Na jídlo a pivo do tramvaje. Dříve zanedbané obratiště na Dlabačově láká na gastronomii i kulturu
Dosud opuštěná tramvajová smyčka Dlabačov ožila dobrým jídlem a pivem, které si mohou návštěvníci tematicky užít přímo v tramvaji.
V tramvaji si člověk oběd dobrovolně nevychutná. Když na něco takového dojde, většinou je k tomu donucen časovou tísní. Na rozmezí Břevnova a Strahova, konkrétně přímo na obratišti Dlabačov, však stojí čerstvě zaparkovaná tramvaj, která přímo vybízí k tomu, aby si v ní lidé dali něco dobrého k snědku. V součinnosti dvou místních a městské části Prahy 6 zde totiž vzniklo volnočasové zázemí, jehož těžištěm je vyřazený tramvajový vůz.
Bistro Točna, jak se nový gastronomický koutek v dosud nevyužívaném prostoru smyčky Dlabačov nazývá, vzniklo příjemnou shodou okolností, kdy se v ideálním načasování protnul nápad Ondřeje Kužílka a Jana Řídkého s aktivitami města souvisejícími se zvelebováním zapomenutých pražských zákoutí.
„S kolegou a spoluautorem projektu Honzou jsme téměř místní – bydlíme přes jeden kopec na Petřinách, ale já jsem vyrůstal v Dejvicích, takže celou oblast dobře znám. Celé se to přihodilo tak, že jsme si spolu sedli na pivo a přemýšleli jsme o tom, jak by se právě tahle konkrétní část města dala oživit, protože se nám vždy moc líbila,“ přibližuje Ondřej Kužílek.
Oba cítili potenciál, který točna na Dlabačově má, jelikož se nachází na rozhraní rezidenční části Břevnova, strahovských kolejí a Pražského hradu. Místo je tak velmi unikátní pohybem velkého množství lidí, kteří se ale dosud neměli při svém probíhání městem kde zastavit. „Chtěli jsme tak tomuto přirozenému toku lidí vnuknout nějakou nadstavbu,“ říká Kužílek.
Ve stejné době, kdy Kužílek s Řídkým začali uvažovat o kultivaci dlabačovského veřejného prostoru, se nad stejným záměrem zamýšleli také náměstek pro dopravu Adam Scheinherr a radní městské části Praha 6 Eva Smutná. Kontrolovali stavby, které byly určeny k demolici a mezi nimi objevili památku v podobě železobetonové lávky.
„Odhadovaná cena na demolici byla asi 15 milionů korun. Lávka se přitom vyznačuje tím, že byla při jejím budování využita hřebová konstrukce, která se většinou používá spíše u budov a podzemních garáží, nikoliv u mostních konstrukcí. Stavební fakulta ČVUT nám zapracovala posudek, na základě kterého bylo zřejmé, že má zachování lávky z technického hlediska význam,“ doplňuje Adam Scheinherr.
Náklady na revitalizaci lávky se přitom pohybovaly v řádech jednotek milionů korun, takže šlo o krok správným směrem i z hlediska hospodaření s rozpočtem města. Jenže rekonstrukcí a znovuotevřením lávky, díky kterému se podařilo lépe propojit Strahov s Břevnovem pro pěší, aktivity neskončily. Scheinherr chtěl místo ještě nějak smysluplně naplnit, a tak se do projektu zapojila radní pro oblast kultury Hana Třeštíková.