Na desku šly dovolené a statisíce, říká kapela November 2nd. Po dvanácti letech ticha má Album roku
Zpěvačka Saša Langošová a kytarista Roman Helcl jsou dnem smrtelníci, nocí rockeři. Cena Anděl podle nich ukazuje, že alternativní hudba může uspět.
Kapela November 2nd po dvanácti letech vydala nové album a dostala za něj Cenu Anděl
Zpěvák David Koller, skupina Jelen i zpěvačka Anna K. Ti všichni se při museli při letošním vyhlašování Alba roku v rámci Cen Anděl poklonit kapele November 2nd. Alternativní rockové uskupení je veteránem české klubové scény, vzniklo v 90. letech a má za sebou působení v Americe, kde pracovalo s producenty a inženýry hvězd jako AC/DC či Ozzy Osbourne. Posledních dvanáct let o něm ale nebylo ani vidu, ani slechu. „Život,“ vysvětlují pro CzechCrunch zpěvačka Saša Langošová a kytarista Roman Helcl, kteří jsou hudební i životní partneři. Vloni na podzim se kapela probudila z tvůrčí hibernace i vlastního amerického snu a vydala desku November 2nd, která je podle recenzí světová.
„Chlupatý“ zvuk elektrické kytary a groovový rytmus, který vybízí k pohybu. Rockeři z Hranic na Moravě na vítězné desce našli hudební polohu, která jim, jak říkají, neskutečně sedí. „Kytara na první poslech kvůli efektům připomíná klávesy nebo syntezátor,“ přibližuje Langošová jednu z charakteristik deseti skladeb desky, která vyšla příznačně vloni druhého listopadu.
„Je to i o rytmu, který je inspirovaný třeba hip hopem. Používáme ho ale v kontextu naší hudby. Hrajeme si taky s kontrastem čistých a zkreslených zvuků,“ bere si od Langošové slovo Helcl. Oba si opakovaně skáčou do řeči, nepůsobí to ale chaoticky. Naopak se doplňují, jako by sehranost prozrazovala, že nejsou jen hudebními, ale i životními partnery. V kapele je aktuálně doplňují ještě baskytarista Jakub Vejnar a bubeník Petr Ptáček.
Právě na neučesaném žánru jménem grunge původem z amerického severozápadu, do kterého se kromě Nirvany řadí kapely jako Pearl Jam nebo Alice in Chains, vyrostla v polistopadových devadesátkách nejen v Česku celá generace hudebníků. Patří mezi ně i Langošová s Helclem.
I proto je součástí zvuku November 2nd anglický zpěv, který obstarává právě Langošová. „Grunge se zpívá anglicky a já jsem ten jazyk vždycky milovala, navíc jsem chtěla vědět, o čem jsou texty mých oblíbených kapel,“ vysvětluje.
A poněvadž se inspirace nejlépe získává na vlastní kůži, poté, co November 2nd v roce 2002 natočili studiové album Midnight Desert, vyrazili na turné – nejprve do Velké Británie. Pak už ale za velkou louži vstříc americkému snu, který se záhy na to začal plnit. Jak to ale v životě někdy bývá, všechno se nakonec zkomplikovalo.
Ve Spojených státech November 2nd tehdy mimo jiné odjeli turné s americkou písničkářkou a držitelkou ceny Grammy Janet Robin a zahráli si v legendárních hudebních klubech, kde také došli k překvapivému zjištění: „Člověk o těch místech přemýšlí jako o honosných sálech, přitom jsou často menší než některá v Česku,“ směje se Langošová s tím, že i to je přesvědčilo, že se svou hudbou mohou hrát kdekoliv.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsKromě koncertování ale v Americe okoukávali i to, jak se hudba tvoří a nahrává ve studiu. Ještě v nultých letech v tom podle nich mezi Českem a Západem zela velká propast. Dostali se ke spolupráci s renomovanými studiovými inženýry a producenty, jako je David Bianco, který má za sebou mimo jiné práci s Bobem Dylanem, australskou kapelou AC/DC i Ozzym Osbournem, nebo Tchad Blake, který má na svědomí nahrávky od Arctic Monkeys a The Black Keys.
Ze známostí těží dodnes. I díky nim zní aktuální album podle hudebního serveru Headliner světově a vymyká se českému mainstreamu, uvedl zase Musicserver. Velká jména a prvotřídní hudební produkce ale něco stojí. „Dohromady jsou to určitě stovky tisíc korun, nechci říkat slovo milion, protože se mi při tom orosí čelo,“ říká Helcl s tím, že si veškeré náklady kapela hradila z vlastních peněz, nestojí za ní totiž žádné velké vydavatelství a nepočítá, že by se jí někdy vklad vrátil.
Podle Helcla s Langošovou na album kromě peněz padlo i nespočet dovolených v zaměstnání. Byť totiž oba žijí hudbou, mají také běžnou práci. Zpěvačka je advokátka, kytarista býval novinářem a teď pracuje v PR. Podle páru je ale fakt, že hudbu dělají na částečný úvazek, na českém trhu paradoxně výhoda. „Nelze koncertovat tak často jako v Německu nebo Polsku. Příjmy za prodeje a streamy jsou taky nižší,“ vysvětluje Helcl. Ale zpět za velkou louži do dob minulých.
Saša Langošová a Roman Helcl jsou nejen hudební, ale i životní partneři
November 2nd se jednoduše řečeno ve Spojených státech dařilo. Koncem prvního desetiletí měla skupina po turné na západním pobřeží, vracela se do Česka a Langošová s Helclem se rozhodli, že až do USA poletí znovu, už tam zůstanou. Po návratu ale začalo zdravotní trápení Langošové, které si vyžádalo několik operací a ze stěhování sešlo.
„Byl to pro mě zlom. Uvědomila jsem si, že doma je pro mě tady,“ vzpomíná čtyřiačtyřicetiletá zpěvačka. K přehodnocení přispěla i představa toho, že by zdravotní martyrium pár absolvoval ve Spojených státech, které jsou neslavně známé nedostupností zdravotní péče. „Věřím tomu, že bych finanční náklady na léčení nezaplatila dodnes, možná ani do konce života,“ uvažuje Langošová. Byl rok 2010 a americký sen byl ten tam.
Páru se navíc narodilo dítě, a tak kapelu November 2nd krátce poté uspali k dvanáctiročnímu spánku. Prostě „život“, krčí rameny muzikanti. Nelze ale říct, že by se během této doby nedělo vůbec nic. Kapela mimo jiné částečně obměnila sestavu a jak říká Helcl, nějaký čas jí také zabralo celé americké období zpracovat.
Je to vzkaz klubové scéně i kapelám, které hudbu dělají podle sebe – jde to.
Probouzet se November 2nd začali v roce 2016, tehdy totiž postupně začaly práce na stejnojmenné desce, která jim v únoru vynesla Cenu Anděl. „Měli jsme chuť udělat něco svébytného a autentického,“ shodují se Langošová a Helcl. Na nové desce se tak spojili s producentem Milanem Havrdou alias Borisem Carloffem, který dříve pracoval třeba s kapelami Kryštof a Charlie Straight.
Navíc stejně jako November 2nd pochází z Hranic na Moravě, s hudebníky se dobře zná, a v začátcích skupiny dokonce byl její součástí. „Dlouho jsme nespolupracovali, ale společné kořeny zafungovaly. Boris ví, co jsem poslouchal v roce 1995 a naopak,“ říká Helcl.
Carloff kapele pomohl změnit přístup ke skládání písní. „Dřív jsem napsala písničku od A do Z a ostatní nástroje se museli podřídit,“ vysvětluje Langošová změnu s tím, že teď to moravští hudebníci dělají naopak: začínají rytmem. Od něj skladbu staví a podřizují mu aranž písně včetně zpěvu i textů. „Mnohem víc to šlape a dýchá. Hudba je víc kapelová a méně písničkářská,“ věří zpěvačka. „Navíc jsme neměli žádný deadline a nic jsme od toho nečekali,“ uvažuje Langošová o dalším důvodu aktuálního úspěchu.
View this post on Instagram
Loňský počin a nynější ocenění kapelu, která se českému mainstreamu v mnohém vymyká, po právu oficiálně posunula do nejvyšších pater lokální hudební scény. Paradoxně tomu ale i kvůli tvůrčí pauze neodpovídá počet sledujících na sociálních sítích. Na Instagramu jich má kapela lehce přes 900, na Facebooku okolo 3 600. Pro srovnání Anna K., kterou Roman Helcl v minulosti ve své hudební kariéře doprovázel na kytaru, má na Instagramu přes 43 tisíc sledujících, kapela Jelen přes 26 tisíc.
„Když jsme kapelu uspávali, nebyly sociální sítě zdaleka tak silné,“ směje se Helcl s tím, že někdy nízký počet sledujících zvedá obočí produkčních hudebních klubů a lidí, kteří mají na starost nasmlouvání interpretů pro hudební akce. Aktuálně to však víc než kompenzuje zlatá okřídlená soška a na koncerty November 2nd chodí průměrně dvojnásobek lidí než před oceněním Andělem. „Je to vzkaz klubové scéně i kapelám, které hudbu dělají podle sebe – jde to,“ věří Helcl.
Hranická kapela se novou deskou rozhodně kreativně nevyčerpala. Naopak. Muzikanti jsou uprostřed turné po Česku, koncem června se předvedou na mezinárodním hudebním festivalu Metronome Prague a na konec roku už mají rezervované dny v nahrávacím studium. Na další album by tak fanoušci mohli čekat kratší dobu než na to aktuální.
