Je to areál o rozloze sto tisíc metrů čtverečních, na kterých se ještě před pár lety pásla prasata. A před nimi? Před nimi se v Letech u Písku odehrávaly hrůzy holokaustu. Po třech desítkách let, kdy se řeší, že by mělo dojít k nápravě křivdy, se otevírá památník. Ten připomíná ty, kdo tu zahynuli. Veřejnost ho bude moci navštěvovat od 12. května.

Pár kilometrů od přehrady Orlík, kousek od Mirovic, se kdysi rozkládal koncentrační tábor pro Romy. Dlouhé roky ho připomínal jen malý pomník, který zde po revoluci odhalil Václav Havel. Na převážné části někdejšího nacistického tábora se ale od sedmdesátých let nacházel prasečák. Byl tu donedávna. Stát ho odkoupil v roce 2018 za 450 milionů korun od společnosti Agpi, která tu měla třináct hal, v každé třináct tisíc prasat.

I proto se už vepřín do místa vpil. Po jedné z hal zůstaly zbytky, které se nyní staly součástí památníku. Kromě toho tu také vzniklo návštěvnické centrum, kde je popsána historie celého místa od předválečného období až po dlouhé revoluční diskuze nad tím, že by se měl odstranit. Součástí prohlídky jsou výpovědi pamětníků v audiovizuální podobě, archivní materiály, rodinné fotografie i archeologické nálezy.

Foto: Jan Sulzer a Terra Florida

+2

Autory památníku Jana Sulzera a Terra Florida doplnilo studio Stempel&Tesař, kteří navrhli návštěvnické centrum. Vnitřní expozici doplňuje Stezka paměti, půlkilometrový kruh s třinácti sty paprsky. Jsou od sebe vzdáleny třicet centimetrů a na konci každého z nich je jedno jméno. Znak lidí, kteří táborem prošli. Cesta vede až na nouzové pohřebiště, kde byl vztyčen kříž. Na konci stezky je také kruh Katarzis, tady budou moci návštěvníci nechat vzkaz.

Zbytek místa má postupně zarůst lesem složeným z listnáčů a jehličnanů, který má být metaforou pro společenství Romů a vyjádřit nepřítomnost těch, kdo nepřežili. „Celý návrh je postavený na symbolice. Naším základním kompozičním prvkem je les, jeho vnitřní prostor, jeho hrana a volná oblast, kterou díky ní utváří,“ popsal architekt Jan Sulzer.

Datum otevření Památníku holokaustu Romů a Sintů, jak zní oficiální název, není vybrané náhodně. Každoročně tu ve stejnou dobu probíhá pieta. A tak zatímco památník se pro veřejnost otevře 12. května, slavnostní otevření už se odehrálo. Přihlíželi mu hlavní představitelé Česka, včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy. „Musíme si přiznat, že všechno trvalo příliš dlouho. Památník zde měl stát mnohem dříve,“ uvedl Fiala.

Koncentračním táborem v Letech u Písku prošlo od srpna 1942 do května 1943 přes třináct set lidí. Víc než čtvrtina nepřežila, většina mladších čtrnácti let. Přes pět set lidí skončilo v Osvětimi. Oběti jsou pochovány na letském hřbitově a také na hřbitově v Mirovicích. Lety každopádně nebyly jediné, stejnou roli měl i tábor v Hodoníně u Kunštátu. Místa spolu sdílela nejen holokaust, ale i jeho přehlížení. V Letech to byl vepřín, v Hodoníně u Kunštátu stálo rekreační zařízení. „Když před zlem budeme zavírat oči, zlo nezmizí. Zlo nemůžeme omlouvat, proti zlu je potřeba bojovat,“ řekl na slavnostním otevření v Letech ministr zahraničí Jan Lipavský.

Památník stál 102 milionů korun, peníze na něj poskytlo mimo jiné ministerstvo kultury či německé velvyslanectví v Praze. Muzeum romské kultury, které ho vybudovalo, využilo také granty z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. „Památník má návštěvníkům sdělit, že Romové se stali oběťmi holokaustu v době druhé světové války a že tato genocida probíhala z důvodů rasových, biologických. To stále mnozí v naší společnosti odmítají přijmout,“ sdělila ředitelka brněnského Muzea romské kultury Jana Horváthová.