Na Kubě v posledních týdnech vypukly největší protivládní protesty od 90. let. Někteří obyvatelé nejsou dlouhodobě spokojení se současnou politickou i společenskou situací na severokaribském ostrově, a tak se začali šikovat mimo jiné na sociálních sítích. Komunistická vláda však protesty po celé zemi rychle potlačila a zároveň přichystala nový zákon, díky kterému bude moci obsah na internetu více kontrolovat.

Kubánská vláda schválila zákon, který mimo jiné definuje trestné činy související s obsahem na internetu. Oficiálně tak chce na sociálních sítích zabránit šíření falešných informací či zpráv, které porušují ústavní řád nebo podněcují k činům narušujícím veřejný pořádek, informovala agentura Europa Press. Opozice se obává, že komunistická vláda zákon využije k dalšímu potlačování svobody slova na Kubě.

„Vláda má nyní k dispozici další právní normu, kterou může využít k odůvodnění vypínání internetu,“ uvedl Yaxys Cires z organizace OCDH, která na Kubě monitoruje porušování lidských práv. Vyjádřil také obavy, že vláda zákon použije k dalším represím vůči kritikům.

Internet Kubánci využívají jen pár let

Právě díky internetu se před měsícem na Kubě do řady měst rozšířily protivládní protesty. Podle BBC začaly ve městě San Antonio de los Baños, kde se svolaly přes komunitní online fórum, načež byly živě vysílány na Facebooku a obletěly tak celou zemi. Vláda pak dočasně přerušila internetové připojení a protesty zastavila masovým nasazením policie a zatýkáním stovek lidí.

Dekret, který už vyšel ve sbírce zákonů, označuje za trestný čin mimo jiné šíření obsahu, který útočí na ústavní, sociální či ekonomické principy státu, podněcuje k činům, jež porušují veřejný pořádek, nebo šíří zprávy vychvalující násilí či narušující soukromí či důstojnost lidí.

Kubánská ministryně komunikací Mayra Arevichová novou legislativní normu na Twitteru hájila s tím, že „pomůže zajistit kybernetickou bezpečnost“ a že je součástí „vytváření hodnot správného občanského chování, respektu, disciplíny a přispívání k blahu občanů“. Podle ní může přispět také k politickému, hospodářskému i sociálnímu rozvoji země a bezpečnosti jejích sítí a služeb.

Širší přístup k internetu přitom mají na Kubě lidé jen několik let. Až v roce 2013 vláda otevřela několik státem kontrolovaných internetových kaváren a v roce 2015 zřídila první zóny veřejně přístupné Wi-Fi na jedné z hlavních havanských tříd. Uživatelé ale museli mít zřízený účet u státního poskytovatele telekomunikačních služeb a platit dva dolary na hodinu, což si většina Kubánců nemohla dovolit. Domácí Wi-Fi umožnila vláda v roce 2019.

Minulý měsíc vypukly na Kubě největší protivládní protesty od roku 1994, trvaly ale jen dva dny, než je vláda potlačila. Důvodem protestů, jež se konaly v řadě měst po celé zemi, byla dlouhodobá nespokojenost velké části obyvatel s autoritářskou vládou a zoufalá životní úroveň Kubánců. Tu ještě zhoršila pandemie covidu s ní související omezení turistiky, na níž je ostrov závislý.

Komunistická vláda viní z ekonomické krize víc než půlstoletí trvající americké obchodní embargo a další americké sankce. V červenci epidemie covidu-19 na Kubě výrazně zesílila, přibylo na 200 tisíc případů, přitom od počátku pandemie se v této jedenáctimilionové zemi potvrdilo asi 527 tisíc nákaz koronavirem. V zemi je i nedostatek léků a zdravotnického materiálu.

S přispěním ČTK.