Že jsou mladí líní a nechtějí pracovat? Takový názor je ve veřejné debatě pořád ještě docela častý, ačkoliv ho nejrůznější průzkumy pravidelně vyvrací. Podle jednoho z těch novějších, konkrétně od Cook Communications, nemá žádný vlastní příjem jen 10 procent Čechů a Češek ve věku 16–25 let, valná většina naopak usiluje o finanční nezávislost a peníze si vydělává brigádami nebo prací na kratší typ úvazku. A za co pak peníze nejvíc utrácí? Věřte nebo ne, ale údajně za jídlo.

Ačkoliv se Česko může pyšnit vysokou zaměstnaností, příjmy mladých lidí se tady nachází nejčastěji pod platovým průměrem. „Je přirozené, že absolventi škol, univerzit a mladší lidé vydělávají méně než jejich zkušenější, a tím pádem i dovednější kolegové, kteří mají pro zaměstnavatele vyšší hodnotu,“ vysvětluje pro CzechCrunch zakladatel zmíněné agentury a bývalý reportér Financial Times Joe Cook.

To, co si mladí vydělají, pak nejčastěji utrácí za jídlo – vyhrazují si na něj podle průzkumu dokonce 24 procent svých příjmů. Finální částka je ale nakonec stejná i pro průměrného zdravého člověka, a to bez ohledu na věk. „Roli by mohlo hrát i to, že někteří respondenti mají malé děti – například ti na konci dvacítky nebo na začátku třicítky – a jejich výdaje na jídlo jsou proto vyšší,“ míní Cook.

Hned po jídle následují v seznamu výdaje na bydlení, přičemž nejčastěji se jedná o podnájem, na který padne průměrně 14 procent příjmů. Stejnou částku pak mladí věnují i na spoření, ačkoliv si nejsou v této oblasti zcela jistí. Asi třetina dotazovaných má k dispozici úspory pokrývající jen jeden měsíc výdajů, právě kvůli mnohdy nedostatečnému finančnímu ohodnocení.

Problémem ale zůstává nízká finanční gramotnost, se kterou se mladí lidé potýkají. Ta je způsobena mimo jiné i neadekvátním vzděláním na místních školách, během kterého se s oblastí osobních financí mělo setkat jen 14 procent mladých Čechů a Češek. Výukové rámce aspekt financí většinou zcela postrádají a mladí lidé pak musí informace hledat jinde.

„Vzdělání je nenahraditelné, a proto v našem průzkumu docházíme k závěru, že by se mělo více zaměřit na finanční a ekonomickou gramotnost ve školách a také v rámci finančního sektoru. Mladí lidé tráví hodně času online, takže by dávalo smysl, kdyby finanční sektor přistupoval ke komunikaci s mladými lidmi – kteří jsou samozřejmě potenciálními zákazníky – inovativněji a poutavěji,“ říká Cook, který dříve působil i jako zahraniční zpravodaj pro týdeník The Economist.

I kvůli nedostatkům výuky na školách se tak mladí lidé obrací na sítě – na nich hledá informace o základech práce s penězi podle neziskové organizace CFA Institute až 60 procent generace Z. To ale může být značně rizikové. „Online finanční influenceři mohou veřejně sdílet rady a názory bez jakéhokoli dohledu, licence nebo formální regulace, nelze si tak být jistý jejich odborností nebo kvalifikací,“ varuje Cook.

V Česku nejsou influenceři povinni absolvovat žádné formální školení ani dodržovat kodex, který by zajistil alespoň faktickou správnost jejich informací. Právě na investice a finanční gramotnost se jich ale na sítích zaměřuje spousta: namátkově třeba youtubový účet Investiční brambora, instagramový profil Investování pro holky nebo influencer Karel Kovář, známý spíše pod přezdívkou Kovy.

Možná i kvůli jednoduché dostupnosti informací na sítích je téma investování u mladé generace stále populárnější – největší zájem má o akcie, kryptoměny a investiční fondy. Fenoménem, který se u mladých v menším podílu také vyskytuje, je pak důraz na udržitelnost, což platí i pro rozhodování o financích. Ačkoliv ji nevnímají jako prioritu, mají zájem o etické investování, které zohledňuje nejen finanční výnos jako takový, ale i jeho původ a dopady na společnost a životní prostředí.