Na desku šly dovolené a statisíce, říká kapela November 2nd. Po dvanácti letech ticha má Album roku

Zpěvačka Saša Langošová a kytarista Roman Helcl jsou dnem smrtelníci, nocí rockeři. Cena Anděl podle nich ukazuje, že alternativní hudba může uspět.

Jiří BlatnýJiří Blatný

november-2nd-credit-marek-musil-5Story

Foto: Marek Musil

Kapela November 2nd po dvanácti letech vydala nové album a dostala za něj Cenu Anděl

0Zobrazit komentáře

Zpěvák David Koller, skupina Jelen i zpěvačka Anna K. Ti všichni se při museli při letošním vyhlašování Alba roku v rámci Cen Anděl poklonit kapele November 2nd. Alternativní rockové uskupení je veteránem české klubové scény, vzniklo v 90. letech a má za sebou působení v Americe, kde pracovalo s producenty a inženýry hvězd jako AC/DC či Ozzy Osbourne. Posledních dvanáct let o něm ale nebylo ani vidu, ani slechu. „Život,“ vysvětlují pro CzechCrunch zpěvačka Saša Langošová a kytarista Roman Helcl, kteří jsou hudební i životní partneři. Vloni na podzim se kapela probudila z tvůrčí hibernace i vlastního amerického snu a vydala desku November 2nd, která je podle recenzí světová.

„Chlupatý“ zvuk elektrické kytary a groovový rytmus, který vybízí k pohybu. Rockeři z Hranic na Moravě na vítězné desce našli hudební polohu, která jim, jak říkají, neskutečně sedí. „Kytara na první poslech kvůli efektům připomíná klávesy nebo syntezátor,“ přibližuje Langošová jednu z charakteristik deseti skladeb desky, která vyšla příznačně vloni druhého listopadu.

„Je to i o rytmu, který je inspirovaný třeba hip hopem. Používáme ho ale v kontextu naší hudby. Hrajeme si taky s kontrastem čistých a zkreslených zvuků,“ bere si od Langošové slovo Helcl. Oba si opakovaně skáčou do řeči, nepůsobí to ale chaoticky. Naopak se doplňují, jako by sehranost prozrazovala, že nejsou jen hudebními, ale i životními partnery. V kapele je aktuálně doplňují ještě baskytarista Jakub Vejnar a bubeník Petr Ptáček.

Právě na neučesaném žánru jménem grunge původem z amerického severozápadu, do kterého se kromě Nirvany řadí kapely jako Pearl Jam nebo Alice in Chains, vyrostla v polistopadových devadesátkách nejen v Česku celá generace hudebníků. Patří mezi ně i Langošová s Helclem.

I proto je součástí zvuku November 2nd anglický zpěv, který obstarává právě Langošová. „Grunge se zpívá anglicky a já jsem ten jazyk vždycky milovala, navíc jsem chtěla vědět, o čem jsou texty mých oblíbených kapel,“ vysvětluje.

A poněvadž se inspirace nejlépe získává na vlastní kůži, poté, co November 2nd v roce 2002 natočili studiové album Midnight Desert, vyrazili na turné – nejprve do Velké Británie. Pak už ale za velkou louži vstříc americkému snu, který se záhy na to začal plnit. Jak to ale v životě někdy bývá, všechno se nakonec zkomplikovalo.

Ve Spojených státech November 2nd tehdy mimo jiné odjeli turné s americkou písničkářkou a držitelkou ceny Grammy Janet Robin a zahráli si v legendárních hudebních klubech, kde také došli k překvapivému zjištění: „Člověk o těch místech přemýšlí jako o honosných sálech, přitom jsou často menší než některá v Česku,“ směje se Langošová s tím, že i to je přesvědčilo, že se svou hudbou mohou hrát kdekoliv.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kromě koncertování ale v Americe okoukávali i to, jak se hudba tvoří a nahrává ve studiu. Ještě v nultých letech v tom podle nich mezi Českem a Západem zela velká propast. Dostali se ke spolupráci s renomovanými studiovými inženýry a producenty, jako je David Bianco, který má za sebou mimo jiné práci s Bobem Dylanem, australskou kapelou AC/DC i Ozzym Osbournem, nebo Tchad Blake, který má na svědomí nahrávky od Arctic Monkeys a The Black Keys.

Ze známostí těží dodnes. I díky nim zní aktuální album podle hudebního serveru Headliner světově a vymyká se českému mainstreamu, uvedl zase Musicserver. Velká jména a prvotřídní hudební produkce ale něco stojí. Dohromady jsou to určitě stovky tisíc korun, nechci říkat slovo milion, protože se mi při tom orosí čelo, říká Helcl s tím, že si veškeré náklady kapela hradila z vlastních peněz, nestojí za ní totiž žádné velké vydavatelství a nepočítá, že by se jí někdy vklad vrátil.

Podle Helcla s Langošovou na album kromě peněz padlo i nespočet dovolených v zaměstnání. Byť totiž oba žijí hudbou, mají také běžnou práci. Zpěvačka je advokátka, kytarista býval novinářem a teď pracuje v PR. Podle páru je ale fakt, že hudbu dělají na částečný úvazek, na českém trhu paradoxně výhoda. „Nelze koncertovat tak často jako v Německu nebo Polsku. Příjmy za prodeje a streamy jsou taky nižší,“ vysvětluje Helcl. Ale zpět za velkou louži do dob minulých.

november-2nd-credit-marek-musil-3

Foto: Marek Musil

Saša Langošová a Roman Helcl jsou nejen hudební, ale i životní partneři

November 2nd se jednoduše řečeno ve Spojených státech dařilo. Koncem prvního desetiletí měla skupina po turné na západním pobřeží, vracela se do Česka a Langošová s Helclem se rozhodli, že až do USA poletí znovu, už tam zůstanou. Po návratu ale začalo zdravotní trápení Langošové, které si vyžádalo několik operací a ze stěhování sešlo.

„Byl to pro mě zlom. Uvědomila jsem si, že doma je pro mě tady,“ vzpomíná čtyřiačtyřicetiletá zpěvačka. K přehodnocení přispěla i představa toho, že by zdravotní martyrium pár absolvoval ve Spojených státech, které jsou neslavně známé nedostupností zdravotní péče. Věřím tomu, že bych finanční náklady na léčení nezaplatila dodnes, možná ani do konce života, uvažuje Langošová. Byl rok 2010 a americký sen byl ten tam.

Páru se navíc narodilo dítě, a tak kapelu November 2nd krátce poté uspali k dvanáctiročnímu spánku. Prostě „život“, krčí rameny muzikanti. Nelze ale říct, že by se během této doby nedělo vůbec nic. Kapela mimo jiné částečně obměnila sestavu a jak říká Helcl, nějaký čas jí také zabralo celé americké období zpracovat.

Je to vzkaz klubové scéně i kapelám, které hudbu dělají podle sebe – jde to.

Probouzet se November 2nd začali v roce 2016, tehdy totiž postupně začaly práce na stejnojmenné desce, která jim v únoru vynesla Cenu Anděl. Měli jsme chuť udělat něco svébytného a autentického,“ shodují se Langošová a Helcl. Na nové desce se tak spojili s producentem Milanem Havrdou alias Borisem Carloffem, který dříve pracoval třeba s kapelami Kryštof a Charlie Straight.

Navíc stejně jako November 2nd pochází z Hranic na Moravě, s hudebníky se dobře zná, a v začátcích skupiny dokonce byl její součástí. „Dlouho jsme nespolupracovali, ale společné kořeny zafungovaly. Boris ví, co jsem poslouchal v roce 1995 a naopak,“ říká Helcl.

Carloff kapele pomohl změnit přístup ke skládání písní. „Dřív jsem napsala písničku od A do Z a ostatní nástroje se museli podřídit,“ vysvětluje Langošová změnu s tím, že teď to moravští hudebníci dělají naopak: začínají rytmem. Od něj skladbu staví a podřizují mu aranž písně včetně zpěvu i textů. „Mnohem víc to šlape a dýchá. Hudba je víc kapelová a méně písničkářská,“ věří zpěvačka. „Navíc jsme neměli žádný deadline a nic jsme od toho nečekali,“ uvažuje Langošová o dalším důvodu aktuálního úspěchu.

 

View this post on Instagram

 

A post shared by November 2nd (@november2ndmusic)

Loňský počin a nynější ocenění kapelu, která se českému mainstreamu v mnohém vymyká, po právu oficiálně posunula do nejvyšších pater lokální hudební scény. Paradoxně tomu ale i kvůli tvůrčí pauze neodpovídá počet sledujících na sociálních sítích. Na Instagramu jich má kapela lehce přes 900, na Facebooku okolo 3 600. Pro srovnání Anna K., kterou Roman Helcl v minulosti ve své hudební kariéře doprovázel na kytaru, má na Instagramu přes 43 tisíc sledujících, kapela Jelen přes 26 tisíc.

„Když jsme kapelu uspávali, nebyly sociální sítě zdaleka tak silné,“ směje se Helcl s tím, že někdy nízký počet sledujících zvedá obočí produkčních hudebních klubů a lidí, kteří mají na starost nasmlouvání interpretů pro hudební akce. Aktuálně to však víc než kompenzuje zlatá okřídlená soška a na koncerty November 2nd chodí průměrně dvojnásobek lidí než před oceněním Andělem. „Je to vzkaz klubové scéně i kapelám, které hudbu dělají podle sebe – jde to,“ věří Helcl.

Hranická kapela se novou deskou rozhodně kreativně nevyčerpala. Naopak. Muzikanti jsou uprostřed turné po Česku, koncem června se předvedou na mezinárodním hudebním festivalu Metronome Prague a na konec roku už mají rezervované dny v nahrávacím studium. Na další album by tak fanoušci mohli čekat kratší dobu než na to aktuální.

Trochu mě rozesmálo, jak je to epické. Herci z Problému tří těles od Netflixu popisují složité natáčení

Když si Liam Cunningham, jeden z herců v Problému tří těles, přečetl scénář, trochu ho rozesmálo, jak je ambiciózní, řekl v rozhovoru pro CzechCrunch.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

three-body-problem-weiss-benioff-netflix-3

Foto: Netflix

Problém tří těles je jedním z hlavním projektů Netflixu pro letošní rok

0Zobrazit komentáře

Sci-fi vždy patřilo mezi nejambicióznější žánry. Zatímco jinde se řeší osobní problémy jednotlivých lidí nebo skupin, dějiny, osudy národů a podobně, vědeckofantastické tituly se vydávají daleko do budoucnosti nebo na cizí planety, ptají se po základní povaze lidství a osudu celého vesmíru. Problém tří těles se pohybuje právě v této extrémní pozici, když se vydává k samotným hranicím lidského poznání a v pokračováních až na konec času. CzechCrunch měl možnost zeptat se herců ze seriálové adaptace Netflixu na jejich zkušenosti s tvorbou tak velkého projektu.

Problém tří těles představuje velice zvláštní scénář – ze dne na den přestane fungovat věda. Velké částicové urychlovače po celém světě začnou ukazovat nesmyslná měření a někteří z významných fyziků, hluboce postiženi rozpadem jejich konceptu reality, páchají sebevraždy. Později se ale začne ukazovat, že věci se mají jinak, a v ohrožení není zdaleka jen psychické zdraví vědců a pokrok v našem porozumění světa.

„Když mi (tvůrci seriálu Problém tří těles David Benioff a D.B. Weiss, pozn. red.) zavolali, netušil jsem, o čem to je, ale souhlasil jsem. Pak mi přišel scénář a já zjistil, s čím mám co do činění. Tak trochu mě rozesmálo, jak epický příběh to je. Začíná v 60. letech v období čínské kulturní revoluce a pokračuje až na konec času,“ popsal pro CzechCrunch svoji prvotní zkušenost Liam Cunningham, který s Benioffem a Weissem spolupracoval už mnohem dříve, když ve Hře o trůny hrál Davose Mořského.

„Neudělali si to pro sebe jednoduché, pro to mám vždy velký respekt,“ dodal herec, který tentokrát ztvárnil člověka ve vedení tajemné agentury mající na starost obranu Země před nebezpečím z vesmíru. Benioff a Weiss se po oblíbeném fantasy rozhodli adaptovat sérii románů, která mezi fanoušky sci-fi v průběhu poslední dekády patřila k těm nejvychvalovanějším. Trilogie Problém tří těles, Temný les a Vzpomínka na Zemi sleduje příběh odvíjející se v průběhu stovek let, vydává se ale až za hranice našeho vesmíru.

https://www.youtube.com/watch?v=Ed-ZPpyR_pM

Autor Liou Cch’-sin, v současnosti nejspíš nejznámější čínský spisovatel na Západě, si přitom hraje s různými vědeckými a kosmologickými teoriemi, ať už jde o dvanáctirozměrný prostor, hibernaci nebo Fermiho paradox zdánlivé prázdnoty vesmíru. Hrdiny knih jsou pak vědci, kteří hrozbám pro lidstvo čelí svojí chladnou racionalitou. Střety s nepřáteli se řeší pokrokem v poznání a nekonvenčními, chytrými nápady.

To byl jeden z hlavních aspektů, který se prý tvůrci snažili převést i do seriálu. „Na premiéře za mnou přišla skutečná astrofyzička a říkala mi: ‚Děkuji, to je poprvé, co jsem se viděla na obrazovce,‘“ řekla pro CzechCrunch Jess Hong, představitelka vědkyně Jin Cheng, která se v seriálu stane jedním z lidí vedoucích výzkum a vývoj nástrojů pro boj s hrozbou z vesmíru. „Chceme ukazovat tradičnější vědce a fakt, že inteligence může sloužit jako zbraň na ochranu lidí nebo nás posouvá jako druh,“ poznamenala Hong.

Pro tvůrce seriálu přitom bylo důležité, aby důraz na vědu neznamenal, že půjde o jakési akademické cvičení, srozumitelné jen astrofyzikům nebo lidem se zájmem o vědu. Právě tento aspekt je v knižních předlohách poměrně výrazný, a byť dokáže nadchnout svou promyšleností, v hraném zpracování by mohl diváky odradit. „Chtěli jsme, aby hard sci-fi bylo přístupné i pro publikum, které ve vědě není tak zběhlé. Naši showrunneři chtěli úspěšnou adaptaci vhodnou pro většinu publika po celém světě,“ poznamenala herečka Zine Tseng, představitelka mladé vědkyně Ye Wenjie v seriálu.

Celé vyprávění proto začíná jako detektivka, v níž se vyšetřovatelé z tajné vládní organizace snaží zjistit, co přivádí zasloužilé vědce k sebevraždám. Takový přístup umožňuje zápletku s neznámou hrozbou rozvíjet výrazně jiným způsobem než například v Dnu nezávislosti nebo Armageddonu, kde se od původního zjištění vědců akce rychle přesouvá k vojsku nebo velkým organizacím. Problém tří těles namísto toho předkládá svět bez agentů v černých brýlích a obřích červených nápisů „top secret“, ale s obyčejnými lidmi, kteří zapadnou v davu a mají zcela nepozorovaně zjistit, co hrozí potenciálně celé civilizaci.

„Když jsem si dělal rešerši ohledně svého agenta, ptal jsem se: ‚Kdyby se tohle stalo, na jaké úrovni bych se pohyboval?‘“ vysvětlil Benedict Wong, jenž v seriálu hraje Clarence Shi, agenta vyšetřujícího záhadné okolnosti smrtí vědců. „Bylo mi řečeno, že by to bylo ve třetí kategorii. Už fakt, že pro to mají takové označení, naznačuje, že by do toho bylo zapojeno velice málo lidí. Je to organizace skrytá ve stínech,“ dodal.

Detektivní zápletku obsahuje už Cch’-sinova předloha, která šla případné adaptaci vstříc také v zapojení vizuálních atrakcí, ideálních pro hollywoodskou velkoprodukci. Příběh obsahuje exotické virtuální světy, výrazné astronomické úkazy a podobně. A Weiss s Benioffem se vše snažili využít v největší možné míře. „Například tu scénu s mongolským palácem s miliony vojáků a vlajkami jsme převzali přímo z první knihy. Když jsem ji poprvé četl, říkal jsem si, že tohle se jim nemůže podařit natočit,“ poznamenal další z herců John Bradley.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Scéna ale v televizním Problému tří těles je. „V jakémkoliv jiném seriálu by to byl vrchol sezóny, my jsme to ale dali do třetí epizody a později je to ještě více velkolepé,“ dodal Bradley. Popsal také svoji zkušenost s natáčením scén ve virtuální realitě, kterých měl spolu s herečkou Jess Hong nejvíce. Ačkoliv vznikaly kompletně před zelenými plátny, tvůrci vizuálních efektů, co je měli na starosti, jim prý celý proces hraní před vyprázdněným pozadím výrazně usnadnili.

„Pracovali jsme s Andrewem Stantonem, legendárním spoluzakladatelem Pixaru. Bylo tam hodně zelených pláten, ale Andrew nám zamýšlené vizuály do detailu popsal, kreslil nám obrázky pro představu a vždy vysvětlil, jaké záběry chce,“ vysvětlil herec, který se proslavil jako Sam ve Hře o trůny.

Chtěli jsme, aby hard sci-fi bylo přístupné i pro publikum, které ve vědě není tak zběhlé.

V Problému tří těles Bradley ztvárnil Jacka Rooneyho. Ten se v předloze jmenuje Hu Wen, vystupuje ale až ve třetí knize a hraje zde jen minimální roli. Stejně jako s dalšími postavami z tzv. „oxfordské pětky“, bývalých spolužáků z Oxfordu, kteří vynikají v různých oborech a provází nás dějem, Weiss a Benioff je vytvořili pro zjednodušení jinak více rozvětvených dějových linií z knih. Zároveň se tím původnímu materiálu, který může působit poněkud chladně a analyticky, snažili vtisknout výraznější emoční stránku.

Právě dějový oblouk Jacka Rooneyho je jednou z jejích hlavních složek. Zakladatel velice úspěšné firmy vyrábějící pochutiny zprvu působí jako klasická postava pro odlehčení, kterou definuje hravé sebevědomí a humor, v horizontu několika epizod se ale její charakter zkomplikuje. „Když mu Will ve třetí epizodě sdělí jistou informaci, očekávali byste, že bude reagovat s humorem. Jeho to ale naštve a emočně zasáhne. V tom momentě spadne jeho maska a uvědomíte si, že pod vším Jackovým sebevědomím a hádavostí je ve skutečnosti hodný člověk s dobrým srdcem, kterému záleží na jeho přátelích,“ řekl Bradley.

Vzhledem k prostoru, jaký v seriálu dostane, je těžké Rooneyho označit za komplexní postavu, funguje nicméně jako jedna ze složek, které vyprávění jako celku dodávají jistou psychologickou hloubku. „Miluju takové momenty. Nemůžete to dělat příliš často a k tomu, abyste vnímání té postavy převrátili, ji musíte představit brzy a pak ukázat její jinou stránku. Když ale ten zvrat přijde, vyplní mnoho prázdných míst a v tom momentě máte najednou co do činění se skutečnými lidmi, ne jen karikaturami,“ míní Bradley.

V průběhu první řady Problému tří těles se ale emočním jádrem vyprávění stává postava Willa Downinga, jednoho z „oxfordské pětky“, kterého postihne špatný osud. Ve spojení s tím dostane příležitost výrazně pomoci celému lidstvu, avšak musí pro to učinit volbu, která zásadně ovlivní zbytek jeho života. Místo prázdného gesta oběti pro celé lidstvo se ale tvůrci rozhodli motivovat jej silným poutem k jedné z hrdinek seriálu Jin Cheng.

„Nevím, jestli by tu oběť udělal jen pro lidstvo, to ho tolik nezajímá. Možná by přemýšlel jinak, kdyby nebyl šíleně zamilovaný do téhle ženy, ale je těžké si to představit, protože podle mě je stoprocentně motivovaný láskou,“ vysvětlil Alex Sharp, představitel Willa. „Obrovská část Willova charakteru a to, co ho definuje, je to, co dělá pro lásku. A to navzdory tomu, že přišel o všechno – stále ve svých činech vychází ze svých citů vůči ní,“ dodal herec.

Schovejme se ve vesmíru

Podobně emočně vypjaté momenty seriálu pomáhají vytvořit u diváků vztah k postavám, které by jinak byly silně účelové. Ve výsledku ale hrdinové Problému tří těles přece jen mají až druhou roli po mysteriózní zápletce s tématy kolem osudu celého lidstva. Cch’-sin ve svých románech řeší teorii lidské morálky, naši budoucnost nebo to, jak bychom se zachovali ve chvílí, kdy bychom čelili jasné globální hrozbě zvenčí. Jestli je ve svých odpovědích optimistický, prozrazovat nebudeme.

three-body-problem-weiss-benioff-netflix-8

Foto: Ed Miller/Netflix

Zine Tseng jako mladá Ye Wenjie v Problému tří těles

Otázka, zda by se lidstvo dokázalo sjednotit tváří v tvář nepřátelským příchozím z vesmíru a jestli je právě to jediná motivace, která by vůbec měla potenciál donutit všechny spolupracovat, je každopádně v době zhoršujících se vlivů klimatických změn velice relevantní. Zine Tseng, představitelka mladé vědkyně Ye Wenjie, která takřka sama rozhodne o osudu naší civilizace, má jasno. „Když jsem četla celou knižní trilogii a znám ta nebezpečí, osobně bych to tlačítko (jimž Ye Wenjie pošle zprávu do vesmíru zvoucí mimozemšťany k Zemi, pozn. red.) nestiskla. Jenom buďme potichu a zachovejme klid. Schovejme se ve vesmíru,“ řekla Tseng.

LILO & STITCH

Přečtěte si takéJe Lilo & Stitch remake, co má smysl? Film porazil i Toma CruiseDávají remaky animáků od Disneyho smysl? Nový film porazil i Toma Cruise a míří k miliardě dolarů

Jess Hong, jejíž postava v seriálu má v zásadě na starost naši reakci na hrozbu z vesmíru, věci vidí trochu méně jednoznačně. „I když známe naše dějiny, stále jsme rozdělení ohledně i těch nejmenších věcí a vytváříme pododdíly pododdílů. Když každé ráno vstanete a díváte se na zprávy, může to být velmi deprimující,“ řekla herečka.

„Jsem ale optimistka a cítím, že se nemůžeme posouvat bez naděje. Takže ať jsou věci jakkoliv temné, nemůžu se vzdát naděje a myšlenky, že alespoň v něčem malém, alespoň v našich kruzích můžeme věci změnit,“ dodala Hong.