Mladí kuchaři mají o gastronomii nereálné představy. Kulinářskou hvězdou se nelze stát za měsíc

Za každým úspěšným šéfkuchařem je mnohaletá dřina. „Představy mladých kuchařů však zkreslují kulinářské realitní show,“ míní šéfkuchař Želechovský.

zelechovsky_1Komentář

Foto: Orea Hotels & Resort

Současný Culinary Chef hotelové sítě Orea Hotels & Resort Lukáš Želechovský

0Zobrazit komentáře

Dlouhé směny, během kterých se člověk ani na chvíli nezastaví, málo volného času a pocit, že ve velkém shonu nezbývá příliš prostoru pro seberealizaci. To jsou úskalí, s nimiž se potýká kuchařské řemeslo a kvůli nimž se do tohoto oboru pouští stále méně mladých lidí. A když se do něj přece jen pustí, rychle narazí na realitu, která se neztotožňuje s jejich představami.

Gastronomický obor může být ale i přes velkou náročnost velmi obohacující, zejména díky tomu, že umožňuje procestovat celý svět. „Je důležité, aby mladí kuchaři dostali od svých zaměstnavatelů možnost vzdělávat se, navštěvovat kurzy a třeba i odjet na zahraniční stáž,“ vysvětluje ve svém komentáři pro CzechCrunch šéfkuchař Lukáš Želechovský.

Gastronomický obor se potýkal s nedostatkem zaměstnanců už před příchodem pandemie koronaviru, po jejím propuknutí se však tento problém ještě prohloubil. Z kuchyní totiž odešli i ti, kteří v nich mnoho let před jejím příchodem působili. Podle Lukáše Želechovského ale existují ale způsoby, jak tomuto oboru vrátit lukrativnost, kterou dle jeho názoru ještě před patnácti lety měl.

Lukáš Želechovský začal svou kuchařskou kariéru v pražském podniku be kara OK!, který pomohl otevřít a postupem času se zde stal specialistou na sushi a japonskou kuchyni. O pár let později odjel poznávat svět gastronomie na Kostariku, kde nabral zkušenosti z dalších světových kuchyní, v Saúdské Arábii se pak opět navrátil ke kulinařině ze země vycházejícího slunce. Nyní působí v hotelové síti Orea Hotels & Resorts jako Culinary Chef.

***

Málokterý obor zaznamenal během koronaviru takový odliv zaměstnanců jako gastronomie. Řada zkušených kuchařů pověsila rondon na hřebík a začala svářet, rozvážet balíky nebo taxikařit. Potřebovali mít v tak zvláštní době finanční jistoty pro placení účtů a řešili to rekvalifikací. Nyní nad návratem zpět neuvažují. Mnoha restauracím a provozům přidělaly odchody zaměstnanců po rozvolnění vrásky na čele. Pro některé to bylo dokonce likvidační.

Vedení našeho hotelového řetězce bylo naštěstí více prozíravé. Tušili jsme, že restrikce jednou skončí a nabrat zpátky všechny kolegy bude prakticky nemožné. Nepropouštěli jsme, zatnuli zuby a společně toto období překonali. Vyplatilo se. Přestože naše personální oddělení neustále shání nové posily napříč všemi pozicemi, troufnu si říct, že nás nedostatek pracovníků netrápí tolik jako jiné podniky.

Studenti pak přichází s malou praxí a nereálnými představami, které získali sledováním kulinářských televizních reality show.

Nelze ale vše svalovat na koronavirus. I přestože pandemie ukázala Achillovu patu gastronomie, není jedinou příčinou, proč se podnikům nedaří najít dostatek kvalitního personálu. Obor má dlouhodobě špatnou pověst. Dlouhé směny, málo volného času. Jeho atraktivita klesá. Ještě deset let zpátky se ale jednalo o lukrativní povolání.

Pamatuji si, že zhruba patnáct let zpět, když jsem dokončoval učiliště, byly v jednom ročníku otevřeny čtyři třídy plné motivovaných lidí s kuchařskými ambicemi. Dnes se povede otevřít stěží jedna, ze které v průběhu tří let velká část studentů odpadne. Z těch, kteří učiliště nakonec dokončí, se jich jenom pár chce nechat zaměstnat v oboru a pracovat na sobě. Možnost vychovat si vlastní talenty každoročně klesá, není moc z čeho brát.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Ti, kteří to přece jen zkusí, se často nestačí divit. Školy nemají dost času je řádně připravit. Studenti pak přichází s malou praxí a nereálnými představami, které získali sledováním kulinářských televizních reality show. Myslí si, že hned budou dělat ty nejsložitější věci, ale často neumí ani základy. Stejně jako v každé jiné práci také v gastronomii se člověk musí vypracovat postupně. Střet s realitou, která ukáže, že hvězdou v kulinářském prostředí nebudete za měsíc, ale je to těžká dřina na několik let, spoustu mladých kuchařů odradí.

Je to škoda, ale možná je to vlastně dobře. Práce v gastronomii je náročná a asi ne pro každého. Správný zaměstnanec musí být důsledný, mít zájem učit se novým věcem – a hlavně ho práce musí bavit. Pokud toto v někom vidím, mám zájem se mu věnovat a předat mu co nejvíce ze svých zkušeností. Naše společná práce má oboustranně smysl a výsledky se brzy dostaví. A věřím, že zápal dokáže každý dobrý zaměstnavatel ocenit. Ačkoli to může znít jako klišé, správná chemie v kuchařském týmu je pro jeho skvělé fungování klíčová.

orea-nahled-2

Přečtěte si takéČeské hotely OREA rostou krizi navzdory. Vsadily na kreativní servisČeské hotely OREA rostou krizi navzdory. Vsadily na kreativní servis a sbírají za to lepší hodnocení

Co je tedy ústředním bodem pro našlapaný kuchařský provoz v době, kdy si většina restauratérů stěžuje na nedostatek zaměstnanců? Rozhodně kvalitní péče o ně. A prostor pro seberealizaci. Oblast, která se v Česku hodně zanedbává. Kreativita a vymýšlení neotřelých konceptů jsou pro naši práci klíčové. Jistě, kuchař musí dodržovat nastavená pravidla. Zároveň však může do přípravy jídel přinést něco osobitého. Něco, co ho charakterizuje a co dělá z obyčejného jídla výjimečný pokrm. A také ho to baví.

Pokud kuchař nebude mít prostor pro seberealizaci, nikdy se neposune dál. Mnohem horší ale je, že se neposune ani kuchyně, ve které vaří. Je proto důležité, aby mladí kuchaři dostali od svých zaměstnavatelů možnost vzdělávat se, navštěvovat kurzy a třeba i odjet na zahraniční stáž. To české gastronomii pomůže nejvíce. Talentovaní kuchaři poznají jiné kuchyně a zvyky, z nichž si vezmou to nejlepší a začnou to využívat u nás. Mluvím z vlastní zkušenosti. A věřím, že se to vyplatí.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Známá jména české gastroscény mají nový vinný klub. Chtějí s ním napravit pověst naturálních vín

Pojem naturální víno ztrácí svůj význam. Zakladatelé klubu Alma Wines se proto rozhodli od něj upustit a ukázat, jak vypadá skutečně kvalitní pití.

vojta-kro-2

Foto: Kro Kitchen

Vojta Václavík, spolumajitel Almy a podniků Kro

0Zobrazit komentáře

Vína dosud neprobádaná, vína zábavná, vína, která reprezentují naturální scénu v tom nejlepším světle. Byť si tak vůbec neříkají. Tak by se dal shrnout nový koncept, který do Česka přináší uskupení pod názvem Alma Wines. Pro jeho vznik napnuli síly významní hybatelé české gastronomické scény. A nutno podotknout, že jde o předvoj projektu, který se již rýsuje v jedné nenápadné pražské ulici. O předvoj restaurace, která by neměla uniknout žádnému milovníkovi vybrané, ale přitom neškrobené kulinařiny.

Je jich pět. Spolumajitelé Kro podniků Petr Němec a Vojtěch Václavík, majitel táborského podniku Thir a milovník kaprů Jan Čulík, spolumajitel vinného baru Sedmička Daniel Tuháček a brand manažer pivní značky Obora Štěpán Klíma. Každý se věnuje rozvoji jiného gastronomického byznysu, spojuje je ale láska ke skvělému jídlu, které v ideálním případě doprovází něco skvělého k pití. A tak vznikl projekt Alma Wines.

Vlastně ne, nepředbíhejme. Nejprve se v hlavách Václavíka a Petra Němce zrodil nápad na tak trochu jiný podnik. Jejich bistra na náměstí Jiřího z Poděbrad a v Karlíně od svého otevření hýbou pražskou gastroscénou – společně s jejich týmem se jim totiž podařilo vytvořit koncept, kde sází na kvalitu, poctivost a hravost a který je ve všech ohledech uvolněný. Jde ale o ryzí bistro, v němž není na přílišnou vytříbenost místo.

A jelikož Václavík dva roky působil mimo jiné v michelinské restauraci Fauna v Oslu a dlouhodobě inklinuje k fine diningu, v Kro se mu po tomto způsobu pohostinnosti přece jenom občas zastesklo. Když se tak naskytla příležitost pronajmout si prostor v pražských Jirchářích, tedy části Nového Města, která je kouzelně ukrytá před všudypřítomným ruchem velkoměsta, s Němcem neváhali a rozhodli se, že přesně tady vznikne Alma.

sixpack_1_2022

Foto: Alma Wines

Vinné portfolio tvoří moky z Moravy, Itálie či Rakouska

Bude to restaurace, kde spojí uvolněnou atmosféru se sofistikovaností fine diningových podniků. Do kuchyně si k ruce přizval Petra Žídka a Michala Daňka, kteří oba působí v Kro. „Alma vzniká v návaznosti na to, co s Petrem tři roky děláme v Kro Kitchen. A tohle je pro nás příležitost, abychom to posunuli zase o kousek dál. V super prostoru uprostřed města chceme vytvořit restauraci, vinný bar a kavárnu,“ popisuje Václavík.

Alma, která by měla otevřít v květnu příštího roku, se tak stala jakýmsi iniciačním prvkem, na základě kterého dávalo Václavíkovi smysl začít pracovat s víny, která si do Česka sám doveze. A protože zná spoustu vinných expertů a nadšenců, shodli se na tom, že nejlepší bude začít v této oblasti podnikat společně. Vyrazili tak na cestu po Evropě za objevováním vín podle jejich představ. A tak vznikl vinný klub Alma Wines, který je zároveň vinným importérem a e-shopem.

„Rádi kolem sebe budujeme komunitu lidí, kterou baví, co se u nás vaří, pije a co se u nás děje. A zároveň rádi propojujeme všechno a všechny kolem nás, a to i v oblasti vína. Proto jsme se dali dohromady s dalšími skvělými lidmi a společně přivezli spoustu zajímavého pití, o kterém si můžeme být jistí, že je hezké a čisté,“ dodává Václavík.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

K čistotě toho má hodně co říci právě Jan Čulík, který shrnuje současnou situaci na poli naturálního vína svým manifestem s názvem Naturální víno je mrtvé. Původně bylo podle něj naturální víno odpovědí na industriální, unifikované nápoje 90. let a nabylo významu především v postkomunistických zemích, kde byla krajina zdevastovaná kolektivizací a urputnou chemizací. Přinesla čerstvý vítr do světa vína, který se díky nim stal mnohem přístupnější – jejich konzumace totiž nestavěla na znalostech či zkušenostech, ale na emocích a příbězích lidí, kteří za nimi stojí.

„Ačkoliv naturální víno tvoří jen zanedbatelnou část vinařského trhu, dokázaly jeho principy ovlivnit značnou část hlavního proudu. Je ovšem potřeba si přiznat, že měla svůj kostrbatý vývoj a občas se za něj schovávají vína nepovedená, nečistá či vadná. A s rostoucí popularitou naturálního vína se ztrácí ona hlavní myšlenka – jde o návrat k přírodě,“ vysvětluje Čulík.

Podle něj již dochází – a ještě ve větší míře bude docházet – ke zneužívání tohoto nijak definovaného pojmu. Za naturální víno se tak bohužel někdy schovávají i počiny, které nejsou pěstovány v souladu s přírodou a bez použití chemických přípravků. Proto se v Alma Wines rozhodli od spojení naturální víno upustit. „Je lepší se ho vzdát než sledovat jeho rozmělnění a potupný zánik. My tak nabízíme dobrá vína, která nepotřebují žádné další nálepky,“ uzavírá Čulík.

alma-1

Foto: Alma Wines

Alma Wines je vinný klub, v němž pořídíte lahve, jaké jinde nekoupíte

V zahajovacím vinném portfoliu Alma Wines se tak nacházejí vína, která splňují přísné nároky na kvalitu a čistotu, navíc jde o vína, která měl Čulík i ostatní zakladatelé klubu dlouho v hledáčku, ale dosud se na českém trhu neobjevila a pokud ano, tak ve velmi omezeném množství. Je tak mezi nimi například rakouský vinař Matthias Warnung, slovinské vinařství Pasji Rep nebo toskánské vinařství Calafata.

Speciální edici pak tvoří čtveřice vín s názvem Ruce, která vznikla v exkluzivní spolupráci Alma Wines s moravskými vinaři Milanem Nestarcem, Dominikou Černohorskou, Petrem Kočaříkem a Martinem Vajčnerem. „Chtěli jsme pracovat s moravskými vinaři, ale nechtěli jsme kupovat vína, která už na trhu jsou. Takže jsme si od každého koupili sud vína. A Štěpán na viněty vyfotil jejich ruce,“ usmívá se Čulík. A my, milovníci dobrých vín a dobrého jídla, si mneme své ruce, jelikož se očividně máme na co těšit.

Alma Wines v současné době funguje v online verzi, ale do otevření restaurace Alma, kde budou vína k dispozici také k prodeji, plánují zakladatelé klubu pořádat i rozličné pop-up akce, na nichž budou svou čerstvou vinnou nabídku představovat. Mimo to se chystají také řízené (někdy možná nezřízené) degustace, vinný podcast a videa.