Ovládat telefon pouze myslí? Nebo prostě s trochou elektroniky vyléčit slabozrakost, či dokonce deprese? Zdánlivě sci-fi scénář je možná blíž, než se může zdát. Svědčí o tom i další velký balík peněz, který míří z rukou známých investorů do startupu Neuralink podnikatele Elona Muska. Projekt cílí na vyléčení problémů způsobených poškozením lidského mozku.

Neuralink už dříve ukázal, že je schopný implantovat malý přístroj o velikosti chytrých hodinek do lebky prasete nebo opice. Teď se připravuje na první pokus na člověku. Jako prvním pomůže kvadruplegikům – tedy lidem, kteří jsou ochrnutí od krku níže.

„První produkt od Neuralinku umožní ochrnutým používat chytrý telefon pomocí mysli rychleji, než ho používá kdokoliv díky prstům,“ napsal Elon Musk v dubnu na Twitter. Jak odhalila poslední tisková zpráva od Neuralinku, tento produkt jmenuje N1 Link. Po implantaci bude zcela neviditelný a data z mozku bude přenášet bezdrátově.

Foto: Neuralink / YouTube

Design Neuralinku počítá se zařízením, které nebude viditelné na venek

Podle Muska by další verze téhož zařízení mohly umožnit, aby ochrnutí lidé mohli dokonce začít znovu chodit. Není tak divu, že tato slibně vypadající technologie přilákala i zvučná jména a v novém investičním kole Series C vybral Neuralink 205 milionů dolarů (4,4 miliardy korun).

Vede jej dubajský fond Vy Capital a participují třeba Google Ventures nebo nebo Founders Fund známého investora Petera Thiela (ten investoval i do jedné z hlavních konkurencí Neuralinku, firmy Blackrock Neurotech). Celkově podle portálu Crunchbase startup vybral už 363 milionů dolarů (7,8 miliardy korun).

Zhruba před rokem Musk demonstroval Neuralink poprvé na prasatech. U jednoho z nich bylo možné živě pozorovat, jak se smyslové signály z čumáku přenáší do grafů na obrazovce. Ukázal také zcela zdravé zvíře, které již Neuralink mělo a později mu ho veterináři bez jakýchkoliv následků opět vyjmuli.

Telepatická opice si už hraje jen pomocí mozku

O další krůček posunuli vědci Neuralink letos, kdy představili ve videu devítiletého makaka Pagera. Tomu taktéž implantovali Neuralink a naučili ho hrát pomocí joysticku jednoduchou počítačovou hru. Za správné posunutí tečky do barevného čtverečku byl odměněn dávkou banánového smoothie. Na tom samotném by ještě nebylo nic tak zvláštního, ta pravá magie se odehrávala až v druhé fázi.

Neuralink totiž po celou sbíral data a učil se, jak přesně se stimuluje Pagerův mozek při určitých pohybech ruky. Po čase tak vědci úplně odinstalovali joystick a opice najednou byla schopná hrát hru pouze za pomoci své mysli, protože Neuralink už přesně rozpoznal, jaký mozkový stimul je spojený se kterým pohybem.

N1 Link je přitom poměrně diskrétní zařízení. Kruhový přístroj o velikosti menších chytrých hodinek se nabíjí indukčně jen jednou za týden a na místo stejně velkého kusu lebky ho vloží specializovaný robot. Lidský lékař by totiž nebyl schopný precizně zavést do mozku několik tisíc elektrod tenčích než lidské vlasy, které z malé destičky vycházejí. Operaci prý bude možné dokonce provést bez celkové anestezie a bez krvácení.

Nutno podotknout, že v současnosti Neuralink nepředvedl v praxi zatím nic příliš revolučního. Muž, který dokázal kurzor počítače ovládat skrze implantát v mozku, svůj příběh sdílel už v roce 2006. První testy příslušné technologie u lidí i zvířat přitom probíhaly ještě dříve. „Demonstrace Neuralinku navazuje na technologie, které byly přiblíženy v odborných studiích v počátcích nového milénia,“ řekl pro BBC Andrew Jackson, profesor neurálních rozhraní z britské Newcastle University.

Klíčové bude především další reálné užití. Elon Musk totiž do budoucna slibuje řešení téměř jakéhokoliv defektu, který má původ v mozkové tkáni. Ať už je to zmíněné ochrnutí, oprava zraku, sluchu nebo třeba léčení depresí. Neuralink jednoduše pomocí různě frekvenčních signálů nahradí funkci poškozených neuronů.

Foto: Neuralink

Chirurgický robot z projektu Neuralink

Elon Musk v podcastu Joea Rogana použil v souvislosti s Neuralinkem termín „lidská symbióza s umělou inteligencí“. Na první pohled možná děsivá představa, ale podle Muska není ničím jiným než evolučním krokem v již probíhajícím procesu.

De facto už teď lze totiž lidstvo podle Muska považovat za kyborgy, protože naše telefony či počítače nejsou často ničím jiným než prodlouženou rukou. Jenže právě ruka je na ovládání elektroniky podle Muska mimořádně nešikovný nástroj, takže chce jednoduše zkrátit a zrychlit cestu signálu – z mozku rovnou do přístroje.

Musk a jeho tým už dříve získali první posvěcení od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), aby mohli celý systém i nadále testovat. Dalším krokem je tak implementování do člověka, které mělo podle původních plánů proběhnout ještě letos. Před projektem ovšem stojí do budoucna ještě řada etických i technických otázek.