Místo tradera vyměnil za bakterie a kvasinky. Teď s Magu spouští velkovýrobu kombuchy a míří na 60 tisíc lahví měsíčně

Iva BrejlováIva Brejlová

marek-siwy-boxed-maguStory

Foto: Magu

Marek Siwy a kombucha. Základní kameny společnosti Magu

0Zobrazit komentáře

Jeho první setkání s kombuchou bylo v dětství z donucení a vzpomínky na ni má spojené s odporem. Podruhé na tento nápoj narazil ve Spojených státech, když v zemi žil. Tam naopak kombucha všem chutnala, pili ji pro údajné zdraví prospěšné účinky, a navíc šlo o „trendovku“. Marek Siwy se proto rozhodl, že chce, aby se na speciální drink díval úplně stejně i český trh. A pak i celá Evropa.

Neberme jeho slova nadneseně. Aby Marek Siwy založil firmu vyrábějící kombuchu a dostal ji do světa, odešel z lukrativní pozice tradera, kde zpracovával obchody pro velké světové banky. Jenže čísla už napovídají, že se mu výměna předchozí činnosti za práci na značce s názvem Magu vyplatila.

Dohromady do svého snu investoval zhruba osm milionů korun, a to ještě předtím, než dal peníze do nové výrobní linky. Ta byla vzhledem k poptávce nevyhnutelná, právě se finišuje a ke spuštění má dojít v létě. Do konce roku by Siwy chtěl, aby díky ní prodával každý měsíc 60 tisíc lahví svého Magu. Teoreticky by se však mohl dostat až na 250 tisíc.

Jestli je v Česku až takový zájem – nebo spíš jestli ho dokáže dosáhnout prodejem jen přes svůj web, jak to dosud dělá –, to zatím neví. Jeho kombucha má ale zřetelně rostoucí tendenci. Od začátku ostrého provozu firmy loni v září prodal již přes 130 tisíc lahví, přičemž v posledních měsících to bylo kolem 35 tisíc. A pokud je to někdy méně, tak hlavně proto, že schválně neposílá peníze do marketingu. Nemá totiž co prodávat. Magu dlouho dozrává.

marek-siwy-s-kombuchou

Foto: Magu

Marek Siwy vylil tisíce litrů, než se mu podařilo přijít s tou správnou variantou nápoje

„Vím, že to zní velikášsky. Máme v hlavě ty nejvyšší cíle a myslím, že to je to, co nás žene dál. V této chvíli to není tak světoborné. Ale může být,“ říká Siwy. Věří totiž, že jeho kombucha se od těch jiných v Evropě významně odlišuje: je založená na mikrobiologické kultivaci kolonie bakterií a kvasinek, které jsou v konečném důsledku probiotické.

To vyžaduje takové postupy, které mu dosavadní fungující linky odmítly vyrábět, a tak si musel metodou pokus–omyl sestavit vlastní. V nepovedených várkách už vylil tisíce litrů, ale teď už si je jistý. Proto nastal smělý přesun k velkovýrobě. I bez ní se ale Magu dostalo na tržby ve výši až čtyři miliony korun v těch nejúspěšnějších měsících.

Pokud nenastanou komplikace, Siwy očekává, že do konce roku by mohly celkové tržby vystoupat na 40 milionů. Kromě toho už stihl odmítnout nabídku na odkup minoritního podílu za miliony eur od jednoho z největších evropských potravinářských koncernů i podobný návrh od investorské skupiny. Zatím prý totiž není ten správný čas.

Nejdřív pochopit podstatu, pak vytvářet produkt

Marek Siwy si všechno rád propočítá. Když žil ve Spojených státech, jeho otec si přál, aby se profesionálně věnoval golfu. A i díky výsledkům v něm se dostal na vysokou školu. Místo kariéry profesionálního sportovce se ale nakonec raději zaměřil na samotné studium. „Nikdy jsem nebyl až tak dobrý, abych mohl hrát profesionálně. Ale dalo mi to určitý pohled na svět,“ líčí.

Postupně studoval finance v Los Angeles, kde si okamžitě tamní verzi kombuchy zamiloval, ale jako o svém podnikání o ní ještě nepřemýšlel. To přišlo až po letech práce v institucích jako je Saxo Bank, Roklen, Wood & Company nebo po pozici institucionálního tradera, kdy měl svěřený kapitál, který pro velké banky investoval.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Tehdy narazil na zvláštní statistiku. Trh s kombuchou ve Spojených státech rostl rychleji než v dobách svého největšího rozmachu energetický drink Red Bull. „A já ten produkt v Česku vůbec neviděl. Začal jsem o tom číst a ze dne na den jsem si řekl, že to je něco, co bych chtěl dělat,“ popisuje.

Jenže to by nebylo v duchu jeho analytického přístupu, aby si nejdřív téma řádně nenastudoval. Samostudium mu zabralo rok. Ostatně říká, že to byl skok do neznáma – školu i praxi měl úplně jinou. Po přečtení všech dostupných studií o fermentaci potravin i mikrobiologii se do toho pustil.

I proto nešlo o garážový styl podnikání, jak by se na první pohled mohlo zdát. Siwy sice začínal s prvními pokusy u své babičky v kuchyni, ale toto období trvalo asi měsíc. Hned nato si pronajal výrobní potravinářské prostory. Konzultoval s různými ústavy i vysokými školami, laboratorně si nálevy nechával testovat.

Ten nápoj se vyrábí dva tisíce let z nějakého důvodu.“

Následně začal spolupracovat s mikrobioložkou, řešili spolu kultivaci bakterií a makrobiotik. I díky tomu může říct, že neprodává limonádu, jak podle něj jiné kombuchy v Evropě mnohdy dopadnou. „Ten nápoj se vyrábí dva tisíce let z nějakého důvodu. Nechutná a nevypadá dobře, ale babičky ho nutily děti pít. Přesto většina společnosti nevěděla, proč to tak je. Já jsem chtěl pochopit podstatu a až pak vytvářet produkt,“ popisuje.

Kombucha je známá především jako houba (což není, jde o zmíněnou symbiotickou kolonii bakterií a kvasinek) a tradičně jako nápoj, který se dá vyrobit doma. Zdravotní účinky vědci stále zkoumají, každopádně u nich ale záleží na způsobu výroby a ten domácí může zapříčinit kontaminaci nežádoucími mikroorganismy.

I při profesionální výrobě však může být množství prospěšných látek prostě příliš nízké na nějaké změny v organismu. Zakladatel Magu dodává, že jinde se tyto potenciálně užitečné prvky zabijí třeba pasterací. Nicméně si je jistý, že jeho produkt pozitivní zdravotní účinky přináší.

Může po otevření explodovat. Nebo vás opít

Když jsme se při videohovoru bavili, Siwy kolem monitoru neměl velký prostor pro manévrování. Dveře ven byly prakticky pokračováním jeho pracovního místa, občas si ověřil informaci kývnutím někam doleva, kde šlo tušit dalšího člověka. „Teď tu sedíme v pěti lidech, máme asi 35 metrů čtverečních a to je naše zázemí. V nových prostorách to bude asi 150 metrů jen pro kanceláře,“ těšil se tehdy.

Do větších prostor se od té doby 15 pracovníků Magu stačilo přestěhovat, ale kanceláře jsou to nejmenší. Nové místo je určené především pro zmiňovanou velkovýrobu: rovnou 1 400 metrů čtverečních. Dosud Magu muselo stačit metrů 300. Přitom nápoje mají, jak Siwy říká, až nevídanou péči: „Stáčíme ruční výrobou. Nápojáři se nám vysmáli, že tak to fungovat nemůže. Očividně může,“ uvádí.

V chlazené části je zatím firma schopná skladovat 12 tisíc lahví, které se pořád protáčejí. Celá výroba se přitom počítá na zhruba šest týdnů. První dva zabere kultivace kultur ve sterilním prostředí, další tři až čtyři fermentace v přesně daném poměru čajů, zhruba den trvá dochucování a po zalahvování každý kus ještě minimálně týden zraje. Právě proto zákazníkům jako výsledek přijde vskutku nápoj s příběhem.

kultura-kombuchy-magu

Foto: Magu

Kultura, ze které se vytváří kombucha Magu, má houbovitou konzistenci

Například aktuální várka je „výrazně bublavá, řízná a sladkokyselá se zvýšenou koncentrací kyseliny glukoronové a probiotických bakterií Bacillus Coagulans MTCC 5856 a S. Boulardi (> 109 CFU).“ Ovšem ani po zakoupení se zmíněné procesy nezastaví. Prvním krokem je nenechávat nápoj mimo lednici. „Pokud by tomu tak nebylo, mohlo by se stát, že Magu po otevření vybouchne. To se někdy dělo u počátečních klientů,“ vysvětluje Siwy. 

A kdybyste snad překročili 10týdenní dobu trvanlivosti, nápoj zkažený nebude, ale rázem může být alkoholický. Nicméně dnes už zákazníci mají povědomí o procesu bakterií i o tom, jak na lidské tělo působí. Tedy pro začátek především projímavě, ale i to je pro některé důvod, proč kombuchu pít. Siwy proto doslova říká, že je třeba k Magu přistupovat s respektem. I proto lahve pro zákazníky přepočítává na dávky.

Prodeje ve vlnách

Tedy jinak řečeno: kombucha je produkt, který počítá se stálými zákazníky, kteří se k ní budou vracet za zdravotními účinky. Ale jeho zakladatel klienty zároveň upozorňuje, aby Magu nepili příliš mnoho. Přitom už musel několikrát stopnout veškeré marketingové výdaje a na nápoj vytvořit čekací listinu. Protože bakterie ještě nedozrály.

To, co se zdá jako byznysová výhra, ale celý byznys umí pořádně zpomalit. „Myslím, že bychom mohli vystřelit, ale nemůžeme s ohledem na kapacity. Je to často demoralizující. Teď jsme museli úplně ztlumit kampaně. Když se to stane, celé to pak startujeme znova. Doufám, že během pár měsíců se do toho budeme moci obout,“ představuje si Siwy.

Zrovna v těchto dnech je na nápoje opět čekačka. Ta předchozí proběhla před měsícem. A ještě v září muselo Magu čekací listinu otevírat skoro každý týden. „Stává se, že je to sněhová koule. Napíše se na ni 1 000 lidí a my jim píšeme, ale přitom přicházejí stále noví a noví. Určitě to tak dělat nechceme,“ vysvětluje Siwy.

magu-lahvee

Foto: Magu

Kombucha Magu se míchá s různými příchutěmi

S novou linkou a bez dosavadních kapacitních omezení by v jeho očích poptávka v Česku mohla vzrůst z aktuálních až 35 tisíc lahví měsíčně ke 100 tisícům. Až se tak stane, bude možné hledat další cesty, jak a kam se rozšířit. Zatím totiž Magu, jak Siwy říká, obchází řetězce a naprostou většinu prodejů uskutečňuje prostě přes webové stránky.

Kromě nich je nápoj k dostání ve zhruba dvacítce kaváren, které se zájmem o spolupráci přišly samy. A pak na Košíku. Tam nejspíš zůstane, přináší totiž zájemce, kteří si nápoj chtějí otestovat. Naopak na kavárny se Siwy soustředit nechce. Pokud by se do nich pouštěl, tak prý jedině „pořádně a systematicky“ – přesně v duchu své nátury.

Ale to zatím není na pořadu dne. Vůbec nejraději by totiž Siwy Magu viděl v zahraničí. Začít hodlá s Rakouskem a Německem, v prvně jmenované zemi už má domluvenou logistiku. „Možná jednou dáme z obalu ‚kombuchu‘ pryč. A budeme se soustředit jen na Magu,“ plánuje si zatím. Cílem je, aby už toto slovo fungovalo samo o sobě. Jako obecné označení nápoje s pozitivními zdravotními účinky.

Včelaření pro 21. století. Český projekt Forsage přináší neotřelý způsob monitoringu včel pomocí internetu věcí

forsageStory

Foto: Forsage

Forsage je český startup propojující svět chovu včel s moderními technologiemi

0Zobrazit komentáře

Na úpatí Drahanské vrchoviny nedaleko Moravského krasu stojí 30 úlů. V nich poddaní svých královen v neúnavném tempu budují království podobně jako miliardy včel jinde po světě. A přesto jsou tyto včely něčím výjimečné. Pomáhají totiž zdokonalovat systém Forsage, který v duchu 21. století přináší zcela inovativní přístup ke včelaření.

Oněch 30 úlů patří Martinu Špaňhelovi, který včelám zasvětil celý svůj život. Vyučil se včelařem a později začal včelaření i vyučovat. Ve své práci razí co možná nejšetrnější způsob chovu včel s minimálními zásahy do jejich společenství. A právě s tímto přístupem má včelařům pomáhat projekt Forsage, který propojuje včelíny se světem IoT, čímž chov včel více přibližuje i mladším generacím.

Včelaři díky němu mají o dění přímo v úlu naprosto detailní informace, aniž by museli nadzvedávat jeho víko a včely rušili. Úl je totiž fascinujícím mikrokosmem, ve kterém se vše točí kolem královny a zajištění chodu celého včelího společenství. Včely jeho fungování udržují neúnavným sháněním pylu, péčí o nové generace a zajišťováním bezpečí, pro které neváhají položit svůj život.

Monitoring úlů z aplikace

Jak neuvěřitelný je způsob života, který včely vedou, vědí nejlépe včelaři. Chov těchto malých chlupatých tvorů obalených pylem je pro ně často tou samou radostí, jako je pro jiné chov koček či psů. Včelař na sebe bere odpovědnost za prosperitu celého včelího společenství, jehož se stává tichým členem.

Ovšem situace, ve které se včely aktuálně nacházejí, je poněkud problematická. Nemoci ve spojení s prudkými výkyvy počasí a stále starší věkový průměr včelařů jsou jedny z důvodů, proč populace včelstev slábne. Lepší časy ale nejsou zcela v nedohlednu. Děje se tak i díky projektu Forsage, který byl vybrán do našeho žebříčku Udržitelný byznys roku ’21, a který podpořili Nano Energies a Soulmates Ventures.

forsage2

Foto: Forsage

Část týmu Forsage s Martinem Špaňhelem a Soňou Parke uprostřed

„Je pravdou, že u nás je stále většina včelařů nad 60 let. Ale s příchodem mladších se najednou včelaření dostává na internet, je o něm spousta zmínek na sociálních sítích, mladí včelaři si o tom zakládají weby a blogy, a nabalují tak na sebe další. Za popularizaci včel vděčíme internetu, sociálním sítím i tomu, že média s oblibou komunikují problémy, a těch mají aktuálně včely požehnaně,“ vysvětluje Martin Špaňhel důvod, proč se o včelách v poslední době mluví i mezi mladými.

Špaňhel se do Forsage dostal coby poradce a dnes je jednou z jeho hlavních postav. Projekt vznikl v roce 2017 v rámci brněnského hackatonu, přičemž samotný vývoj řešení trval přibližně dva roky. Zakladatelé přišli s neotřelým řešením na bázi internetu věcí (IoT), které přináší do světa blanokřídlých dělnic moderní technologie, jako jsou senzory, vysílače a data odesílaná do cloudu.

Celé řešení je navrženo tak, aby bylo schopno snímat tři základní údaje: hmotnost úlu, jeho vnitřní teplotu a vlhkost. O sběr těchto dat se starají senzory, které jsou umístěné v případě váhy pod úlem, vlhkost a teplota jsou monitorovány přímo v něm. Získaná data jsou následně odesílána přes vysílače do cloudu, odkud si je stahuje aplikace, která je včelaři servíruje v přehledném rozhraní.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Zjednodušujeme a zefektivňujeme práci včelařů. Ti mají pomocí dat přenášených do aplikace vždy přehled, co se v jejich úlech právě děje. Aniž by včely rušili, včelaři vědí, že je se včelami vše v pořádku, anebo naopak že je včely zrovna potřebují a mají za nimi vyrazit,“ vysvětluje Soňa Parke, která má ve Forsage na starosti komunikaci.

Veškerá data jsou vykreslována do přehledných grafů a ukazatelů. Řešení je aplikovatelné na více úlů, takže množství údajů z jednotlivých úlů lze mezi sebou porovnávat. Ostatně jak prostředí vypadá, může zjistit každý zájemce, pokud si stáhne demoverzi aplikace. V ní jsou vykreslovány aktuální informace přímo z úlů Martina Špaňhela.

Aby včely neuletěly

Na základě získaných údajů je včelař schopen určit například to, kdy začala snůška nebo kdy je potřeba včelám přidat nástavek, aby se nevyrojily a v úlu měly stále dost místa. Dále například zda s blížícím se koncem zimy matka začala klást vajíčka a řadu dalších informací. Aplikace prozatím bohužel neumí začínajícím včelařům napovědět, co konkrétní změny v úlech mohou prozrazovat. I to je však podle zakladatelů Forsage v plánu hned poté, co bude nalezen ten správný datový analytik a výzkumník.

Kompletní vybavení pro jeden úl zahrnuje přenašeč, senzor a váhu. Dohromady toto řešení vychází na 17 tisíc korun. Rozhodně není nutné monitorovat veškeré úly, které má včelař na jednom stanovišti. Stejně tak není nutné pro každý úl kupovat vlastní přenašeč, který je nejdražší položkou z celého vybavení. Jeden přístroj je schopen přenášet data z více senzorů a vah, které si tak může majitel úlů rozmístit na svém stanovišti přesně dle svých potřeb s menšími náklady.

forsage3

Foto: Forsage

Jednoduché senzory, které se vkládají přímo do úlu spolu s vysílačem

„Běžnou praxí je, že včelaři osadí dva úly na celém stanovišti. Pokud má včelař 10 včelstev u sebe, snaží se o ně pečovat tak, aby byla obdobně silná. Proto mu stačí měřit jeden dva úly, ze kterých mnohé odvodí. Jsou i včelaři, co váží pouze dva úly na stanovišti, ale senzory mají ve všech úlech. Mají tak větší kontrolu. Záleží, co přesně chce včelař sledovat,“ vysvětluje Špaňhel.

Forsage se svým řešením směřuje především na menší domácí včelaře, kteří mají maximálně 30 včelstev. Nejčastěji se však jedná o nadšence s 8 až 10 včelstvy na jednom místě. Loni si od Forsage řešení zakoupilo přes 100 zákazníků, díky čemuž se jeho obrat vyšplhal na tři čtvrtě milionu korun. Z toho je patrné, že se celý projekt prozatím rozjíždí. Není totiž příliš jednoduché přesvědčit relativně konzervativní včelaře, že jim moderní technologie mohou pomoci.

„Ne nadarmo se říká, že co včelař, to názor. My Češi máme takovou unikátní vlastnost, že si rádi děláme věci doma v garáži, světu nejlépe rozumíme po našem a naše řešení je to nejlepší a ostatní tomu nerozumí. Ve včelařském oboru se tohle mnohdy schází do jedné osoby, a tak občas zažíváme zajímavé střety světů,“ říká s úsměvem Soňa Parke.

forsage5

Foto: Forsage

Forsage není jen o IoT řešení, ale také o edukaci nejen mladých včelařů

Jedním z častých argumentů odpůrců podobných řešení je možný vliv přenosových sítí Bluetooth a GSM na chování včel. Jak ovšem ukazují nejrůznější studie, včely nejsou sítěmi ani samotnými senzory nijak obtěžovány. I proto se z Forsage postupem času stala nejen společnost prodávající svá řešení, ale také nezisková organizace, která pořádá celou řadu vzdělávacích akcí.

Své edukativní akce Forsage připravuje pro začínající včelaře i ty, kteří se včelaření věnují jen po teoretické stránce. Učení o způsobu života včela však přináší i do škol a firem, zkrátka všude tam, kde je o téma chovu včel zájem. A vzdělávání je jen jedním ze směrů, kterým se projekt plánuje rozšiřovat. Přestože Forsage prozatím představuje pro všechny členy týmu vedlejší činnost, plány růstu jsou velké.

Obsahují například i expanzi na jiné trhy, než je ten český a slovenský. „Lákají nás například velké průmyslové skleníky. Třeba ty, ve kterých se v Nizozemsku pěstují rajčata, jsou tak obrovské, že každý z nich má své vlastní včely,“ dodává Soňa Parke. Podle jejích slov se chce společnost nyní začít orientovat i na velkovčelaře a postupně tak pronikat do B2B sektoru.