Není tomu tak dlouho, co Českou republiku pobláznily výkony české baseballové reprezentace v elitní soutěži World Baseball Classic v Japonsku a nyní tu máme další českou sportovní senzaci. V Salvadoru právě probíhají World Surfing Games (WSG), závody, ve kterých se představuje světová surfařská elita a kde také vůbec poprvé ukazuje své síly i česká surfařská reprezentace. A ostudu zatím rozhodně nedělá.

Pokud se podíváte na počty fotek českých dovolenkářů se surfovým prknem v ruce, mohlo by se zdát, že Češi mají tenhle sport v malíku. Ve skutečnosti však pro mnohé kontakt se surfingem právě takovou fotkou končí. Jsou tu ale i tací, pro které se stalo sjíždění vln vášní. A to tak silnou, že kvůli ní tráví větší či menší část roku na plážích v zahraničí.

Platí to i o členech vůbec prvního českého reprezentačního týmu, který se před zhruba třemi týdny vypravil do středoamerického Salvadoru, aby se zde pokusil udělat českému surfingu co nejlepší jméno.

Jana Kašová, Paula Kutá, Jakub Michna, Petr Novotný, Anna Růtová a Robert Vysloužil, to jsou jména šestice závodníků, kteří od minulé středy bojují ve vlnách salvadorského Surf City a pokoušejí se prosadit v neuvěřitelně nabité akci, kterou je podle Matyáše Menšíka, vedoucího české výpravy a předsedy Českého svazu surfingu, možné označovat za mistrovství světa.

„Jedná se o závod pořádaný Mezinárodní surfovou asociací ISA, kterého se letos účastní 293 sportovců z celkem 64 zemí. Kromě závodů jednotlivců se tu soutěží i o týmovou trofej, tím je závod zajímavý, protože sportovci v jednotlivých týmech mají větší motivaci se navzájem podporovat,“ vysvětluje Menšík, k čemuž jedním dechem dodává. „Vedle WSG surfaři ale soupeří hlavně v profesionální World Surf League, která byla ve světě dlouhou dobu hlavní mezinárodní soutěží. S příchodem olympijského surfingu se to ale začíná pomalu měnit a WSG začínají být čím dál důležitější.“

Právě nadcházející olympijské hry, které se budou konat příští rok ve Francii, jsou v Salvadoru velkým tématem. Jede se tu totiž o přímou kvalifikaci na svátek sportu, ovšem tato možnost je otevřena jen pro hrstku nejlepších. Počet míst je omezen dle kontinentů – v Salvadoru se na olympiádu přímo nominují nejlepší dosud nenominovaní surfař a surfařka z Evropy, Asie, Afriky a Oceánie. Američané tu bojují o nominaci na Panamerické hry, na kterých se bude rozhodovat o jejich postupu na olympijské hry.

„Olympiáda je ultimátní cíl, o který tu jde každému. Z letošních WSG se ale kvalifikuje jen jeden nejlepší Evropan a Evropanka, takže je to meta opravdu vysoká. Naším hlavním letošním sportovním cílem je být nejlepší z vnitrozemských států. Kromě toho tu chceme představit český surfing v co nejlepším světle a zároveň ukázat i u nás doma, že surfing je sport jako každý jiný. A že na mezinárodní scénu určitě také patříme,“ vysvětluje Menšík.

Jeho slova potvrzuje také Jakub Michna, jeden ze závodníků, který pro CzechCrunch prozradil, že na rozdíl od jiných soutěží na sobě v Salvadoru nepociťuje téměř žádnou nervozitu a do závodů jde především s tím, aby si svou jízdu užil a udělal dobré jméno České republice.

„Nechci si nalhávat, že tu budu porážet závodníky, kteří surfují celý život, celá ta léta na sobě tvrdě pracovali. Surfing je pro ně dnes v podstatě i něco jako práce a mají spoustu silných sponzorů. Naším cílem je především vyšlapávat cestičku,“ říká Michna, který se v Salvadoru představil ve dvou zajetých heatech, jak jsou nazývána klání jednotlivých surfařů.

Heaty v Salvadoru trvají v hlavním závodu 20 minut a v opravných kolech minut 15. Vždy v nich závodí tři nebo čtyři surfaři, kteří se snaží chytit co nejlepší vlny a předvést na nich maximum, co dovedou. Každou jízdu boduje pět rozhodčích, jejichž hodnocení na škále od 1 do 10 se zprůměruje, čímž vznikne skóre každé jízdy. Součet dvou nejlepších jízd každého závodníka pak určí konečné pořadí.

„Rozhodčí mají pět základních kritérií, podle kterých posuzují každou jízdu. Hodnotí se například stupeň obtížnosti jízdy a odhodlání surfaře dělat manévry v kritických sekcích vlny, obtížnost těchto manévrů a jejich rozmanitost a pak taky rychlost a síla, se kterou závodník tyto manévry provádí. Velice důležitým faktorem při hodnocení je výběr vlny. Každá vlna je jiná a nabízí jiný potenciál pro vysoce bodované manévry,“ přibližuje náročnou práci rozhodčích Menšík.

Bitcoin a surfing

Podmínky panující na místě závodů tedy vždy výrazně promlouvají do jeho atraktivity. Pro konání letošního ročníku WSG bylo vybráno Surf City v Salvadoru, které je malým světovým unikátem. Salvador v posledních letech prochází zásadními změnami. Oficiální platební měnou se zde stal bitcoin a surfing má být další cestou, jak stát, který se dlouhá léta potýkal s řadou problémů, otevřít světu. Surf City vláda postavila na několika kilometrech pobřeží, jež využívají perfektních podmínek spotů El Sunzal a La Bocana.

„Z toho, co jsme zatím viděli, bych řekl, že oba spoty jsou naprosto výjimečné svou konzistentností, což je pro pořádání tak velkého závodu, jakým jsou WSG, naprosto zásadní. Během devíti dnů se tu musí odjet přes 340 závodních heatů, takže není možnost čekat na správné podmínky. Jede se na všem,“ vysvětluje Menšík a přidává i podrobnější pohled na oba spoty.

„El Sunzal je pointbreak s dlouhými pravačkami, které jsou občas trochu pomalejší a jsou vhodné hlavně na longboarding, ale dobrý surfař si tu taky najde rychlé sekce, ve kterých se dají dělat radikální manévry. La Bocana je rivermouth, tedy vlna, která se tvoří na usazenině v ústí řeky. Nabízí excelentní levačky, perfektní na progresivní surfing,“ přibližuje Menšík.

Perfektní ovšem nejsou dle přítomných Čechů jen vlny, ale i atmosféra. „Na začátku jsme měli trochu obavy z toho, jak nás tu přijmou, ale tyhle obavy velmi rychle odešly a teď si to neskutečně užíváme. Říkali jsme si, že tu možná budeme nejhorší, ale ukázalo se, že určitě nejsme. Jsou tu například i jezdci z Lotyšska či Saúdské Arábie, které dokážeme svými výkony určitě překonávat,“ říká Michna.

Na druhou stranu se tu však Češi mohou potkat i s těmi nejlepšími. Například Robert Vysloužil získal během slosování do svého heatu jezdce Johna Johna Florence, velké jméno světa surfingu s 1,5 milionu sledujících na Instagramu. A on určitě není jedinou hvězdou, která je na místě přítomna.

„Jestli se nepletu, tak tu máme osm z aktuálně deseti nejlepších mužů World Surf League v čele s Griffinem Colapintem a Joaoem Chiancou. Nechybí tady ani WSL šampioni, jako je právě John John Florence, ale i Gabriel Medina a Felipe Toledo. Mezi ženami je to podobné. Máme tu vedoucí ženu a šampionku WSL a zlatou medailistku z olympiády v Tokiu, Carisu Moore, australskou legendu Sally Fitzgibbons, Brazilku Tatianu Weston-Webb. Nemůže tu už být o moc hvězdnější sestava,“ říká s úsměvem Menšík. Jak se bude Čechům v nabité konkurenci dařit, lze sledovat v přímých přenosech ISA.

Po konci salvadorského dobrodružství se většina týmů přesouvá do Francie, kde se zúčastní tradičního mistrovství Česka a Slovenska v surfingu. Zde budou bojovat nejen o mistrovský titul, ale také o nominaci na další WSG. Ty budou probíhat koncem února příštího roku v Portoriku a česká stopa by opět mohla být o něco hlubší.

Důležitým předpokladem je ovšem postupné řešení problému, který Menšík označuje za současnou největší bolest českého surfingu. Tím je financování účasti na podobných akcích. Surfová reprezentace nemá možnost dosáhnout na státní finance, a tak jsou závodníci odkázáni primárně na svou vlastní kapsu.

„Na letošní výpravu se nám podařilo získat nějaké finance od našich partnerů, ale tyto prostředky stačily prakticky pouze na pokrytí registračních poplatků Mezinárodní surfové asociaci, národní dresy a pojištění. Závodníci i realizační tým si sami nebo za pomoci svých vlastních sponzorů platí cestu, ubytování a stravu, což na samotných čtrnáct dnů reprezentačního srazu vyjde asi na 50 tisíc korun na osobu,“ vysvětluje Menšík.

Karta by se však mohla obracet s tím, jak bude závodní stránka českého surfingu nabírat na síle. „Naše generace to má těžké, protože se surfingem začala pozdě, ale už teď sledujeme, jak všude po světě vyrůstají děti těchto prvních českých surfařů. A ty by mohly být v budoucnu nadějí českého surfingu na zásadnější úspěchy,“ uzavírá Menšík.