Munice, ale také kogenerační jednotky, zdravotnické vybavení nebo čističky vody. Česko významně pomáhá na Ukrajině pod taktovkou Tomáše Kopečného, vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny. „Moje práce je dennodenní sledování událostí na Ukrajině a vymýšlení adekvátní reakce z české strany, jak můžeme pomoci. Po útoku na dětskou nemocnici v Kyjevě jsem měl zásek, umíralo ve mně lidství. Ale nejsme bezmocní,“ říká Kopečný v podcastu Crunch.

„První dny války jsme začali vymýšlet systémy a obvolávat lidi tak, abychom byli schopni posílat zbraně na Ukrajinu ve velkém. Teď je to komplexnější, válka má mnoho podob. Nejde jen o válečnou frontu, ale také o útoky na kritickou infrastrukturu. Rusové mají fáze, kdy několik týdnů systematicky útočí třeba na energetiku, pak si vyberou nějaké další cíle,“ popisuje Kopečný.

Podle ukrajinských představitelů byla přibližně polovina kapacity výroby elektřiny z této zimy během jara zničena – z 18 gigawattů se už tak oslabená země dostala přibližně na devět gigawattů. „Hrozí, že tuto zimu nebude proud a teplo přibližně dvanáct až osmnáct hodin denně,“ upřesňuje úředník.

Česko proto na Ukrajinu dováží kromě munice také desítky kogeneračních jednotek, které zajišťují teplo a elektřinu pro domácnosti, průmysl nebo nemocnice. Na ukrajinském trhu s těmito stroji nyní pokrývají čeští výrobci Gentec CHP a Tedom asi 35 procent.

Bývalý náměstek ministra obrany se specializací na Afriku, který byl v lednu 2023 jmenován do funkce vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny, tvrdí, že Rusko už uvažuje o konfliktu na Ukrajině ve výrazně dlouhodobějším horizontu. Strategické cíle Vladimira Putina už se netýkají dalšího 9. května, ale roku 2026.

„V dlouhodobém horizontu vidí, že převaha je na jejich straně – jestli jim zemře a těžce se zraní tisíc vojáků denně, to pro ně není problém, protože jim funguje mobilizace. Oproti Ukrajině a jejím podporovatelům má Rusko také náskok z hlediska nastoupení na válečnou ekonomiku. Pokud se kapacity obranného průmyslu vyrovnají, tak třeba dobytí Krymu v následujících letech není fantazie,“ říká architekt české muniční iniciativy.

Ukrajina by měla podle české vlády dostat do konce roku asi půl milionu kusů munice. První várka, kterou se podařilo nakoupit v mimounijních zemích, odešla na Ukrajinu letos v červnu.

Foto: CzechCrunch

Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny

Podle Kopečného je součástí iniciativy 15 zemí EU a NATO, pouze čtyři z nich ale zatím poslaly peníze. „Snažíme se hodně komunikovat. Když tam nepřijdeme první, tak k několika našim partnerům, u kterých nakupujeme, přijdou ruští obchodníci s hotovostí a přeplatí nás,“ vysvětluje. Odmítá také, že námitky opozice, že je munice předražená a že si na ni „zbrojaři mastí kapsy“. Zákulisí a ceny v evropském zbrojařském průmyslu nedávno srovnával server Investigace.cz – mechanismus a přesné toky peněz v muniční iniciativě totiž zůstávají utajené, Česko funguje jako zprostředkovatel a propojuje jednotlivé země s dodavateli vojenského vybavení.

„Tento typ iniciativ nebo aktivit je jednoznačně to, čím se posuneme k tomu, aby jednání s Ruskem o míru mělo smysl. Nikdy za posledních 500 let střední a východní Evropy nebyl moment, kdy by se ruská zahraničněpolitická pozice určovala podle humanistických ideálů nebo podle norem mezinárodního práva. Vždy to bylo o pozici dosažitelnosti cílů pomocí nějaké vojenské síly. Válka se nepřelije dál do Evropy, dokud Ukrajina bude mít možnosti a vůli se bránit. A to je něco, co můžeme ovlivnit,“ tvrdí Kopečný.

Poslechněte si celý rozhovor. Dozvíte se v něm:

• Jak by vypadal mír „za každou cenu“ z pohledu Ruska, pokud by se o něm jednalo teď?
• Jak vznikla česká muniční iniciativa? Na jakém principu funguje?
• Proč některé státy, které se k iniciativě připojily, ještě neposlaly peníze?
• Co znamená schůzka Viktora Orbána s Vladimirem Putinem?