Na plynu jsme podle Tykače a Šnobra absolutně závislí. Může nám pomoci překonat krizi
Podle odborníků, kteří mluvili na naši investiční konferenci Money Maker, musíme budovat řiditelné zdroje, tedy jádro nebo plynové elektrárny.
S energetickou krizí plynoucí z války na Ukrajině si Češi osázeli střechy solárními panely, pořídili tepelná čerpadla a snaží se spoléhat na to, co Země dá. Stát se ale podle odborníků takto nezařídí. „Obnovitelné zdroje určitě pojedou. Jediný rozdíl mezi tím, co si myslím já a jak se k tomu staví v Evropě, je ten, že podle mě budou obnovitelné zdroje vždy pouze doplňkový zdroj energie, nikoliv ten nosný a klíčový, který by energetiku držel nad vodou,“ uvedl na naší konferenci Money Maker miliardář a vlastník několika uhelných elektráren v Česku Pavel Tykač.
Tykačova energetická skupina Sev.en Energy se sama chystá v Česku stavět fotovoltaické elektrárny. Pět by jich mělo vzniknout na Mostecku. Podle Tykače je sice skvělé, že budeme obnovitelné energie využívat, energetika tak, jak ji známe dnes, ale zůstane. „Speciálně to platí pro Česko. Nejsme stát s přístupem k moři, který by mohl stavět velké větrné parky, ani země s extrémním slunečním svitem. Jistý podíl si tady sektor obnovitelných zdrojů vybojuje, není to ale nic, na co můžeme spoléhat jako na základní kostru energetiky,“ míní Tykač.
Podobně hovoří i odborník na energetiku a menšinový akcionář státní společnosti ČEZ Michal Šnobr. Ten míní, že obnovitelné zdroje nemohou saturovat spotřebu. Šnobr na investiční konferenci Money Maker, pořádané CzechCrunchem, mimo jiné uvedl, že energetická krize je v současné chvíli spojována především s Ukrajinou, válka ale podle něj přinesla jen katarzi problému, který tady byl už dávno.
„Hlavní problém je v tom, že se dvacet let do ničeho neinvestovalo. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století se v Evropě představilo dvě stě projektů jaderných elektráren. V socialistickém bloku nebo západní Evropě se také dokončili a pozvedli Evropu na úroveň, kterou si ještě dnes užíváme,“ líčí Šnobr. Problém dneška je tak v tom, že se staví trojnásobnou dobu a cena raketově roste.
To všechno vede podle obou mužů k tomu, že ceny za energie jsou vysoké a jen tak zase nespadnou. „Dobu, kdy se plyn obchodoval za dvanáct či třináct eur za megawatthodinu, dlouho neuvidíme, možná už nikdy,“ odhaduje Tykač s tím, že minimálně dva nebo tři roky budou podmínky na evropském trhu s plynem velmi složité a volatilní. Primárně jde o plyn, elektřina ale podle podnikatele bude následovat. Nestaví se totiž řiditelné zdroje, tedy takové, které jsou schopny dodávat elektřinu plánovaně nebo na vyžádání. Kromě jaderných elektráren to znamená například ty plynové.
„Jaderné elektrárny se zavírají, stejně tak ty uhelné. Nejsou ale nahrazovány řiditelným výkonem. Změnu tedy nevidím. Nelze vyloučit, že někdo během patnácti až dvaceti let vyvine malé modulární reaktory, s tím ale není možné napevno počítat,“ dodává Tykač.