Za rostlinné mléko čeští spotřebitelé zaplatí téměř o 60 procent více než za mléko kravské, vyplývá z průzkumu organizace ProVeg Česko. Dostupnější rostlinný segment může být přitom velmi zajímavou příležitostí na trhu pro výrobce i samotné obchodníky. I této problematice se bude věnovat konference New Food Forum, na které budou 18. dubna v hotelu Vienna House by Wyndham Andel’s Prague nejen o lepší dostupnosti rostlinných potravin v Česku debatovat jak odborníci z oblasti potravinářských inovací, tak z oblasti obchodu a vědeckého výzkumu.

Podle dat výzkumné agentury FMCG Gurus v Česku stoupá počet flexitariánů, tedy lidí, kteří cíleně snižují konzumaci masa. V Česku se takto aktuálně stravuje už 25 procent populace. S tím jde ruku v ruce i změna v tom, co lidé nakupují. „Vidíme, že stále více lidí se zajímá o zdravý životní styl a stravování. S tím souvisí rostoucí obliba rostlinné stravy jak mezi našimi zákazníky, tak i zaměstnanci. Neustále tak rozšiřujeme nabídku rostlinných produktů,“ říká Katarína Navrátilová, generální ředitelka Tesco pro Českou republiku, která na konferenci New Food Forum vystoupí.

Zákazníci si podle ní nejvíce oblíbili různé pomazánky a paštiky na rostlinném základu včetně hummusu, rostlinné mléčné produkty, jako jsou jogurty a mléka například z ovsa nebo kokosu, sójové výrobky, rostlinné párky, ale také sladkosti a hotová jídla. Navrátilová dodává, že v nejbližší době plánuje Tesco v Česku posilovat především nabídku rostlinných alternativ mléka o nápoje na netradiční bázi, jako jsou například brambory nebo hrách.

„Plánujeme například uvést na trh nové rostlinné směsi na přípravu jídel, rozšířit nabídku rostlinných pomazánek, rostlinných proteinů a zařadit do sortimentu také snídaňové směsi a mnoho dalšího. Velký důraz klademe na to, aby byly rostlinné alternativy, ale také ovoce a zelenina pro naše zákazníky cenově dostupné,“ vysvětluje Navrátilová.

Foto: DUG

Rostlinná mléka se dnes dělají i z brambor či hrachu

Právě cenová dostupnost může být úskalí, které zákazníky odrazuje od toho, aby se na rostlinné potraviny zaměřili ve větší míře. Podle údajů organizace ProVeg Česko za rostlinnou alternativu mletého masa dnes zaplatí o 160 procent více, u rostlinné alternativy mléka pak téměř o 60 procent více. Je tak zřejmé, že se mnozí rozhodnou zůstat raději u levnější varianty.

Cesta přitom může vést i přes stát. „Vyšší cena rostlinných alternativ živočišných produktů může být dána i nerovnoměrným nastavením podpory, příležitostí a tržních podmínek. V této oblasti může pomoci i stát, například podporou výrobců plant-based produktů formou dotací, které jdou dnes téměř výhradně do živočišné výroby, ale také férovým jednáním a zamezením kladení dalších omezení,“ uvádí Eva Hemmerová, komunikační manažerka ProVeg Česko.

Zmíněná omezení se týkají i restriktivního označování rostlinných alternativ – například rostlinné mléko nesmí být výrobcem označeno jako „mléko“ a rostlinný kefír jako „kefír“, použitelné jsou pouze spojení jako „ovesný nápoj“ nebo „probiotický mandlový nápoj“. Existují i snahy restrikce rozšířit také na termín „alternativa mléka“. Podle Evy Hemmerové ale mohou jiná označení spotřebitele mást, odrazovat a ztěžovat jim nákup rostlinných alternativ. Stát může podle ní rostlinný segment podpořit také snížením DPH na rostlinné alternativy, i když se to ve výsledku nemusí promítnout do konečné ceny, jelikož tu určuje obchodník.

Tlak na snížení cen rostlinných potravin mohou vyvinout i samotní spotřebitelé – když je budou kupovat ve větší míře, budou dostupnější. Na druhé straně velmi důležitou roli hrají i obchodníci. Ti mohou alternativy živočišných výrobků dostat mezi větší počet lidí tím, že sníží jejich marži. Například obchodní řetězce Lidl a Kaufland v Německu oznámily, že výrobky svých privátních značek zaměřených na rostlinné alternativy masa a mléčných výrobků budou prodávat za stejnou nebo nižší cenu jako výrobky živočišné. K podobnému kroku se uchýlil i řetězec Billa v Rakousku a rostlinné výrobky se zde od té doby prodávají o 33 procent více. A třeba v nizozemských supermarketech jsou rostlinné „masné“ a „mléčné“ výrobky také celkově levnější než výrobky živočišné.

Katarína Navrátilová zmiňuje v tomto kontextu privátní značku Tesca Plant Chef, jejíž ceny jsou stejně jako u zahraničních řetězců srovnatelné s konvenčními živočišnými výrobky. „Vývoj výrobků vlastní značky je pro nás velmi důležitý. Vzájemně sdílíme zkušenosti ze všech trhů, na kterých Tesco působí. V současné době se zaměřujeme na vývoj rostlinných výrobků s odlišným základem než sója, například na produkty z hrachu, klíčených luštěnin nebo na ty, které přinášejí zákazníkům další benefity, jako například bezlepkovost nebo certifikaci bio kvality,“ dodává.

Navrátilová zmiňuje i další kroky řetězce Tesco, které zákazníkům přispívají k nižší spotřebě živočišných výrobků. Například zapojení se do výzvy Veggie Challenge, pravidelné zařazování rostlinných alternativ do akčních nabídek nebo jejich jasné a přehledné označení ochrannou známkou V-Label, aby zákazníci mohli rychle a snadno najít produkty odpovídající jejich stravovacím preferencím. I o tom bude řeč na konferenci New Food Forum, která proběhne 18. dubna v hotelu Vienna House by Wyndham Andel’s Prague.