Na jedno tričko padne dvanáct lahví. Miliardová firma z Ústí vyrábí oblečení z recyklovaného plastu

Použité lahve Malfini rozdrtí a pak rozebere na vlákna pro trička a mikiny. Vyjdou zhruba o polovinu dráž než ty polyesterové.

Eliška NováEliška Nová

malfini

Foto: Malfini

Radek Veselý, předseda správní rady společnosti Malfini

0Zobrazit komentáře

Česká příroda je každý rok o něco víc zaneřáděná plastem. Podle webu Zálohujme.cz v ní každoročně skončí až sto milionů PET lahví. Ty mají přitom mnohem lepší využití, než aby zabíraly životní prostor srnkám a veverkám. Dá se z nich totiž vyrábět oblečení. Ústecká firma Malfini na trh uvedla trička a mikiny, které jsou vyráběné právě z použitých plastových lahví. Na výrobu jednoho trika je jich zapotřebí kolem dvanácti.

„Pro výrobu našich produktů nakupujeme post-spotřební recyklované PET materiály, což znamená, že jsou vyrobeny z již použitých PET lahví,“ uvedla pro CzechCrunch tisková mluvčí společnosti Marie Logrová. PET lahve se nejprve rozdrtí, pak rozeberou na vlákna a z nich se vyrábí výsledný produkt. Materiály jsou certifikované, stejně jako konečný produkt. Oblečení by podle firmy mělo vydržet léta a není poznat, že je z plastu.

Oděvy Malfini prodává jen registrovaným zákazníkům, jedná se totiž o model business-to-business. Společnost tak neuvádí cenu, obecně lze ale podle Logrové říct, že je zboží o skoro padesát procent dražší než klasická polyesterová trička. Vyšší jsou totiž náklady na výrobu.

„Jedná se především o zhruba třicet procent dražší vstupní materiál, než je primární polyester. Ke konečné ceně je ale nutno připočítat i náklady na mezinárodní certifikaci, což jsou stovky tisíc ročně podle počtu komodit. Certifikace sice není povinná, chováme se ale odpovědně ve všech směrech a chceme, aby si mohl kdokoliv podle přiděleného čísla certifikace dohledat postup výroby,“ uvádí Logrová.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V dohledné době chce společnost na trh uvést ještě jeden produkt. Ten kombinuje recyklát s bavlnou. Půjde o mikiny, které budou obsahovat většinu přírodního materiálu, konkrétně osmdesát procent, dvacet bude tvořit recyklovaný plast. „Stále častěji se v rámci udržitelnosti a společenské odpovědnosti setkáváme s mnoha ekologickými aspekty a s konceptem cirkulární ekonomiky, ať už jde o úsporu primárních zdrojů, zvyšování podílu druhotných surovin, nebo přechod na obnovitelné zdroje,“ uvádí ředitel firmy Jan Chovanec.

Malfini dodává zboží do třiceti pěti zemí Evropy. Vyráběno je přitom v Číně. „Z hlediska konkurenceschopnosti a výrobních kapacit není jiná možnost. Každý den máme na skladě v průměru dvacet milionů kusů textilu. Pro takové množství nenajdete v Evropě dodavatele. V Bangladéši i v Číně máme vlastní pobočky a naši lidé osobně dohlíží na kvalitu zboží přímo ve výrobě nebo distribuci,“ vysvětluje Logrová.

Společnost, která obchoduje primárně s reklamním textilem, má roční tržby ve výši 1,8 miliardy korun a zaměstnává 320 lidí. Zboží je distribuováno mimo jiné i ze skladu v Ostravě, který má kapacitu 25 milionů kusů textilu.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.

Ekologické umění. Holandský výtvarník mění čas strávený na Netflixu v oblaka oxidu uhličitého

Thijs Biersteker poukazuje na problémy spojené se znečištěním životního prostředí. Momentálně se zaměřil na internet.

Umělecká instalace MB>CO2

Foto: Thijs Biersteker

Umělecká instalace MB>CO2 vizualizuje uhlíkovou stopu internetu

0Zobrazit komentáře

Věděli jste, že každý megabajt, který využijete na internetu, vyprodukuje dvacet gramů oxidu uhličitého? A dokážete si pod tímhle číslem vůbec něco představit? Nad tím se zamyslel nizozemský umělec Thijs Biersteker a zkonstruoval stroj futuristického vzezření, který přetváří chatování, streamování a jiné online aktivity do oblaků obávaného plynu.

Uměleckou instalaci pojmenoval ekologický umělec MB>CO2. Je tvořená trojicí monitorů, na nichž běží nejčastěji využívané online služby, jako je například Zoom, Spotify nebo Netflix. Monitory jsou připojeny k počítači, který využívá algoritmus pro spočítání množství emisí oxidu uhličitého vyprodukovaného jejich využíváním.

Umělec přitom vychází z dat, která jsou dostupná z výzkumu Massachusettského technologického institutu. Během videohovoru přes Zoom podle něj vyprodukujeme 150 gramů oxidu uhličitého za hodinu, při sledování hodiny oblíbeného seriálu na Netflixu si ke své uhlíkové stopě můžeme připočítat pěkných 450 gramů.

Jenže ne každý si pod sterilními číselnými údaji představí, jak vlastně 450 gramů oxidu uhličitého vypadá. A k tomu slouží poslední část umělecké instalace v podobě kulatého skleníku plného rostlin. Do něj se trubkami valí obláčky plynu, čím víc ho ve skleníku je, tím více rostliny vadnou.

Umělecká instalace MB>CO2 2

Foto: Thijs Biersteker

MB>CO2 přetváří megabajty v oblaka oxidu uhličitého.

Díky instalaci tak lze na vlastní oči vidět, jaký dopad zvýšená koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře má. „Skutečně zásadní problémy lze totiž snáze pochopit, když je vidíme v menším měřítku. Teprve tehdy jsme schopni je vnímat také ve větším měřítku,“ vysvětluje svůj záměr Biersteker.

Podle něj lidé během pandemie sice přestali znečišťovat ovzduší v kolonách čoudících aut, ale místo toho přeskočili do online dálnic. Znečišťování dopravou tak vystřídal tok dat. Jeho nebezpečí tkví právě v tom, že škodu za stovkami megabajtů běžný konzument hojnosti internetu vůbec nevnímá. Umělec by tak instalací MB>CO2 rád rozvířil diskuzi nad udržitelností ve využívání dat.

Průměrný videohovor přes Zoom totiž vyjde nastejno, jako kdybychom ujeli 140 metrů v autě poháněném benzinem. Večer prosezený u Netflixu vyprodukuje až 900 gramů oxidu uhličitého. Není tak velkým překvapením, že internet a infrastruktura s ním související jsou zodpovědné za 3,7 procent světových emisí skleníkových plynů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Instalace MB>CO2 je zapnutá jen půl hodiny v měsíci. Jedině tak lze totiž zajistit, že rostliny zvládnout oxid uhličitý fotosyntézou přetvořit na kyslík a nezemřou. Umělec by byl sám proti sobě, kdyby instalaci nechal putovat po galeriích celého světa.

V současnosti je tak dostupná v jeho studiu v Nizozemsku, kde si mohou kurátoři či zástupci galerií a muzeí rezervovat termín prohlídky. Ten pak mohou využít například k přímému přenosu instalace pro diváky ze všech koutů světa. Bohužel je tak nevyhnutelné, že lidé budou moci dopad využívání Zoomu sledovat právě přes Zoom.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.