Když byl malý, chodil s dědou na houby. Skromně říká, že znalosti měl tehdy běžné. Vzápětí ale dodává, že poznal kolem padesáti druhů, což je určitě o hodně víc, než umí odlišit průměrný houbař. Houby se Lukáše Picka drží dodnes, vytváří totiž aplikace, které zvládnou určit různé biologické druhy, mezi nimi ale právě také plody lesa s kloboukem.

Lukáš Picek získal loni v létě Cenu Josepha Fouriera, která se zaměřuje na mladé vědce. Student Západočeské univerzity v Plzni se zabývá výzkumem a vývojem metod počítačového vidění a strojového učení v přirozeném prostředí. Na základě toho vyvíjí aplikace, které dokáží rozpoznat hřiba satana od hřiba kováře. Kromě hub se ale zaměřuje například i na rozpoznávání hadů.

„Všechny aplikace jsou postavené na metodách počítačového vidění a také umělé inteligence. Ty jsou pak založeny na takzvaném učení s učitelem, při kterém trénujeme například neuronovou síť tím, že jí předkládáme velké množství příkladů tak, aby byla schopná na dříve neviděných datech správně určit, o jakou rostlinu nebo živočicha se jedná,“ vysvětluje Picek. Podle něj jde o metodu podobnou tomu, jak se učí malé dítě.

Aplikace samozřejmě nejsou všemocné, takže to neznamená, že by dokázaly rozpoznat všechny druhy, které existují. I tak jich ale už teď poznají tisíce. Ty, co se vyskytují běžně, zvládnou bez problému. „Aplikace, respektive použité algoritmy, nejsou schopné určit něco, co neviděly, jsou tedy omezené vždy jen na množství druhů, se kterými už se setkaly,“ vysvětluje vědec. Na začátku je tak potřeba především zajistit a předzpracovat velké množství dat, což zabere většinu času vývoje.

V současnosti Picek testuje aplikace dvě. Ta, která rozpoznává houby, se jmenuje CheckFungi. Je ke stažení na App Storu, zaplatit je za ní nutné 29 korun, ovšem jen jednorázově. V budoucnu by se měla objevit i její verze pro Android. „Aplikace kombinuje automatické a asistované rozpoznávání s odborníkem, tedy s mykologem. Umělá inteligence dodá rychlou odpověď, mykologové pak většinou v rámci 24 hodin většinu uživatelských pozorování projdou a ověří správnost, případně predikci opraví,“ vysvětluje vědec.

Druhou aplikaci nyní testuje specializovaná organizace v Jižním Súdánu a jde o rozpoznávání hadů. Za sebou už má ale Picek například i vývoj programu, který dokáže identifikovat kleštíka včelího, který způsobuje varroázu, jedno z nejrozšířenějších infekčních onemocnění včel.

Jednotlivé aplikace nyní Picek diskutuje mimo jiné i s lékaři z klinické praxe, kteří by v identifikaci rostlin a živočichů mohli najít využití v souvislosti s nebezpečným pozřením, popícháním nebo pokousáním. „Lékaři většinou nejsou školení biologové a čekají, jaké symptomy otrávený člověk jeví. V některých případech však záleží na každé minutě, tam bychom mohli pomoci,“ líčí mladý vědec, jehož výsledky až dosud vždy našly uplatnění v praxi.

Foto: Apple Store

Aplikace CheckFungi se dá stáhnout v Apple Storu.

Kromě toho ale Picek také podniká. Zabývá se konzultační činností právě v oblasti umělé inteligence v praxi. Řešil už tak například automatizaci vytěžování informací z právních dokumentů, zpracování podkladů při sjednávání pojištění nebo vývoj aplikace na míru zákazníkům.

Cena Josepha Fouriera se uděluje v oboru počítačových věd a je to jedna z vědeckých cen francouzského velvyslanectví a společnosti Eviden. Funguje už od roku 1994 a má kromě jiného nadějným vědcům poskytnout příležitost budovat si síť kontaktů v zahraničí. To se Pickovi daří, momentálně je zaměstnaný ve Francii, kde se zabývá modelováním rozšíření druhů.