Cestování prospívá zdraví, to je třeba si na úvod ujasnit. „Když člověk cestuje a mění prostředí, má to podle odborných dat prokázaný benefit, a snižuje to například riziko metabolického syndromu a z něj vyplývajících některých kardiovaskulárních nemocí,“ říká Milan Trojánek. Jenže od přednosty Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny v pražském Motole by někdo mohl čekat spíše zrazování od výprav na exotická místa. S kolegy ale dělají víc než jen to, že by člověku píchli injekci do ramene a nechali ho jít. „Cestovní medicína není zredukovaná jen na očkování, to je jen malá část toho, jak by mělo vypadat kvalitní cestovní poradenství,“ dodává v rozhovoru pro CzechCrunch.

Milan Trojánek se v rámci svého zaměření tak trochu vymyká, v roce 2022 získal Cenu prezidenta České lékařské komory za přínos v celoživotním vzdělávání. Věnuje se problematice očkování, dlouhodobě upozorňuje na problém nadužívání antibiotik, na tato a další témata již uspořádal přes 400 workshopů pro lékaře a zdravotníky. Přestože je mu pouhých 37 lete, je považovaný za kapacitu v oboru.

Svým klientům zásadně neříká pacient, ale cestovatel a před odjezdem či odletem jim obyčejně kromě očkování také zhodnotí zdravotní stav, případně situaci přímo na místě. „Hodně šijeme na míru konkrétnímu cestovateli,“ popisuje přístup na klinice, která vznikla teprve loni. Poté, co vyjmenuje všechny žluté zimnice a horečky dengue, přizná, že život cestovatelům často komplikuje „obyčejná“ vzteklina.

„Nakonec ale nejčastější problém u lidí, kteří se vrací z jihovýchodní Asie, je, že je tam škrábne opice a my je pak musíme naočkovat proti vzteklině,“ vysvětluje. Jde prý o to, že opice jsou v Asii poměrně drzé. „A jsou všude, v chrámech a tak podobně a jsou zvyklé na turisty. Stačí, aby se vám ohnala po batohu nebo aby ji zaujal foťák nebo svačina,“ doplňuje Trojánek.

V první řadě je ale podle něj zásadní se vůbec přijít před cestou do exotiky poradit: „Vždy je lepší dojít si k nám na kliniku na konzultaci. Radši na poslední chvíli než vůbec.“ Samotné cestovní poradenství totiž podle Trojánka nemá být jen o očkování. „Také můžeme zjistit, že cestovatel jede do malarické oblasti a potřebuje napsat antimalarika. Navíc existují i vakcíny, které se dají aplikovat v den odletu, i když k jejich používání bych nechtěl úplně navádět,“ vysvětluje. A dodává: „Měli bychom s tím člověkem probrat, jakým způsobem léčit nejčastější problémy, které mohou nastat. Případně pokud je to někdo například po transplantaci, tak kde najde odbornou pomoc, pokud by ji potřeboval.“

Důležité je to totiž i kvůli cestovnímu pojištění. „Pokud má cestovatel chronické onemocnění, které se za posledního půl roku zhoršilo, a je to zaznamenané v jeho zdravotní dokumentaci, tak pro některé pojišťovny to může být i důvod pro výluku z cestovního pojištění. A takový člověk potřebuje cílené pojištění pro pokrytí svých individuálních zdravotních rizik,“ vysvětluje Trojánek.

Co se týká cestování, nakonec ale Trojánek říká, že na dovolené mohou nastat nebezpečnější situace než nemoc, proti které se dá očkovat. Lidé totiž necestují jen do exotických destinací s batohem na zádech. A dává příklad: většina kanadských turistů, kteří zemřou mimo domov, přijde o svůj život prý v USA, kam se například vypraví již v letech a skolí je neexotická, běžná nemoc nebo vyčerpání. „Když se podíváme na rizika pro cestovatele, tak je vlastně mnohem zásadnější, jaká má například chronická onemocnění, nebo to, když se mladík vybourá na motorce bez helmy. Tohle může být v jihovýchodní Asii mnohem větší riziko než žloutenka nebo břišní tyfus,“ uzavírá.