentuje zelenkavá barva, která je vidět nejen na fasádě z ulice, ale také v samotném interiéru. Architekti pro rodinu navrhli i většinu nábytku. Vybrány byly tlumené odstíny kombinované s výraznějšími prvky. Uvnitř je použitá ocel, a to na vnitřním i venkovním schodišti a také na terase, v koupelně je betonová stěrka a samozřejmě obklady a dlažba. Okna, podlahy nebo dveře jsou dřevěné, je tu také pohledový beton použitý na lavicích či pracovních deskách.

Rodina obývá v domě tři patra a sklep, ten jediný zůstal rekonstrukcí nedotčený. V přízemí je prostorná hala, na ní navazuje denní dětská herna se samostatnou koupelnou. Směrem do dvora je orientovaná technická místnost, prádelna a výtvarná dílna. V patře se nachází obývací pokoj s kuchyní, ložnice rodičů se samostatnou koupelnou a pracovna. Podkroví obývají děti, a to v klučičím a holčičím pokoji, a je tu ještě jedna koupelna s toaletou. Kutnohorský dům má vlastní dvorek a zahradu, které jsou přístupné ze suterénu i přes novou terasu z hlavního obytného prostoru v patře. I ty prošly obnovou.

Rekonstrukce domu uspěla letos v květnu v soutěži Interiér roku, ve které se stala absolutním vítězem. „Dům v Kutné Hoře je typem rekonstrukce, která vás nebouchne do očí pohledem na jednu jedinou místnost vhodnou na obálky časopisů, ale který si musíte projít postupně a vnímat celkový koncept, návaznost prostor, práci se světlem, použité materiály nebo struktury. Je to přesně ten pečlivě promyšlený dům, kam byste asi chtěli vstoupit, odložit si kartáček v koupelně a okamžitě tam začít bydlet,“ uvedl zakladatel a ředitel soutěže Petr Tschakert.