Na Fundliftu se za tři roky vybralo přes 330 milionů. Podívejte se na nejrychleji zafinancované kampaně

radekm

Když se ke konci května roku 2016 po dlouhém vývoji a právním martýriu na českém trhu objevila první investiční crowdfundingová platforma Fundlift, spousta lidí vůbec nevěděla, jaký je rozdíl mezi ní a klasickým crowdfundingem, jaký lidé znali z Kickstarteru, Indiegogo či u nás z Hithitu nebo Startovače. Postupem času se ovšem díky spoustě projektům a edukaci trhu podařilo vytvořit na české poměry nový a velmi efektivní způsob získání finančních prostředků mimo klasické investory nebo banku.

Na Fundliftu, který vznikl v rukou finanční skupiny Roklen a investiční společnosti Rockaway, se totiž mimo začínajících startupů objevily i známé firmy z převážně offline světa, jako například síť mexických fastfoodů Burrito Loco, skupina NWT nebo Pivovar Zvíkov. Každá z firem standardně nabízí výměnou za investici několikaletý bond s pravidelným ročním úrokem nebo dokonce podílovou účast.

Právě tím se Fundlift od většiny jiných služeb liší, byť dnes je na trhu alternativ mnohem více. Během takřka tří let fungování se v celkem 52 kampaních podařilo Fundliftu vybrat od investorů přes 339 milionů korun s 90% úspěšností. Průměrná emise přitom dosahuje lehce přes 6,5 milionu korun a průměrná investice se pohybuje na hranici 35 tisíc korun.

fundliftweb

Vysokou úspěšnost kampaní – tedy že se ji povedlo zafinancovat podle plánu – přisuzuje šéf Fundliftu Radek Musil (titulní foto) tomu, že procházejí veškeré projekty přísným schvalovacím procesem a nejen, že jim služba pomáhá se samotnou kampaní, ale také její propagací či právní podporou. Ostatně i riziko pro investory je zmiňováno u každé kampaně a propagačního materiálu, jelikož chce být Fundlift jednak transparentní a jednak je to dáno legislativou.

Jako jediná platforma tohoto typu v České republice totiž funguje ve spolupráci s licencovaným obchodníkem s cennými papíry, firmou Roklen. „Bohužel v Česku vznikalo a stále vzniká hodně emisí, které nemohou dopadnout dobře, a existuje velké množství prodejních portálů, které nikdo nekontroluje a nabízené projekty nedávají vůbec žádný smysl – tady se obávám, že hodně lidí přijde o peníze,“ komentuje situaci na trhu investičních portálů Radek Musil, který Fundliftu šéfuje.

simona-kijonkova-zasilkovna-top

Přečtěte si takéZásilkovna představila první robotickou výdejnu bez obsluhy. Balík vydá za pár vteřinZásilkovna představila první robotickou výdejnu bez obsluhy. Balík vydá za pár vteřin

Loni služba na tržbách vygenerovala zhruba 8 milionů korun, ale i kvůli aktuální situaci na trhu a jisté nevědomosti převážně malých a středně velkých firem je teprve na začátku. Během několika let se ovšem chce investiční crowdfundingová platforma dostat v proinvestovaném objemu na 400 milionů korun ročně, a letos překročit 150 milionů korun. Pomoci jí k tomu má i rostoucí počet aktivních uživatelů. Nedávno přesáhl 10 tisíc registrovaných uživatelů, ze kterých několik tisíc alespoň jednou investovalo.

Roste také počet jednotlivých investic, které přesahují hranici 1 milionu korun, takže již nejde pouze o investice v řádech desítek či nižších stovek tisíc. Největší jednorázová investice směřovala například od známého investičního fondu Natland, a to ve výši 3,2 milionu korun. Většina investorů jsou pak dle platformy muži z celého Česka v průměrném věku 36 let. U většiny jde o diverzifikaci portfolia s investicí do firem bez nutnosti vyjednávání o podrobných podmínkách, které jsou již předem dané.

Přes 2 miliony za 2 hodiny

Zajímavou metrikou pro samotné firmy, které na Fundliftu hledají financování, je nicméně mimo výše samotné investice také rychlost získání prostředků. Kampaně běží do doby, než se vyberou veškeré prostředky, některé z nich jdou ovšem tak dobře, že je kampaň uzavřena v řádu hodin, a zároveň je možné v případě zájmu celou emisi navýšit. Nejsou tak ojedinělé případy, kdy si šla firma například pro 3 miliony a nakonec získala více než dvojnásobek.

fundlift_t

Část týmu Fundliftu s CEO Radkem Musilem uprostřed

Navýšení vybírané částky je u kampaní poměrně časté. Příkladem mohou být realitní investice, ve kterých skupina NWT nabízela účast na developerském projektu Park Tower ve Zlíně. Kampaň začala s cílem 10 milionů korun, ale nakonec se vyšplhala až na 25 milionů. Na podobných částkách skončil například i tuzemský startupový inkubátor StartupYard, firma na výrobu a prodej spotřebních dílů do svařovacích a řezacích strojů B&Bartoni nebo rezidenční developerský projekt od platformy Bidli.

Vůbec nejrychleji se v historii Fundliftu podařilo zafinancovat emisi kavárny eM3 coffee, ve které získala 810 tisíc korun. Podobnou částku obdržela během pouhých 58 minut potravinářská dílna Dobroty s příběhem a za pouhých 144 minut se podařilo vybrat lehce přes 2 miliony korun i pražské technologické firmě SilentLab, jež se soustředí na výrobu akustických „phone booths“ do kanceláří.

lab

Mezi nejúspěšnější kampaně se zařadila i ta od české designové společnosti SilentLab

Kampaně v řádu desítek milionů korun jsou přitom pro Fundlift prioritou, i s ohledem na fakt, že si firma bere provizi s úspěšně uzavřené investice, a to ve výši 5 % z vybrané částky. „Cílem je navázat nová partnerství, a to jak z hlediska získávání projektů, které na Fundliftu poptávají financování, tak i z hlediska získávání nových investorů. Rádi bychom realizovali více emisí pro větší společnosti a častěji se v jednotlivých emisích přibližovali objemu v ekvivalentu jeden milion eur,“ doplňuje Musil.

Prodej na sekundárním trhu, prozatím bez expanze

Právě Radek Musil v loňském rozhovoru pro CzechCrunch naznačil, že by se mohl Fundlift dočkat i sekundárního trhu, na kterém by mohli investoři své dluhopisy či jiná aktiva předprodávat ještě před jejich plnou splatností. „Sekundární trh je ve fázi získávání nacenění od třetích stran pro jeho vyhotovení a specifikace jeho finální možné podoby. Je to pro nás potenciálně velmi důležitý další krok, bohužel jeho vytvoření české regulatorní prostředí příliš nenahrává,“ doplňuje k tomu dnes Musil.

Naopak plánovaná zahraniční expanze byla prozatím odložena, jelikož se Fundlift naplno soustředil a nadále soustředí na tuzemský trh. Jakmile dosáhne výše vytyčených cílů, může se začít poohlížet i po zahraniční expanzi, především pak ve střední Evropě.

Disney chce dominovat následující dekádě. Chystají se čtyři noví Avataři, troje Star Wars i řada marvelovek

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

avengers-endgame

Foto: Falcon

Plakát k filmu Avengers: Endgame

0Zobrazit komentáře

Vše, na co sáhne Disney, se promění ve zlato. Takový pocit musí mít snad každý, který v poslední době sleduje činy obřího zábavního a mediálního konglomerátu The Walt Disney Company z amerického Burbanku. Úspěchů se najde mnoho, ale za všechny aktuálně hovoří film Avengers: Endgame, který útočí na pozici nejvýdělečnějšího snímku všech dob.

Disney není jen o Avengers a neuvěřitelně úspěšných filmech o superhrdinech z komiksů, ale právě produkce Marvel Studios, které Disney od roku 2009 vlastní, nejlépe demonstruje současnou velikost a sílu celé firmy. Podobnými akvizicemi si Disney v čele s Bobem Igerem postupně budovalo neotřesitelnou pozici takřka ve všech (nejen) filmových segmentech.

V roce 2006 koupil za 7,4 miliardy dolarů Pixar a získal tak přístup k nesmírně populárním animovaným seriálům, které sledují děti i jejich rodiče. O tři roky později přidal za 4 miliardy dolarů již zmíněné Marvel Studios a v roce 2012 za 2,2 miliardy v hotovosti a 1,855 miliardy dolarů v akciích přikoupil ještě Lucasfilm a jeho ságu Star Wars. Loni pak dokonal největší akvizici ze všech.

Avatar 2, Avatar 3, Avatar 4, Avatar 5

Nákup konkurenčního Foxu za ohromných 71,3 miliardy dolarů neměl v zábavním průmyslu obdoby a jen potvrdil, jak silná společnost s myšákem Mickeym v logu je. Disney získal především filmové studio 20st Century Fox a mnoho dalšího a jeho pozice je nyní v mnoha ohledech zcela bezprecedentní. Už nyní má v desítce nejvýdělečnějších filmů historie Disney nevídaných šest zástupců a stejný počet registruje i v druhé desítce.

I vzhledem k akvizici Foxu je vysoce pravděpodobné, že se na skutečnosti, že je Disney nejúspěšnějším studiem současnosti, nebude nic měnit ani v budoucnu. V březnu byla akvizice Foxu oficiálně uzavřena a znamená to mimo jiné to, že pod Disney už nyní nově patří také film Avatar, který stále ještě odolává útoku Avengers: Endgame na pozici nejvýdělečnějšího filmu všech dob. A můžeme si být jisti, že Disney bude chtít podobné úspěchy zopakovat.

avatar

Foto: Bontonfilm

Záběry z filmu Avatar z roku 2009

O tom, že by měl James Cameron natočit pokračování svého úspěšného sci-fi Avatar, se kterým už v roce 2009 zcela nevídaně zbořil kina a v tržbách se mu až do letoška nikdo ani nepřiblížil, se ví již dlouho. Disney však nyní po oficiálním schválení akvizice Foxu vydal aktualizovaný plán, kdy bude vydávat jaký film, a na papíře obří záběr Disney vynikne ještě víc. V následujících osmi letech bude firma Mickeyho Mouse chrlit jeden film za druhým.

Začněme hned u zmíněného Avataru. Původně Fox plánoval, že další díly vydá v letech 2020, 2021, 2024 a 2025. Disney nyní vydání posunul, ale hned čtyři pokračování Avataru skutečně dorazí – jen to bude v letech 2021, 2023, 2025 a 2027. Chystá se také očekávaná nová trilogie Star Wars, která dorazí postupně v letech 2022, 2024 a 2026.

Star Wars si dávají pauzu jen trochu

Jelikož bude mít všech sedm filmů premiéru v prosinci, Disney si na sedm let zabral prakticky celou vánoční sezonu pro sebe, protože lze očekávat, že novým Avatarům i Hvězdným válkám bude vzhledem k vysokým očekáváním velmi těžké konkurovat. Jak upozorňuje magazín Business Insider, v roce 2018 Disney v kinech utržil 7 miliard dolarů a podle všeho nehodlá polevovat.

rey-1

Foto: Falcon

Ren ve snímku Star Wars: Vzestup Skywalkera

Podobná částka se přitom podařila do té doby utržit jen jednou, v roce 2016 a byl to opět Disney. Letos se očekává útok na stejná čísla. Aktuálně v kinech bodují jíž zmínění Avengers: Endgame, miliardu dolarů předtím utržila i Captain Marvel, brzy přijde nový Spider-Man a chystá se také nový Lví král a na prosinec i závěr třetí trilogie Star Wars: Vzestup Skywalkera (The Rise of Skywalker).

Právě o Star Wars se ale po obnovení legendární série ze 70. a 80. let a následně přelomu milénia hodně diskutovalo. Například vedlejší film Solo: A Star Wars Story v kinech zklamal a šéf Disney Bob Iger později přiznal, že Disney toho neměl ze světa Hvězdných válek dělat tolik najednou. Pauza mezi startem již čtvrté trilogie nakonec bude trvat tři roky.

Fanoušci se ale mezitím dočkají minimálně dvou nových televizních seriálů, The Mandalorian a sérii o Cassianu Andorovi, které vyjdou na chystané streamovací platformě Disney+. V přípravě je už podle všeho i třetí, dosud utajovaný seriál, který má dorazit do roku 2022, tedy ještě před startem nové trilogie. Ty jsou navíc v přípravě rovněž hned dvě.

the-mandalorian-star-wars

Foto: Disney

První záběry z připravovaného seriálu The Mandalorian ze světa Star Wars

Na vlastních příbězích ze světa světelných mečů pracují Rian Johnson, který stál i za posledním dílem Star Wars: Poslední z Jediů, a jak nyní podle The Verge na výroční akci Upfronts potvrdil Bob Iger, druhou trilogii vytvoří dvojice David Benioff a D.B. Weiss, která stojí například za úspěšným seriálem Hra o trůny. Ten nyní pro změnu hýbe seriálovým světem. Bude tak zajímavé sledovat, jak nakonec Disney v kinech všechny filmy poskládá, ale jako první by měl přijít film od Benioffa s Weissem.

Superhrdinové opět v akci

Vrátit se pak je třeba také k marvelovkám. Přestože bude nadcházejícím Spider-Manem, který se při své cestě vydá i do Prahy, ukončena jedna dlouhá příběhová linka v rámci tzv. Infinity Sagy, další začne hned v příštím roce. Disney ovšem prozatím odmítá prozradit, na jaké superhrdiny se můžeme těšit. Jisté je zatím jen to, že se v roce 2020 dočkáme z produkce Marvelu pouze dvou snímků (za což může zřejmě odsunutí třetích Strážců Galaxie). V dalších letech už to budou opět tři v každém roce.

A zapomenout pochopitelně nemůžeme ani na Fox. Disney jeho nákupem získal práva na další marvelovské postavy, které dříve vlastnil právě Fox, jako jsou X-Men, Deadpool či Fantastická čtyřka. Některé chystané supehrdinské filmy, které Fox původně plánoval, Disney vyškrtl, například Gambit, kde měl hrát Channing Tatum, i všechny filmy s X-Meny. Naopak ale v plánu zůstává spin-off X-Menů s názvem The New Mutants, který se už třikrát odložil a nově má vyjít v roce 2020.

Obecně však bude do budoucna zajímavé sledovat, jak Disney, respektive Marvel Studios s nově nabytými postavami naloží. Spekuluje se o tom, zda by se mohl Deadpool objevit po boku Spider-Mana, Thora a dalších, kteří za sebou mají obrovsky úspěšnou sérii kolem Avengers, ale na to je aspoň zatím brzy. Očekávat v následujících letech pak můžeme také celou řadu animovaných filmů, jak z produkce Pixaru, tak Disney, dosud nepojmenovaný film s Kingsmanem i pokračování Indiana Jonese.