Na mateřské nakoupila zboží za 100 tisíc a rozběhla e-shop. Monkey Mum teď míří k tržbám 50 milionů

Pracovala, když děti spaly: dvě hodiny po obědě a od osmi večer do půlnoci. Za šest hodin toho zvládnete hodně, říká zakladatelka Lucie Janauer.

Peter BrejčákPeter Brejčák

lucie-janauer-monkey-mum-boxedStory

Foto: Monkey Mum

Zakladatelka e-shopu Monkey Mum Lucie Janauer

0Zobrazit komentáře

Lucie Janauer hned na začátku vyprávění svého příběhu, jak zakládala e-shop s produkty pro maminky a děti Monkey Mum, zdůrazňuje, že jejím cílem nebylo začít byznys. „Chtěla jsem jednoduše něco dělat a vydělávat,“ popisuje. Z malého obchodu ale během pár let vyrostla firma s tržbami na úrovni padesát milionů korun, má v ní několik investorů a zboží prodává po celé Evropě. A všechno to začalo, když byla na mateřské s jen několikaměsíčním prvním synem.

Jak třicetiletá podnikatelka říká, povahou je střelec, s čímž souvisí také její cílevědomost. Vzorem, který ji vedl k podnikání, byl její otec. „Líbilo se mi, jak svou firmou žil. I proto jsem vždy měla tendence vymýšlet něco vlastního,“ vypráví. Od osmnácti se tak různými způsoby snažila vydělávat peníze a v průběhu let rozběhla několik projektů včetně tvorby fotoknih na zakázku, organizování fotících akcí, kdy během víkendu nalíčili a nafotili i stovku rodin, nebo také školu plavání.

To vše Janauer poskytlo zkušenosti do dalšího byznysu, kterému se začala věnovat během své mateřské dovolené v roce 2020. Když bylo jejímu synovi pět měsíců, skutálel se z postele. Naštěstí se mu nic nestalo, ale jí to pak už nedalo spát. „Slyšet řev dítěte v noci ve tmě je dost děsivé. Děti sice padají pořád, v 95 procentech se jim nic nestane, ale k nehodě může dojít,“ popisuje. Rozhodla se proto koupit si zábranu na postel, která by takovým pádům zabránila. Jak už to u podnikatelských příběhů bývá, nedokázala najít žádný produkt.

„Ani Google nedokázal pod heslem ‚zábrana na manželskou postel‘ nic najít. Nechápala jsem, jak je to možné v dnešní době, kdy si lze koupit úplně všechno. Ale souvisí to s tím, že v Evropě nejsme zvyklí, že by děti spaly s rodiči v posteli,“ pokračuje Janauer. Hledáním řešení svého problému pak strávila několik týdnů, kdy také zvažovala, jestli se do výroby zábran nepustí sama.

lucie-janauer-monkey-mum-4

Foto: Monkey Mum

Zakladatelka e-shopu Monkey Mum Lucie Janauer

Nakonec ale narazila na výrobce mimo Evropskou unii, u kterého si chtěla koupit produkt jen pro sebe. Jenže na poštovném by zaplatila jednou tolik, co za samotnou zábranu. „Tak jsem objednala šedesát kusů za sto tisíc korun,“ říká s tím, že tyto peníze musela vzít z rozpočtu, který měli s manželem původně vyhrazený na probíhající rekonstrukci domu.

První zábrany pak prodala kamarádkám či známým, zároveň si na platformě Wix vytvořila e-shop, pojmenovala jej Monkey Mum, do reklamy na Facebooku investovala desítky korun na den a do týdne začaly přicházet první objednávky. Várku šedesáti kusů zábran vyprodala za dva měsíce. „Šlo to v podstatě samo. Bylo to jako brigáda na několik hodin denně, všechno jsem dělala z domu a živila se tím,“ usmívá se Janauer.

Po ověření, že po takových produktech existuje poptávka, následně začala řešit, jak svůj byznys nakopnout pořádně. Na to jí chybělo jediné – peníze, za které by mohla nakoupit další skladové zásoby. Banky takto mladé firmě půjčit nechtěly, nakonec jí milion korun půjčila máma kamarádky a dalších 800 tisíc přispěla kamarádka. Ruku v ruce s tím našla také profesionální investory.

Si myslíš, že zrovna do tebe bude někdo investovat, ne?!

„Bylo to hodně náročné. Byla jsem v úplných začátcích, nikoho jsem neznala, nepohybovala jsem se v komunitě podnikatelů ani e-shopařů,“ vzpomíná Janauer, která tak kromě oslovování známých výzvu o hledání investora napsala i na svůj Facebook. Reakce pak byly typicky české: „Si myslíš, že zrovna do tebe bude někdo investovat, ne?!“ Odradit se ale nenechala a přes kamarádku získala propojení na investora, s nímž zašla na kávu.

Na schůzku dorazil také Matěj Turek, jenž inspirovaný Warrenem Buffetem staví miliardový konglomerát. Ten se nakonec rozhodl ji podpořit. Společně s dalším podílníkem Františkem Zemanem, zakladatelem Algotechu, oba investovali po 400 tisíc korunách výměnou za desetiprocentní podíl.

„Pro Matěje to byla prý vůbec nejriskantnější investice, která se mu ale také nejvíc vyplatila,“ směje se Janauer, která tehdy získala kapitál potřebný na pořádný rozběh Monkey Mum. Nakoupila skladové zásoby a obraty začaly růst: „Kolik zboží jsme měli, tolik jsme vždy prodali.“

lucie-janauer-monkey-mum-2

Foto: Monkey Mum

Zakladatelka e-shopu Monkey Mum Lucie Janauer

Dalším velkým milníkem pak byla expanze do zahraničí. Zmiňovaný dodavatel měl smlouvu s Monkey Mum jakožto exkluzivním dodavatelem pro český trh. Když se Janauer poptávala na další země, ukázalo se, že firma na žádné trhy v Evropě nedodává. „Tak jsme se dohodli na exkluzivitě pro celou unii a postupně jsme začali prodávat na Slovensku, v Maďarsku, Polsku… Investorům jsem řekla, že buď budu prodávat všude v Evropě, nebo to zavírám,“ popisuje s narážkou na svou cílevědomost. Tehdy již firma byla ve velikosti, kdy jí na nákup zásob byly ochotné půjčit i banky.

Byznys postupně rostl, Janauer během let dělala hodně malých kroků, kterými vylepšovala e-shop, procesy a další věci. Přiznává ale, že skloubit podnikání s mateřskou dovolenou bylo náročné. „Těhotná s břichem jsem balila balíky a chodila je posílat zákazníkům. Kvůli dětem jsem neměla čas věnovat se svým zaměstnancům, někdy jsem nestíhala proplácet faktury, bylo to hodně stresující období,“ vypráví. Zrelaxovat mysl ji pak pomáhaly – a doteď pomáhají – procházky se psy.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jak Janauer popisuje, v tomto období pracovala tehdy, když děti spaly. „Mě to na začátku mateřské ani nebavilo, dítě pořád jen spí a já si říkala, co tak asi budu dělat? Jsou to dvě hodiny po obědě, pak večer od osmi do půlnoci. Za šest hodin denně se toho dá stihnout hodně. Vím ale, že hodně žen to jednoduše kvůli dětem nezvládne, já jsem ale byla hodně motivovaná,“ říká.

O to náročnější pak podle Janauer bylo budování byznysu bez známostí z oboru. „Chyběli mi lidé, se kterými bych mohla probírat problémy a poradit se,“ přiznává. Po dvou letech podnikání tak poprvé zašla na konferenci a veletrh Reshoper. „Bylo super slyšet od ostatních, že řeší stejné věci. A postupně jsem si vybudovala kamarádství, vždy si vzájemně radíme. Je důležité mít oporu ve stresových situacích.“

Po prodeji dalšího podílu firmy mám výrazně méně stresu, více peněz na účtu a můžu si víc užívat života.

Hodně stresu ostatně Janauer nedávno dovedlo k rozhodnutí, že celou firmu jednoduše prodá. „Krize, děti, chyby, stres, vyčerpanost… prostě jsem se toho chtěla zbavit. Našla jsem dokonce i kupce, i když se ukázalo, že nabízené podmínky byly velmi nevýhodné,“ popisuje s tím, že její investoři ale měli přednostní právo na odkup podílů. A ani jeden z nich nechtěl, aby z firmy odešla.

Do situace se tak opět vložil Matěj Turek, který si odkoupil podíl ve výši dalších 29 procent, sama Janauer tak už drží minoritní část firmy. „Byl to ústupek, abych zůstala. Teď mám výrazně méně stresu, více peněz na účtu a můžu si víc užívat života,“ říká. Byznysu Monkey Mum se přitom daří – loni dosáhl obratu 33 milionů korun a letos směřuje k padesáti milionům. Zároveň se dostal i ze ztráty.

V rámci portfolia již nenabízí jen zábrany na postel, ale širší spektrum produktů určených pro maminky, děti a mladé rodiny včetně věcí na cestování či hračky. To vše prodává v různých evropských zemích, asi 70 procent tržeb ale pochází z Česka, Slovenska, Německa a Španělska. Právě na potenciál v těchto zemích se chce e-shop zaměřit víc, naopak své aktivity stahuje z méně výdělečných trhů jako Řecko, kde musel o to víc zápasit s dopravou na ostrovy, nebo ze Skandinávie a z Pobaltí.

Dlouhodobou vizí pak je z Monkey Mum nebudovat jen obyčejný e-shop, ale celou komunitu maminek s dětmi. „Když jsme jednou byli v hračkářství, dětem zakazovali, aby si tam hrály. Kde jinde by si ale měly hrát?“ ptá se Janauer. Do budoucna tak má plán jasný: „Ostatním nejde konkurovat cenou. Ale zážitkem ano.“