Možný průlom v recyklaci. Vědci objevili mikroby, které rozkládají plasty při nízkých teplotách

Bakterie, které dokáží „požírat“ plasty, nejsou ničím novým. Avšak nyní vědci objevili takové mikroby, které to zvládnou už při 15 stupních Celsia.

Nově objevené mikroby mají schopnost „požírat“ některé typy plastů

0Zobrazit komentáře

Vědci ze Švédského vládního institutu pro výzkum lesa, sněhu a krajiny (WSL) objevili v Alpách a na Arktidě nové typy mikroorganismů, které dokáží rozkládat plasty při nízkých teplotách. Mohlo by jít o průlom v recyklaci, jelikož dosud objevené mikroby s těmito schopnostmi dokázaly „pojídat“ plast pouze při teplotě vyšší než 30 °C. Objev vyšel ve vědeckém časopisu Frontiers in Microbiology a informoval o něm deník The Guardian.

Už v roce 2016 média informovala o tom, že vědci v Japonsku objevili bakterie, které umí rozložit polyethylentereftalát (PET). V průběhu let se vynořily i další objevy, jenže mikroorganismy, které si s plasty umí takovým způsobem poradit, tak činí jen při poměrně vysokých teplotách. To znamená, že je nelze využívat v průmyslu. Jednak kvůli nákladům na energie, jednak kvůli vysoké uhlíkové stopě.

Vzhledem k tomu má nový objev vědců ze Švédska tak velký význam. Doktor Joel Rüthi z WSL společně se svým týmem odebral v Grónsku, na Špicberkách a ve Švýcarsku vzorky devatenácti kmenů bakterií a patnácti kmenů hub. Ty začaly bujet na volně ležících nebo záměrně zakopaných plastech, které byly pod zemí uloženy po dobu jednoho roku.

Poté nechali mikroby růst v laboratoři ve tmě při teplotě patnáct stupňů a testovali, zda mají schopnost trávit různé typy plastů. Konkrétně biologicky nerozložitelný polyethylen (PE) a dále biologicky rozložitelný polyuretan (PUR) a směs polybutylen-tereftalátu (PBAT) a kyseliny polymléčné (PLA). Poslední trojice zmíněných plastů je biodegradabilní, ale pouze při vysokých teplotách či jinak specifických podmínkách.

„Mikroby produkují širokou škálu enzymů, které se podílejí na rozkladu buněčných stěn rostlin a mají schopnost rozkládat také polymery. Často se uvádí, že zejména rostlinné patogenní houby biologicky rozkládají polyestery, jelikož mají schopnost produkovat enzym kutináza. Právě ten cílí na polymery plastů, protože se podobají rostlinnému polymeru kutin,“ přibližuje jeden z autorů článku Beat Frey.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Během testování nedokázal žádný z vypěstovaných kmenů strávit polyethylen ani po 126 dnech. Ale devatenáct kmenů, mezi nimiž bylo jeden hub a osm bakterií, dokázalo „sežrat“ polyuretan už při patnácti stupních. Čtrnáct hub a tři bakterie pak byly schopny strávit směs polybutylen-tereftalátu a kyseliny polymléčné. Jako nejefektivnější pomocníci se ukázaly dva typy hub, které si poradily se všemi třemi zmíněnými plasty.

„Ukázalo se, že nové mikroby, které jsme získali z ‚plastisféry‘ alpské a arktické půdy, jsou schopny trávit biologicky rozložitelné plasty už při teplotě 15 °C. Tyto organismy by tak mohly přispět ke snížení nákladů a zátěže životního prostředí enzymatickým procesem recyklace plastů,“ vysvětluje Rüthi.

Podle vědců nyní bude další velkou výzvou identifikovat, jaké enzymy z kmenů bakterií a hub se podílejí právě na rozkládání plastu. Jedině tak budou moci celý proces optimalizovat a začít z enzymů vytvářet velké proteinové řetězce. Zároveň bude nutné enzymy modifikovat, aby měly stabilní vlastnosti.

Obliba oblečení z druhé roky roste. Do cirkularity se ve větší míře zapojují i velké módní značky

Pro spotřebitele jsou při nákupu módy důležité nízká cena, velký výběr a uhlíková stopa. Sekáče se tak stále více dostávají do jejich hledáčku.

second-hand

Foto: Shanna Camilleri / Unsplash

Popularita second handů roste

0Zobrazit komentáře

Cirkularita v módním průmyslu je na vzestupu. Ukazuje to alespoň report, který každoročně vydává jeden z největších amerických second handů ThredUP. Podle něj kroky spotřebitelů stále častěji vedou nejprve právě do obchodů s módou z druhé ruky. Do cirkulárního segmentu vstupují ve větší míře také velké značky a objevuje se tak více možností, kde udržitelnější oblečení nakoupit. Loni globální trh se secondhandovou módou vyrostl na hodnotu 177 miliard dolarů, v přepočtu 3,7 bilionu korun.

Ve Spojených státech si loni koupilo zboží v second handech na 52 procent spotřebitelů a jeden ze tří nově pořízených kousků v americkém šatníku pochází právě z tohoto zdroje. Největší motivací pro nakupující je přitom nízká cena, za kterou získají „hodně muziky“, roli hraje také kvalita oblečení a pestrý výběr. Zejména mezi generací Z ale výrazně rezonuje i udržitelnost – 47 procent dotázaných odmítá nakupovat u řetězců s rychlou módou.

I díky tomu loni globální trh s módou z druhé ruky vyrostl v porovnání s rokem 2021 o 28 procent – na zmíněných 177 miliard dolarů poskočil ze 138 miliard. Společnost ThredUP ve svém reportu přitom vychází z dat analytické platformy GlobalData, která na základě aktuálních trendů předvídá, že tento segment trhu poroste v nadcházejících letech třikrát rychleji. V roce 2024 by tak mohly 10 procent trhu s módou tvořit právě secondhandové oblečení a doplňky.

Trend kopíruje i Česká republika, kde je jedním z nejsilnějších hráčů na trhu s již nošenou módou second hand 1981. „Loni jsme nárůst určitě pozorovali. Nebyl sice tak velký, jak jsme předpokládali, ale i přes všechno, co se v loňském roce dělo – válka na Ukrajině, zdražení energií, inflace – jsme zaznamenali nárůst tržeb o 80 procent oproti předcházejícímu období,“ říká David Homola, jeden ze zakladatelů známého sekáče.

popup

Foto: 1981

V Česku je oblíbený například second hand 1981

V Česku je na poli oblečení z druhé ruky významná také online platforma Vinted, která v roce 2021 překročila v Česku milion uživatelů, populární jsou i online „bazary“ jako Bazoš.cz, Aukro nebo Sbazar. Objevují se výběrové second handy jako Crashily, Lula Vintage a další. Magazín Forbes informoval o průzkumu, který loni provedl experimentální obchod s cirkulárním zbožím No Neke ve spolupráci s agenturou a výzkumným centrem Insight Lab – podle něj až 77 procent Čechů alespoň někdy nakupuje věci z druhé ruky a 53 procent dává přednost online nákupům.

Zajímavý průzkum zaměřený na udržitelnost v oblasti módy na území České republiky v loňském roce provedla také agentura STEM pro organizaci Klub svobodných matek. Ukázalo se, že při výběru oblečení hraje pro české spotřebitele největší roli cena, pak vzhled a materiál. Plných 47 procent tvoří lidé, kteří kombinují nákup nového oblečení s módou z druhé ruky a 45 procent lidí nakupuje pouze nové oblečení.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Při nákupech ošacení však Češi běžně nezohledňují jeho dopad na životní prostředí. Průzkum ale probíhal u respondentů starších 18 let, takže není zřejmé, jak by se výsledek změnil, kdyby do síta spadla i mladší generace. Aspekt udržitelnosti přitom není vůbec zanedbatelný. Podle reportu ThredUP má za sebou secondhandová móda v průměru o 25 procent nižší emise oxidu uhličitého. Kdyby si tak letos každý z nás koupil jeden obnošený kousek namísto nového, mělo by to stejný efekt, jako kdyby ze silnic v jeden den zmizelo 76 milionů aut.

Na trh sekáčů také ve větší míře vstupují obchodníci s novou módou. V roce 2021 mělo program přeprodeje ve své strategii zahrnuto 36 značek, loni to bylo už 124 a aktuálně se číslo vyšplhalo na 138. Jejich motivací jsou zejména postoje generace Z a její nákupní chování – jakmile totiž značka adoptuje tento přístup, mladí lidé u ní budou s větší pravděpodobností nakupovat. Oblečení tak přeprodávají i velmi silné značky, jako je Zara, H&M, Levi’s, The North Face nebo Patagonia.